Lidstvo je schopné vyplenit zdroje celé Sluneční soustavy za pár století, popisuje studie

Zatímco se politici přou ohledně ochrany nejzranitelnějších míst Země před následky průmyslové činnosti, někteří vědci jsou přesvědčení, že možná není od věci začít chránit i jiné planety před využíváním lidmi. Podle nich by neomezená těžba mohla během „pár století“ vyplenit zdroje Sluneční soustavy, informoval web space.com.

Studie zveřejněná v časopise Acta Astronautica navrhuje, aby využívání mimozemských zdrojů bylo omezeno na osminu těles našeho planetárního systému. Zbytek by měl zůstat pro další rozvoj lidstva nedotčený podobně jako „divočina“ v pozemských chráněných oblastech nebo národních parcích.

Pokud by se měl růst vesmírné ekonomiky podobat exponenciálnímu růstu ekonomik na Zemi od začátku průmyslové revoluce před zhruba dvěma sty lety, pak by lidstvo podle autorů studie mohlo připravit Sluneční soustavu o veškerou vodu, železo a další zdroje v řádu staletí – mohl by se prý vyčerpat za pouhých 500 let. „Pak budeme (lidstvo) hotoví,“ cituje space.com autory studie.

Neopakovat Divoký západ

Omezení na osminu dostupných zdrojů se sice může na první pohled zdát jako výrazný limit, ale vesmír je velký a pouhý zlomek bohatství naší Sluneční soustavy by mohl stačit k pozvednutí dalších generací lidstva.

„Osmina železa, které se nachází v pásu asteroidů (mezi Marsem a Jupiterem), je více než milionkrát větší než všechny nyní odhadované zásoby tohoto prvku na Zemi,“ poznamenali autoři studie. „A to může vystačit na staletí,“ dodali.

Vědci také doporučují, aby se lidstvo vyhnulo velkým vzdálenějším tělesům s vysokou gravitací – jako je například Jupiter a jeho okolí. Místo toho by mělo začít s pečlivým výzkumem zdrojů, jež jsou poblíž Země, například Měsíce nebo Marsu a také těles bohatých na železo, které se pohybují v pásmu asteroidů. 

Před samotným započetím těžby by ale vždy mělo být do detailů zmapováno, jak velké množství zdrojů oblast obsahuje a jak dlouho vydrží. Nová etapa těžby vesmírných „pokladů“, která by mohla podle autorů studie začít v horizontu čtyřiceti let, by měla být tedy organizovaná a kontrolovaná, rozhodně by neměla připomínat kolonizaci Divokého západu s jejím divokým bojem o dostupné zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...