V dobách dinosaurů začaly do Země narážet asteroidy častěji

Země a Měsíc jsou v posledních 290 milionech let bombardovány asteroidy mnohem častěji než dříve. Od dob, kdy po Zemi chodili dinosauři, se množství asteroidů, které narazí do naší planety, ztrojnásobilo. Vyhynutí dinosaurů tedy nebylo dílem jedinečné události, jak si dosud vědci mysleli, ale spíš očekávanou záležitostí.

Až do doby před 290 miliony lety docházelo ke srážce Země s asteroidem průměrně každé tři miliony let. Od té doby se však frekvence dopadů zvýšila na jeden za milion let. Vědci k tomu dospěli analýzou kráterů s průměrem větším než deset kilometrů.

Práce týmu Thomase Gernona ukazuje, že dinosauři měli prostě „smůlu“. Žili právě v době, kdy pravděpodobnost, že je zlikviduje náraz asteroidu, prudce vzrostla. Poprvé se na Zemi začali objevoval před asi 240 miliony lety, náraz asteroidu je z planety vymazal před 66 miliony lety.

Vědci se domnívají, že náhlé zvýšení počtu srážek s asteroidy mohlo být způsobené rozbitím nějakého rozměrného tělesa v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Dopadající asteroidy mohly být pozůstatkem této události.

Výpočet podle Měsíce

Většina vědců se dosud domnívala, že náraz asteroidu, který vyhladil dinosaury, byl jedinečnou událostí. Nový výzkum ale ukazuje, že se něco podobného dalo v podstatě očekávat. V časopise Science autoři studie uvedli, že k novým zjištěním dospěli díky kráterům na Měsíci. Z jejich počtu totiž odvodili množství dopadů na Zemi.

Tato myšlenka může vypadat podivně, ale dává smysl: asteroidy dopadají na Zemi i Měsíc stejně často, ale na Zemi jsou jejich stopy rychle (v geologickém měřítku) zničené přírodními procesy. Naopak na Měsíci neexistují faktory, které by mohly tyto důkazy zničit.

Astronomové snímky Měsíce pořízené přístrojem Lunar Recoinnaissance Orbiter analyzovali s ohledem na množství mikrometeoritů v nich. Je totiž logické, že čím více kráterů po mikrometeoritech se v kráterech po asteroidech nachází, tím starší musí kráter být.

Na Zemi se kvůli erozní činnosti nedají najít krátery starší než 650 milionů let. Zato na Měsíci, který nemá atmosféru, takové krátery vydrží neomezeně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...