Astronomové poprvé objevili důkazy o přítomnosti vodní páry v atmosféře Jupiterova měsíce Ganymedu. Ta podle nové studie vzniká při přeměně ledu na povrchu z pevného skupenství na plyn.
Na Jupiterově měsíci Ganymedu je vodní pára, ukázaly snímky z Hubbleova dalekohledu
Snímky z Hubbleova teleskopu dokázaly přítomnost vodní páry na Jupiterově měsíci Ganymedu (zdroj: EBU/NASA Goddard/ESA/Hubble)
Předchozí výzkumy přinesly nepřímé důkazy o tom, že Ganymedes, největší měsíc Sluneční soustavy, obsahuje více vody než všechny pozemské oceány dohromady. Teplota na něm je ale tak nízká, že tato voda je zmrzlá – vyskytuje se tedy v podobě ledu. Zdrojem páry nemůže být ani oceán na Ganymedu; pokud existuje, leží asi 150 kilometrů pod povrchem a pára z něj by se tedy neměla dostat nahoru.
- Ganymedes je největší Jupiterův měsíc a současně i největší měsíc ve Sluneční soustavě. Je větší než planeta Merkur, ale má přibližně jen polovičku její hmotnosti. I tak je ale nejhmotnějším měsícem ve Sluneční soustavě a je 2,01krát hmotnější než pozemský Měsíc.
- Ganymedes má průměr 5262 kilometrů. Od Jupiteru je vzdálen 1,07 milionu kilometrů a jeho doba oběhu okolo planety je 7,15 pozemského dne.
Astronomové objevili vodní páru díky Hubbleově vesmírnému dalekohledu. Tento přístroj měl sice v minulých týdnech technické problémy, vědci ale využili stará data, která nashromáždil v průběhu uplynulých dvou desetiletí.
Už v roce 1998 totiž spektrograf Hubbleova teleskopu pořídil první ultrafialové snímky Ganymedu – na dvou z nich se podařilo najít pásy elektrizovaného plynu, což je důkaz, že Ganymedes má slabé magnetické pole. Některé detaily v těchto pozorováních ale nedávaly vědcům moc smysl, zejména pravděpodobně obrovské množství atomárního kyslíku.
Od roku 2018 tento fenomén zkoumal tým švédských fyziků, kteří porovnali stará data s novějšími snímky. Když je analyzovali pomocí nejmodernějších metod, zjistili, že v atmosféře Ganymedu vlastně téměř žádný atomární kyslík není. Hledali tedy jiné vysvětlení tohoto pozorování.
Snímky Ganymedu v ultrafialovém světle
Nová hypotéza zněla: může za to voda v podobě páry. Vědci pracovali s tím, že teplota na povrchu Ganymedu se během dne silně mění a kolem poledne v blízkosti rovníku se může zahřát natolik, že se z ledového povrchu uvolní velmi malé množství molekul vody. V modelech se pak ukázalo, že přesně toto vysvětlení by velmi dobře fungovalo a odpovídá pozorování i modelům.
„Zatím byl (na Ganymedu) pozorován pouze molekulární kyslík,“ popsali výzkumníci. „Vodní pára, kterou jsme teď naměřili, pochází ze sublimace ledu způsobené tepelným únikem vodní páry z teplých ledových oblastí.“
Co s tím?
Tento objev je velmi důležitý pro nadcházející misi Evropské kosmické agentury s názvem JUICE, což je zkratka pro JUpiter ICy moons Explorer. Ta by měla k Jupiteru odletět už za rok – přiletí tam pak roku 2029. Nejméně tři roky pak bude zkoumat jak planetu samotnou, tak i tři z jejích měsíců; hlavním cílem má být právě Ganymedes.
Ten vědci vybrali proto, že je pro ně jakousi přirozenou laboratoří nabízející ideální podmínky pro studium ledových světů a toho, jak fungují. „Naše výsledky mohou poskytnout týmům přístrojů JUICE cenné informace, které mohou být využity k upřesnění jejich plánů – sonda se díky nim bude moci vyladit na co nejužitečnější cíl,“ uvedli autoři výzkumu.
Jupiter
Pochopení systému kolem planety Jupiter a odhalení jeho historie, od utvoření až po možný vznik obyvatelného prostředí, nám umožní lépe porozumět tomu, jak se planety plynných obrů a jejich satelity formují a vyvíjejí. Kromě toho snad získáme nové poznatky o obyvatelnosti systémů podobných Jupiteru také mimo naši Sluneční soustavu, dodali vědci.
Obecně je přítomnost vody spojená s potenciálem hostit život – pokud voda může na daném tělese měnit skupenství, zvyšuje to pravděpodobnost existence forem života.