Lidstvo je schopné vyplenit zdroje celé Sluneční soustavy za pár století, popisuje studie

Zatímco se politici přou ohledně ochrany nejzranitelnějších míst Země před následky průmyslové činnosti, někteří vědci jsou přesvědčení, že možná není od věci začít chránit i jiné planety před využíváním lidmi. Podle nich by neomezená těžba mohla během „pár století“ vyplenit zdroje Sluneční soustavy, informoval web space.com.

Studie zveřejněná v časopise Acta Astronautica navrhuje, aby využívání mimozemských zdrojů bylo omezeno na osminu těles našeho planetárního systému. Zbytek by měl zůstat pro další rozvoj lidstva nedotčený podobně jako „divočina“ v pozemských chráněných oblastech nebo národních parcích.

Pokud by se měl růst vesmírné ekonomiky podobat exponenciálnímu růstu ekonomik na Zemi od začátku průmyslové revoluce před zhruba dvěma sty lety, pak by lidstvo podle autorů studie mohlo připravit Sluneční soustavu o veškerou vodu, železo a další zdroje v řádu staletí – mohl by se prý vyčerpat za pouhých 500 let. „Pak budeme (lidstvo) hotoví,“ cituje space.com autory studie.

Neopakovat Divoký západ

Omezení na osminu dostupných zdrojů se sice může na první pohled zdát jako výrazný limit, ale vesmír je velký a pouhý zlomek bohatství naší Sluneční soustavy by mohl stačit k pozvednutí dalších generací lidstva.

„Osmina železa, které se nachází v pásu asteroidů (mezi Marsem a Jupiterem), je více než milionkrát větší než všechny nyní odhadované zásoby tohoto prvku na Zemi,“ poznamenali autoři studie. „A to může vystačit na staletí,“ dodali.

Vědci také doporučují, aby se lidstvo vyhnulo velkým vzdálenějším tělesům s vysokou gravitací – jako je například Jupiter a jeho okolí. Místo toho by mělo začít s pečlivým výzkumem zdrojů, jež jsou poblíž Země, například Měsíce nebo Marsu a také těles bohatých na železo, které se pohybují v pásmu asteroidů. 

Před samotným započetím těžby by ale vždy mělo být do detailů zmapováno, jak velké množství zdrojů oblast obsahuje a jak dlouho vydrží. Nová etapa těžby vesmírných „pokladů“, která by mohla podle autorů studie začít v horizontu čtyřiceti let, by měla být tedy organizovaná a kontrolovaná, rozhodně by neměla připomínat kolonizaci Divokého západu s jejím divokým bojem o dostupné zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
21. 10. 2026‌‌

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
21. 10. 2026‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
21. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.