Rudá hvězda Betelgeuse se chová podivně, je možné, že se brzy změní v supernovu

Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle astronomů by se mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi, a nebo tento rudý obr prochází velmi zvláštní fází vývoje.

V polovině prosince popsal vývoj této nepříliš vzdálené hvězdy profesor Ed Guinan z filadelfské Villanova University. Podle jeho výzkumu je nyní hvězda asi 2,5krát slabší než normálně – proces stmívání u ní začal sílit od října.

Betelgeuse přitom bývala v minulosti druhou nejjasnější hvězdou na obloze – v současné době se propadla až na 23. místo. Díky tomu, jak je výrazná, ji vědci dobře znají, detailně její chování pozorují od osmdesátých let dvacátého století. Během této doby se zatím nikdy její zářivost nesnížila tak dramaticky – podle vědců to může znamenat jediné: s hvězdou se děje něco výjimečného.

Kde najít Betelgeuse
Zdroj: Wikimedia Commons

Příčina podle profesora Guinana leží hluboko uvnitř hvězdy, ale tak hluboko zatím naše věda nedokáže dosáhnout. Astronomové tedy nejsou schopni říci se stoprocentní spolehlivostí, co se s Betelgeuse děje a jak budou změny pokračovat, nebo v co vyústí.

Předehra k supernově

Hvězda Betelgeuse se nachází v souhvězdí Oriona, legendárního lovce. Její jméno pochází, stejně jako u řady jiných hvězd, z arabštiny – znamená „ruka obrova“. Jedná se o Zemi nejbližší hvězdu typu červený superobr, je od nás vzdálená „pouhých“ asi 600–640 světelných let.

Jde o gigantické těleso asi tisíckrát větší než naše Slunce – některé zdroje uvádí, že pokud by byla umístěna do středu naší sluneční soustavy, vnější okraj by zasahoval téměř až k oběžné dráze Jupitera.

Podle Guinana je tato hvězda velmi pravděpodobným kandidátem na supernovu – je stará necelých devět milionů let, přitom hvězdy jejího typu obvykle nebývají starší než 10 milionů roků. Přestože se její existence blíží ke konci, i přes to, jak dramatické změny na ní probíhají, nejspíš k proměně na supernovu nedojede během našich životů. Guinan si myslí, že by se to mohlo stát za přibližně 200–300 tisíc let.

Podivná hvězda

Betelgeuse se chová podivně dlouhodobě, slábne a naopak zjasňuje se pravidelně – a také se mění její velikost. V průběhu 16 let ukázala měření, že se její poloměr postupně zmenšoval z 5,6 astronomických jednotek na 4,8 astronomických jednotek.

Srovnání velikostí planet a hvězd
Zdroj: ESA

Kromě možnosti s přeměnou na supernovu pracují vědci také s jinou hypotézou: hvězda by mohla v důsledku své rotace ukazovat jinou část svého povrchu, která je velice nepravidelná.

V polovině ledna by se mělo slábnutí Betelgeuse zastavit – tedy alespoň podle matematických modelů, se kterými astronomové pracují. „Myslím, že se vrátí zpět k větší zářivosti, ale je vážně zábava sledovat, jak se mění,“ uvedl Guinan pro stanici CNN. „Ale pokud bude pokračovat ve slábnutí, tak jsou naše předpovědi mimo,“ dodal.

Světlo až na Zemi

Pokud by došlo k přeměně na supernovu, tedy k explozi hvězdy, viděla by Země pozoruhodnou světelnou show. Betelgeuse se totiž nachází tak blízko a je tak velká a jasná, že by podle modelů tato supernova byla vidět po dobu tří měsíců i během dne – měla by zářivě modrou barvu a slábla by pak ještě asi rok.

Tato exploze by podle astronomů sice byla působivá, ale pro život na Zemi by žádné riziko nepředstavovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
před 2 hhodinami

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 7 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
včera v 16:14

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.