Jupiter strana 4 z 4

Největší planeta Sluneční soustavy, Jupiter, dostala od astronomů jména pro dalších pět měsíců. Doposud bezejmenná tělesa se teď jmenují Pandia, Ersa, Eirene, Philophrosyne a Eupheme.

V noci z úterý na středu bude k vidění částečné zatmění Měsíce. Hlavní fáze nastane ve 23:30, v tu chvíli bude Měsíc zhruba ze dvou třetin ponořen do zemského stínu. Tento nevšední a fotogenický astronomický úkaz potrvá do 02:18 středoevropského letního času. Pokud bude příznivé počasí, lidé uvidí také planety Jupiter a Saturn i náznaky Mléčné dráhy. Další částečné zatmění nastane až v lednu příštího roku.

V plynném povrchu planety Jupiter se zřejmě vyskytují oblasti s výrazně nižší hustotou, než se doposud odhadovalo. Odhalené „díry“ v ionosféře mají hloubku až 130 tisíc kilometrů. Analýzou elektromagnetického měření sondy Juno k tomu dospěli vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve spolupráci s americkými kolegy. Článek s výsledky jejich bádání v červnu otiskl časopis Nature Communications.

Zatímco se politici přou ohledně ochrany nejzranitelnějších míst Země před následky průmyslové činnosti, někteří vědci jsou přesvědčení, že možná není od věci začít chránit i jiné planety před využíváním lidmi. Podle nich by neomezená těžba mohla během „pár století“ vyplenit zdroje Sluneční soustavy, informoval web space.com.

Ve vzduchových vírech vyskytujících se na Marsu může docházet k elektrickým výbojům připomínajícím blesky. Ty pravděpodobně nevypadají jako pozemské. Na tiskové konferenci to řekl vedoucí oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky Ondřej Santolík. Jeho tým vědců navrhl modul, který bude měřit elektromagnetické pole a zkoumat existenci blesků na Marsu. Je součástí evropské sondy ExoMars 2020, která by v roce 2021 měla na planetě přistát.

Země a Měsíc jsou v posledních 290 milionech let bombardovány asteroidy mnohem častěji než dříve. Od dob, kdy po Zemi chodili dinosauři, se množství asteroidů, které narazí do naší planety, ztrojnásobilo. Vyhynutí dinosaurů tedy nebylo dílem jedinečné události, jak si dosud vědci mysleli, ale spíš očekávanou záležitostí.

Jupiterův měsíc Europa má podmínky vhodné pro život. Sonda Galileo americké NASA prolétla vodním gejzírem. Že se pod ledovým povrchem skrývá voda, vědci tušili už dříve. Teď ale jejich odhady potvrdila nová analýza.