Venuše mohla být dodnes obyvatelnou planetou. Místo toho je z ní místo s pekelným vedrem, kde z nebe prší kyselina. Podle nové studie amerických astronomů za to může Jupiter, který změnil její oběžnou dráhu kolem Slunce.
Venuše mohla být dodnes planetou plnou života. Změnu na mrtvý svět zavinil Jupiter
Zní to jako příběh z antické mytologie. Vládce bohů Jupiter uvrhl na svou dceru Venuši kletbu, která ji připravila o plodnost. Ale ve skutečnosti je tohle velmi přesný popis toho, co se odehrálo v naší Sluneční soustavě.
Jupiter je největší a nejhmotnější planetou Sluneční soustavy. Jeho hmotnost je dvaapůlkrát větší než hmotnost všech ostatních planet dohromady. Díky tomu, jak obrovská je, může mít vliv na oběžné dráhy jiných planet.
V dobách, kdy Jupiter teprve vznikal, pohyboval se díky interakcím s diskem hmoty, z níž se utvářely planety, jinak než dnes. Dostával se ke Slunci někdy blíže a jindy zase dál než v současné době. A právě tento pohyb měl dopad na oběžnou dráhu Venuše.
Srovnání Venuše a Země
Pozorování jiných planetárních systémů ukázala, že podobné přesuny planet brzy po jejich vzniku mohou být poměrně častým jevem. Popsala to nová studie zveřejněná v časopise Planetary Science Journal.
Venuše bez života
Vědci považují planety bez vody v tekutém stavu za neschopné udržovat život. Venuše možná přišla o část vody ještě dříve, než na ni začal působit Jupiter. Podle autora studie Stephena Kanea ale právě Jupiterův pohyb zřejmě způsobil přesun Venuše na oběžnou dráhu, která ji nasměřovala k jejímu dnešnímu stavu.
„Jedna ze zajímavých věcí na dnešní Venuši je, že její oběžná dráha je téměř dokonale kruhová,“ uvedl Kane, který byl hlavním autorem výzkumu. „V tomto projektu jsme chtěli zjistit, jestli taková byla i dříve – a pokud ne, tak co z toho vyplývá.“
Aby získal na tyto otázky odpovědi, vytvořil model, který simuloval Sluneční soustavu. V něm spočítal polohu všech planet a jejich vzájemné gravitační působení. Zásadním fakorem v tomto modelu byla takzvaná excentricita oběžné dráhy, tato veličina se vyjadřuje hodnotou mezi nulou a jedničkou. Nula znamená zcela kruhovou oběžnou dráhu, jednička je naopak extrémem, kdy by planeta už díky excentricitě opustila oběžnou dráhu kolem Slunce.
V současné době je oběžná dráha Venuše asi 0,006 – ze všech planet tedy nejvíce připomíná kružnici. Kaneův model ale ukazuje, že když byl Jupiter asi před miliardou let blíže ke Slunci, měla Venuše pravděpodobně excentricitu 0,3. To znamená, že je mnohem vyšší pravděpodobnost, že tehdy byla obyvatelná.
„Jak Jupiter měnil její oběžnou dráhu, procházela Venuše dramatickými změnami klimatu, zahřívala se, pak se ochlazovala – a během toho stále více ztrácela vodu v atmosféře,“ uvedl Kane.
Zůstal tam život?
Nedávno vyvolalo velké vzrušení, když astronomové oznámili, že v atmosféře Venuše jsou plyny, které naznačují možnou existenci života na planetě. Podle Kanea by tento plyn mohl být důkazem existence „posledního živého druhu na planetě, která prošla dramatickou změnou svého prostředí.“
Aby to bylo možné, museli by podle Kanea tito hypotetičtí mikrobi vydržet žít v oblacích kyseliny sírové nad Venuší zhruba miliardu let od doby, kdy Venuše naposledy měla ještě tekutou vodu – což je sice těžko představitelný, i když ne nemožný scénář.
Kane dodává, že je důležité pochopit, co se stalo s Venuší také kvůli budoucnosti Země. „Soustředím se na rozdíly mezi Venuší a Zemí a na to, co se pokazilo na Venuši, abychom získali přehled o tom, jak je Země obyvatelná a co můžeme udělat, abychom se o ni co nejlépe starali,“ dodal.