Lidstvo je schopné vyplenit zdroje celé Sluneční soustavy za pár století, popisuje studie

Zatímco se politici přou ohledně ochrany nejzranitelnějších míst Země před následky průmyslové činnosti, někteří vědci jsou přesvědčení, že možná není od věci začít chránit i jiné planety před využíváním lidmi. Podle nich by neomezená těžba mohla během „pár století“ vyplenit zdroje Sluneční soustavy, informoval web space.com.

Studie zveřejněná v časopise Acta Astronautica navrhuje, aby využívání mimozemských zdrojů bylo omezeno na osminu těles našeho planetárního systému. Zbytek by měl zůstat pro další rozvoj lidstva nedotčený podobně jako „divočina“ v pozemských chráněných oblastech nebo národních parcích.

Pokud by se měl růst vesmírné ekonomiky podobat exponenciálnímu růstu ekonomik na Zemi od začátku průmyslové revoluce před zhruba dvěma sty lety, pak by lidstvo podle autorů studie mohlo připravit Sluneční soustavu o veškerou vodu, železo a další zdroje v řádu staletí – mohl by se prý vyčerpat za pouhých 500 let. „Pak budeme (lidstvo) hotoví,“ cituje space.com autory studie.

Neopakovat Divoký západ

Omezení na osminu dostupných zdrojů se sice může na první pohled zdát jako výrazný limit, ale vesmír je velký a pouhý zlomek bohatství naší Sluneční soustavy by mohl stačit k pozvednutí dalších generací lidstva.

„Osmina železa, které se nachází v pásu asteroidů (mezi Marsem a Jupiterem), je více než milionkrát větší než všechny nyní odhadované zásoby tohoto prvku na Zemi,“ poznamenali autoři studie. „A to může vystačit na staletí,“ dodali.

Vědci také doporučují, aby se lidstvo vyhnulo velkým vzdálenějším tělesům s vysokou gravitací – jako je například Jupiter a jeho okolí. Místo toho by mělo začít s pečlivým výzkumem zdrojů, jež jsou poblíž Země, například Měsíce nebo Marsu a také těles bohatých na železo, které se pohybují v pásmu asteroidů. 

Před samotným započetím těžby by ale vždy mělo být do detailů zmapováno, jak velké množství zdrojů oblast obsahuje a jak dlouho vydrží. Nová etapa těžby vesmírných „pokladů“, která by mohla podle autorů studie začít v horizontu čtyřiceti let, by měla být tedy organizovaná a kontrolovaná, rozhodně by neměla připomínat kolonizaci Divokého západu s jejím divokým bojem o dostupné zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 29 mminutami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 14 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 15 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 18 hhodinami
Načítání...