Lidstvo je schopné vyplenit zdroje celé Sluneční soustavy za pár století, popisuje studie

Zatímco se politici přou ohledně ochrany nejzranitelnějších míst Země před následky průmyslové činnosti, někteří vědci jsou přesvědčení, že možná není od věci začít chránit i jiné planety před využíváním lidmi. Podle nich by neomezená těžba mohla během „pár století“ vyplenit zdroje Sluneční soustavy, informoval web space.com.

Studie zveřejněná v časopise Acta Astronautica navrhuje, aby využívání mimozemských zdrojů bylo omezeno na osminu těles našeho planetárního systému. Zbytek by měl zůstat pro další rozvoj lidstva nedotčený podobně jako „divočina“ v pozemských chráněných oblastech nebo národních parcích.

Pokud by se měl růst vesmírné ekonomiky podobat exponenciálnímu růstu ekonomik na Zemi od začátku průmyslové revoluce před zhruba dvěma sty lety, pak by lidstvo podle autorů studie mohlo připravit Sluneční soustavu o veškerou vodu, železo a další zdroje v řádu staletí – mohl by se prý vyčerpat za pouhých 500 let. „Pak budeme (lidstvo) hotoví,“ cituje space.com autory studie.

Neopakovat Divoký západ

Omezení na osminu dostupných zdrojů se sice může na první pohled zdát jako výrazný limit, ale vesmír je velký a pouhý zlomek bohatství naší Sluneční soustavy by mohl stačit k pozvednutí dalších generací lidstva.

„Osmina železa, které se nachází v pásu asteroidů (mezi Marsem a Jupiterem), je více než milionkrát větší než všechny nyní odhadované zásoby tohoto prvku na Zemi,“ poznamenali autoři studie. „A to může vystačit na staletí,“ dodali.

Vědci také doporučují, aby se lidstvo vyhnulo velkým vzdálenějším tělesům s vysokou gravitací – jako je například Jupiter a jeho okolí. Místo toho by mělo začít s pečlivým výzkumem zdrojů, jež jsou poblíž Země, například Měsíce nebo Marsu a také těles bohatých na železo, které se pohybují v pásmu asteroidů. 

Před samotným započetím těžby by ale vždy mělo být do detailů zmapováno, jak velké množství zdrojů oblast obsahuje a jak dlouho vydrží. Nová etapa těžby vesmírných „pokladů“, která by mohla podle autorů studie začít v horizontu čtyřiceti let, by měla být tedy organizovaná a kontrolovaná, rozhodně by neměla připomínat kolonizaci Divokého západu s jejím divokým bojem o dostupné zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...