Majestátní konjunkce planet, zářivá noční oblaka i silné meteorické roje. Co nabídne obloha v roce 2020?

Příští rok sice nebude na velké astronomické jevy tak bohatý jako letošní, lidé však úplně zkrátka nepřijdou – především díky planetám. Největší událostí bude v prosinci vzácná konjunkce Jupiteru a Saturnu.

Nový rok na obloze uvede pravidelný meteorický roj Kvadrantidy. „Nejvhodnější k pozorování bude noc ze 3. na 4. ledna, tedy nejtěsnější k maximu činnosti roje, který nastane 4. ledna v 9:00,“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Roj získal název podle dnes již neexistujícího souhvězdí Zadní kvadrant, meteory zdánlivě vylétají ze souhvězdí Pastýře. Ohledně jejich mateřského tělesa panují nejasnosti. Podle některých vědců by to mohl být fragment komety, která zanikla před pěti sty lety.

Už 10. ledna nastane polostínové zatmění Měsíce. Suchan upozornil, že obvykle není pozorovatelné očima, tentokrát ale Měsíc projde velmi blízko plného stínu Země. Jižní část Měsíce se tak mírně zatmaví, maximum jevu přijde deset minut po dvacáté hodině. Druhé, ovšem nevýrazné, polostínové zatmění viditelné z Česka připadá na 5. června.

Léto plné svítících oblaků

„V červnu a v červenci 2019 bude opět v kurzu možnost spatřit mrazivou krásu nočních svítících oblak (NLC), která úzce souvisí právě s meteorickým prachem a rovněž kolísáním sluneční aktivity,“ uvádí astronom Petr Horálek. Ta bude i v roce 2020 v hlubokém minimu, což by mělo vytvořit výrazně stabilnější podmínky v těch vrstvách zemské atmosféry, ve kterých se NLC tvoří.

„Je tedy velice pravděpodobné, že rok 2020 bude na výskyt nočních oblak podobně bohatý jako rok minulý, a možná se dokonce dočkáme fantastické podívané podobné té ve večerních hodinách 21. června 2019,“ dodává Horálek. Tehdy NLC „zatáhla“ celou českou oblohu, což je na naše poměry opravnu extrémně vzácné.

Svítící oblaka nad Českem
Zdroj: Petr Horálek

Rok ve znamení planet

Největší podívanou na nebi rozehrají planety. V prvních měsících roku bude Venuše jako velice jasná Večernice zářit nad jihozápadem. V létě silně zasvítí jako Jitřenka. V červenci se Jupiter a Saturn dostanou do takzvané opozice se Sluncem a budou tak zároveň nejblíže Zemi. Lidé je o prázdninách uvidí celou noc. Tyto dvě planety se postarají i o nejvýznamnější astronomický jev roku, neboť 21. prosince nastane jejich velká konjunkce – tedy úhlové přiblížení.

„Obě planety bude dělit pouhých šest úhlových minut, tedy pětina průměru měsíčního úplňku! Jedná se o úkaz století, spíše staletí – takové těsné přiblížení těchto dvou planet totiž nastalo naposledy v roce 1623 a znovu se tak stane až v roce 2080,“ upozornil Suchan.

V říjnu také projde opozicí se Sluncem Mars a přiblíží se k Zemi. „Nebude to sice žádné rekordní přiblížení, zažili jsme i lepší, ale i tak bude Mars tou dobou velmi jasný a jeho kotouček bude mít větší úhlový průměr, a tedy v dalekohledech uvidíme na planetě lepší detaily,“ zdůraznil Suchan.

Rok 2020 přinese také velice dobré podmínky pro pozorování meteorických rojů Lyridy a Geminidy. Lyridy se vyplatí sledovat v noci z 21. na 22. dubna, couvající Měsíc bude těsně před novem. Nejvýraznějším rojem roku se stanou Geminidy. Jejich maximum totiž připadá na noc ze 13. na 14. prosince. Odborníci odhadují až 150 meteorů za hodinu. Měsíc v té době bude ve fázi novu, světlo tedy pozorování neztíží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 8 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...