Majestátní konjunkce planet, zářivá noční oblaka i silné meteorické roje. Co nabídne obloha v roce 2020?

Příští rok sice nebude na velké astronomické jevy tak bohatý jako letošní, lidé však úplně zkrátka nepřijdou – především díky planetám. Největší událostí bude v prosinci vzácná konjunkce Jupiteru a Saturnu.

Nový rok na obloze uvede pravidelný meteorický roj Kvadrantidy. „Nejvhodnější k pozorování bude noc ze 3. na 4. ledna, tedy nejtěsnější k maximu činnosti roje, který nastane 4. ledna v 9:00,“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Roj získal název podle dnes již neexistujícího souhvězdí Zadní kvadrant, meteory zdánlivě vylétají ze souhvězdí Pastýře. Ohledně jejich mateřského tělesa panují nejasnosti. Podle některých vědců by to mohl být fragment komety, která zanikla před pěti sty lety.

Už 10. ledna nastane polostínové zatmění Měsíce. Suchan upozornil, že obvykle není pozorovatelné očima, tentokrát ale Měsíc projde velmi blízko plného stínu Země. Jižní část Měsíce se tak mírně zatmaví, maximum jevu přijde deset minut po dvacáté hodině. Druhé, ovšem nevýrazné, polostínové zatmění viditelné z Česka připadá na 5. června.

Léto plné svítících oblaků

„V červnu a v červenci 2019 bude opět v kurzu možnost spatřit mrazivou krásu nočních svítících oblak (NLC), která úzce souvisí právě s meteorickým prachem a rovněž kolísáním sluneční aktivity,“ uvádí astronom Petr Horálek. Ta bude i v roce 2020 v hlubokém minimu, což by mělo vytvořit výrazně stabilnější podmínky v těch vrstvách zemské atmosféry, ve kterých se NLC tvoří.

„Je tedy velice pravděpodobné, že rok 2020 bude na výskyt nočních oblak podobně bohatý jako rok minulý, a možná se dokonce dočkáme fantastické podívané podobné té ve večerních hodinách 21. června 2019,“ dodává Horálek. Tehdy NLC „zatáhla“ celou českou oblohu, což je na naše poměry opravnu extrémně vzácné.

Svítící oblaka nad Českem
Zdroj: Petr Horálek

Rok ve znamení planet

Největší podívanou na nebi rozehrají planety. V prvních měsících roku bude Venuše jako velice jasná Večernice zářit nad jihozápadem. V létě silně zasvítí jako Jitřenka. V červenci se Jupiter a Saturn dostanou do takzvané opozice se Sluncem a budou tak zároveň nejblíže Zemi. Lidé je o prázdninách uvidí celou noc. Tyto dvě planety se postarají i o nejvýznamnější astronomický jev roku, neboť 21. prosince nastane jejich velká konjunkce – tedy úhlové přiblížení.

„Obě planety bude dělit pouhých šest úhlových minut, tedy pětina průměru měsíčního úplňku! Jedná se o úkaz století, spíše staletí – takové těsné přiblížení těchto dvou planet totiž nastalo naposledy v roce 1623 a znovu se tak stane až v roce 2080,“ upozornil Suchan.

V říjnu také projde opozicí se Sluncem Mars a přiblíží se k Zemi. „Nebude to sice žádné rekordní přiblížení, zažili jsme i lepší, ale i tak bude Mars tou dobou velmi jasný a jeho kotouček bude mít větší úhlový průměr, a tedy v dalekohledech uvidíme na planetě lepší detaily,“ zdůraznil Suchan.

Rok 2020 přinese také velice dobré podmínky pro pozorování meteorických rojů Lyridy a Geminidy. Lyridy se vyplatí sledovat v noci z 21. na 22. dubna, couvající Měsíc bude těsně před novem. Nejvýraznějším rojem roku se stanou Geminidy. Jejich maximum totiž připadá na noc ze 13. na 14. prosince. Odborníci odhadují až 150 meteorů za hodinu. Měsíc v té době bude ve fázi novu, světlo tedy pozorování neztíží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...