Majestátní konjunkce planet, zářivá noční oblaka i silné meteorické roje. Co nabídne obloha v roce 2020?

Příští rok sice nebude na velké astronomické jevy tak bohatý jako letošní, lidé však úplně zkrátka nepřijdou – především díky planetám. Největší událostí bude v prosinci vzácná konjunkce Jupiteru a Saturnu.

Nový rok na obloze uvede pravidelný meteorický roj Kvadrantidy. „Nejvhodnější k pozorování bude noc ze 3. na 4. ledna, tedy nejtěsnější k maximu činnosti roje, který nastane 4. ledna v 9:00,“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Roj získal název podle dnes již neexistujícího souhvězdí Zadní kvadrant, meteory zdánlivě vylétají ze souhvězdí Pastýře. Ohledně jejich mateřského tělesa panují nejasnosti. Podle některých vědců by to mohl být fragment komety, která zanikla před pěti sty lety.

Už 10. ledna nastane polostínové zatmění Měsíce. Suchan upozornil, že obvykle není pozorovatelné očima, tentokrát ale Měsíc projde velmi blízko plného stínu Země. Jižní část Měsíce se tak mírně zatmaví, maximum jevu přijde deset minut po dvacáté hodině. Druhé, ovšem nevýrazné, polostínové zatmění viditelné z Česka připadá na 5. června.

Léto plné svítících oblaků

„V červnu a v červenci 2019 bude opět v kurzu možnost spatřit mrazivou krásu nočních svítících oblak (NLC), která úzce souvisí právě s meteorickým prachem a rovněž kolísáním sluneční aktivity,“ uvádí astronom Petr Horálek. Ta bude i v roce 2020 v hlubokém minimu, což by mělo vytvořit výrazně stabilnější podmínky v těch vrstvách zemské atmosféry, ve kterých se NLC tvoří.

„Je tedy velice pravděpodobné, že rok 2020 bude na výskyt nočních oblak podobně bohatý jako rok minulý, a možná se dokonce dočkáme fantastické podívané podobné té ve večerních hodinách 21. června 2019,“ dodává Horálek. Tehdy NLC „zatáhla“ celou českou oblohu, což je na naše poměry opravnu extrémně vzácné.

Svítící oblaka nad Českem
Zdroj: Petr Horálek

Rok ve znamení planet

Největší podívanou na nebi rozehrají planety. V prvních měsících roku bude Venuše jako velice jasná Večernice zářit nad jihozápadem. V létě silně zasvítí jako Jitřenka. V červenci se Jupiter a Saturn dostanou do takzvané opozice se Sluncem a budou tak zároveň nejblíže Zemi. Lidé je o prázdninách uvidí celou noc. Tyto dvě planety se postarají i o nejvýznamnější astronomický jev roku, neboť 21. prosince nastane jejich velká konjunkce – tedy úhlové přiblížení.

„Obě planety bude dělit pouhých šest úhlových minut, tedy pětina průměru měsíčního úplňku! Jedná se o úkaz století, spíše staletí – takové těsné přiblížení těchto dvou planet totiž nastalo naposledy v roce 1623 a znovu se tak stane až v roce 2080,“ upozornil Suchan.

V říjnu také projde opozicí se Sluncem Mars a přiblíží se k Zemi. „Nebude to sice žádné rekordní přiblížení, zažili jsme i lepší, ale i tak bude Mars tou dobou velmi jasný a jeho kotouček bude mít větší úhlový průměr, a tedy v dalekohledech uvidíme na planetě lepší detaily,“ zdůraznil Suchan.

Rok 2020 přinese také velice dobré podmínky pro pozorování meteorických rojů Lyridy a Geminidy. Lyridy se vyplatí sledovat v noci z 21. na 22. dubna, couvající Měsíc bude těsně před novem. Nejvýraznějším rojem roku se stanou Geminidy. Jejich maximum totiž připadá na noc ze 13. na 14. prosince. Odborníci odhadují až 150 meteorů za hodinu. Měsíc v té době bude ve fázi novu, světlo tedy pozorování neztíží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 16 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...