V příštích šesti letech bude Česká republika na kosmické programy jako člen Evropské kosmické agentury (ESA) dávat 1,53 miliardy korun ročně. Tato částka je o 275 milionů korun více, než ČR vkládala do ESA dosud. Stát chce vesmírnými programy podpořit zejména budování tuzemských kapacit pro kosmické technologie a zvyšování konkurenceschopnosti. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, který v pondělí schválila vláda.
Na kosmický výzkum jde v Česku 1,5 miliardy korun. Přispívá ministerstvo dopravy i školství
Hlavní část peněz bude poskytovat ministerstvo dopravy, které má vesmírné programy na starosti. Na programy v ESA vyčlení 1,2 miliardy korun a peníze budou směřovat zejména do kosmických programů s průmyslovými cíli. Zbylých 325 milionů korun dá ministerstvo školství. To bude podporovat například fungování kosmodromu nebo další výzkumné programy.
Vesmírné programy mají podle ministerstva dopravy velký ekonomický, sociální a bezpečnostní potenciál. Konkrétně zahrnují například různé využití družic, technologie pro pozorování vesmíru a s tím spojený vědecký výzkum. Získaná data jsou pak podle úřadu využitelná v celé řadě oblastí.
Vedle rozvoje českého kosmického sektoru chce ministerstvo také zviditelnit Českou republiku v rámci oboru v zahraničí.
Česko v ESA
Účelem ESA je zajišťovat spolupráci v oblasti kosmického výzkumu a technologií k výlučně mírovým a vědeckým účelům. Členem agentury se Česko stalo na konci roku 2008. V roce 2009 se projektů ESA účastnilo 15 firem, loni to bylo podle odhadu 61 firem plus další desítky společností v subdodavatelském řetězci.
- Evropská kosmická agentura je mezivládní organizace pro využití vesmíru, která má v současnosti 22 členských států. Sídlí v Paříži a její jednotlivá centra jsou ve zbytku Evropy. Zaměstnává zhruba 2000 zaměstnanců (včetně subdodavatelů a zaměstnanců jednotlivých státních kosmických agentur) a v současnosti má roční rozpočet přibližně 6 miliard eur, v přepočtu asi 150 miliard korun.
V Česku je v současnosti kolem sedmdesáti firem a výzkumných pracovišť, které se zapojují do kosmických aktivit. Kromě toho na nich stojí i řada aplikací a technologií, které si málokdo běžně spojuje s vesmírem.
„Každý si představí hlavně vesmírný výzkum nebo lety do vesmíru, ale patří sem i družicová navigace, družicové telekomunikace poskytující satelitní vysílání nebo pozorování Země. I to, že si můžeme vybrat peníze z bankomatu, je umožněno díky synchronizaci pomocí družic,“ uvedl ředitel odboru kosmických aktivit na ministerstvu dopravy Václav Kobera.
České úspěchy v ESA
České firmy, vysoké školy a vědecké ústavy se účastnily více než 300 projektů agentury, přičemž jejich velikost i náročnost postupně rostou. Dnes se na kosmických projektech ESA přímo podílí 36 českých firem a 24 vysokých škol a vědeckých pracovišť. Mezi ty nejúspěšnější projekty patří:
- Díly z klatovské firmy Aerotech Czech jsou neodmyslitelnou součástí každého startu nosné rakety Ariane 5. Aerotech vyrábí speciální aerodynamické kryty, které chrání vnitřní systémy rakety při průletu atmosférou a také díly pro teplotní ochranu trysky.
- K přípravě startovací rampy nové rakety Ariane 6 přispěje společnost MCE Slaný, která dodá 600tunový deflektor o rozměrech 16 x 16 x 9 metrů. Nad rámec samotného deflektoru firma dodá ještě 200 tun náhradních dílů. Úkolem deflektoru bude odvádět spaliny vznikající bezprostředně při startu nosné rakety od výfukových kanálů.
- Brněnská SAB Aerospace vyvíjí nový typ dispenseru pro nosnou raketu Vega. Dispenser je spojovací díl mezi nosnou raketou a družicí a zajišťuje i uvolnění družice z nosné rakety na oběžné dráze.
Za uplynulých 10 let se Češi zapojili do přípravy dlouhé řady vědeckých a technologicky demonstračních misí. Z vědeckých misí se účastní například Solar Orbiteru, který bude startovat ke Slunci v roce 2020. Dále připravované mise k ledovým měsícům Jupiteru JUICE nebo kosmického dalekohledu, který bude odpovídat na otázky spojené s temnou hmotou a temnou energií.
Své zástupce měla Česká republika také na magnetometrických družicích SWARM a nově se bude účastnit i vývoje optiky pro projekt FLEX, jehož úkolem bude studovat zdravotní stav vegetace na Zemi.
Málo známou účastí je pak dodávka tenkých vrstev pro optiku mise Rosetta od firmy TTS. Z technologických demonstrací jsou pak družice řady PROBA, a sice PROBA-V („V“ jako vegetation) a PROBA-3. Česká pracoviště ale zvažují účast i na „vysokoenergetických“ misích ATHENA a SMILE.