Majestátní konjunkce planet, zářivá noční oblaka i silné meteorické roje. Co nabídne obloha v roce 2020?

Příští rok sice nebude na velké astronomické jevy tak bohatý jako letošní, lidé však úplně zkrátka nepřijdou – především díky planetám. Největší událostí bude v prosinci vzácná konjunkce Jupiteru a Saturnu.

Nový rok na obloze uvede pravidelný meteorický roj Kvadrantidy. „Nejvhodnější k pozorování bude noc ze 3. na 4. ledna, tedy nejtěsnější k maximu činnosti roje, který nastane 4. ledna v 9:00,“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Roj získal název podle dnes již neexistujícího souhvězdí Zadní kvadrant, meteory zdánlivě vylétají ze souhvězdí Pastýře. Ohledně jejich mateřského tělesa panují nejasnosti. Podle některých vědců by to mohl být fragment komety, která zanikla před pěti sty lety.

Už 10. ledna nastane polostínové zatmění Měsíce. Suchan upozornil, že obvykle není pozorovatelné očima, tentokrát ale Měsíc projde velmi blízko plného stínu Země. Jižní část Měsíce se tak mírně zatmaví, maximum jevu přijde deset minut po dvacáté hodině. Druhé, ovšem nevýrazné, polostínové zatmění viditelné z Česka připadá na 5. června.

Léto plné svítících oblaků

„V červnu a v červenci 2019 bude opět v kurzu možnost spatřit mrazivou krásu nočních svítících oblak (NLC), která úzce souvisí právě s meteorickým prachem a rovněž kolísáním sluneční aktivity,“ uvádí astronom Petr Horálek. Ta bude i v roce 2020 v hlubokém minimu, což by mělo vytvořit výrazně stabilnější podmínky v těch vrstvách zemské atmosféry, ve kterých se NLC tvoří.

„Je tedy velice pravděpodobné, že rok 2020 bude na výskyt nočních oblak podobně bohatý jako rok minulý, a možná se dokonce dočkáme fantastické podívané podobné té ve večerních hodinách 21. června 2019,“ dodává Horálek. Tehdy NLC „zatáhla“ celou českou oblohu, což je na naše poměry opravnu extrémně vzácné.

Svítící oblaka nad Českem
Zdroj: Petr Horálek

Rok ve znamení planet

Největší podívanou na nebi rozehrají planety. V prvních měsících roku bude Venuše jako velice jasná Večernice zářit nad jihozápadem. V létě silně zasvítí jako Jitřenka. V červenci se Jupiter a Saturn dostanou do takzvané opozice se Sluncem a budou tak zároveň nejblíže Zemi. Lidé je o prázdninách uvidí celou noc. Tyto dvě planety se postarají i o nejvýznamnější astronomický jev roku, neboť 21. prosince nastane jejich velká konjunkce – tedy úhlové přiblížení.

„Obě planety bude dělit pouhých šest úhlových minut, tedy pětina průměru měsíčního úplňku! Jedná se o úkaz století, spíše staletí – takové těsné přiblížení těchto dvou planet totiž nastalo naposledy v roce 1623 a znovu se tak stane až v roce 2080,“ upozornil Suchan.

V říjnu také projde opozicí se Sluncem Mars a přiblíží se k Zemi. „Nebude to sice žádné rekordní přiblížení, zažili jsme i lepší, ale i tak bude Mars tou dobou velmi jasný a jeho kotouček bude mít větší úhlový průměr, a tedy v dalekohledech uvidíme na planetě lepší detaily,“ zdůraznil Suchan.

Rok 2020 přinese také velice dobré podmínky pro pozorování meteorických rojů Lyridy a Geminidy. Lyridy se vyplatí sledovat v noci z 21. na 22. dubna, couvající Měsíc bude těsně před novem. Nejvýraznějším rojem roku se stanou Geminidy. Jejich maximum totiž připadá na noc ze 13. na 14. prosince. Odborníci odhadují až 150 meteorů za hodinu. Měsíc v té době bude ve fázi novu, světlo tedy pozorování neztíží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěČtvrtá letošní vlna veder přinesla teplotní rekordy už dopoledne. Podívejte se

Meteorologové očekávají ve čtvrtek a v pátek teploty, které vysoce překonají tropické třicítky. První teplotní rekordy začaly v Česku padat už před čtvrtečním polednem.
před 19 mminutami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 1 hhodinou

Zemřel známý botanik Václav Větvička. Bylo mu 88 let

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.
před 1 hhodinou

Agenti OpenAI napadli kromě webu Hugging Face další čtyři platformy

Dva autonomní agenti společnosti OpenAI pohánění jejími pokročilými modely umělé inteligence (AI) napadli při testování kromě webu Hugging Face další čtyři platformy. Využili je mimo jiné ke kopírování programového kódu nebo k jeho testování, nepřekročili prý ale rámec toho, co by udělal běžný uživatel. S odkazem na sdělení OpenAI o tom informuje agentura AFP.
před 18 hhodinami

Sirotčí černá díra si pochutnala na osamělé hvězdě

Bliknutí v naprosté temnotě naznačovalo, že se stalo něco výjimečného. Detailní analýza ukázala, že šlo o jedinečné pozorování takzvané sirotčí černé díry, která pohltila hvězdu na samém okraji velmi vzdálené galaxie.
před 19 hhodinami

Experti: Práce na hotelu Trumpových v Albánii poškodily přírodu. Rozdíl ukázaly snímky

Při přípravných pracích v přírodní rezervaci na albánském pobřeží, kde má vzniknout rozsáhlý hotelový komplex spojený s rodinou Trumpových, dle nevládních organizací a vědců vznikly nenapravitelné škody. Výstavba podle nich ohrožuje krajinu i faunu, uvedla ve středu agentura AFP. Proti developerskému projektu spojenému s Trumpovou dcerou Ivankou a jejím manželem Jaredem Kushnerem se od konce května v albánské metropoli Tiraně konají pravidelné protesty.
před 19 hhodinami

Španělsko čeká první úplné zatmění po více než století. Takto prožívalo ta poslední

Úplné zatmění Slunce nebylo na Pyrenejském poloostrově pozorováno od roku 1905 a na Kanárských ostrovech od roku 1959. Před více než sto lety bylo za centrum pozorování považováno město Burgos v severním Španělsku. Letos jím bude Guadalajara, která leží severovýchodně od Madridu.
před 19 hhodinami

VideoNapůl pes, napůl liška. Vědci zintenzivnili výzkum záhadné šelmy

Pes krátkouchý patří k jedné z nejhůř popsaných psovitých šelem světa. Je dokonale adaptovaný na svůj domov, hluboké pralesy v Amazonii, ale kvůli jejich ohrožení těžbou i klimatickou změnou i on stále rychleji mizí. Bolivijští biologové teď nasadili několik týmů na jeho výzkum, nejčastěji se ale setkávají s tím, že už v dané oblasti tento tvor vůbec nežije. Přesto se už podařilo vědcům zachytit přibližně šest set interakcí s ním. Doufají, že se tak o tvorovi dozví víc a získají informace potřebné pro jeho ochranu.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.