Rudá skvrna na Jupiteru se „třese jako sulc“, odhalil Hubbleův teleskop

Měsíc se mnohdy přirovnává ke kolu ementálu – krátery na něm připomínají typické díry v tomto druhu sýra. Pokud by chtěl někdo použít gastronomickou metaforu k popisu Velké rudé skvrny na Jupiteru, musel by nejspíš sáhnout po slovu sulc.

Poslední pozorování Velké rudé skvrny, která je vlastně největší bouřkou ve Sluneční soustavě, naznačují, že se zvláštně třese – při využití českého rčení „jako sulc“.

Pozoruhodný pohyb skvrny zaznamenali vědci, kteří největší planetu Sluneční soustavy pozorovali pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu. Strávili tím 90 dní, od prosince 2023 do března 2024. Výsledky bádání pak astronomové vydali nyní v polovině října.

„Věděli jsme sice, že se její pohyb mírně mění, ale nečekali jsme, že uvidíme oscilaci takových rozměrů. Pokud vím, tak nic takového před námi zatím nikdo nepozoroval,“ popsala autorka studie Amy Simonová z Goddardova střediska kosmických letů NASA . „Díky vysokému rozlišení Hubbleova dalekohledu můžeme říci, že se skvrna stlačuje a rozšiřuje společně s tím, jak se pohybuje rychleji a pomaleji. To bylo velmi nečekané a v současné době pro to neexistuje žádné hydrodynamické vysvětlení,“ doplnila vědkyně v oficiálním vyjádření.

Velká rudá skvrna je takzvaná anticyklóna. To znamená, že jde o oblast vyššího tlaku, obří větrný systém, který rotuje proti směru hodinových ručiček. Podobné anticyklóny existují i na Zemi. Tato bouře na Jupiteru se svými rozměry ale zcela vymyká všemu, co je možné spatřit na naší planetě. Je totiž větší než celá Země. Pro vědce je jev zajímavý nejen sám o sobě, ale i z praktických důvodů – mohl by jim totiž pomoci pochopit, jak vznikají hurikány na naší planetě.

Skvrna plná nejasností

Badatelé na základě dřívějších modelů a srovnání se zemskou atmosférou předpokládali, že Velká rudá skvrna je poměrně mělkou bouří. Teprve nedávno se ukázalo, že je ve skutečnosti extrémně hluboká: podle poznatků výzkumníků totiž sahá do hloubky zhruba 350 až 500 kilometrů pod horní hranicí oblačnosti.

Velká rudá skvrna ve srovnání se Zemí
Zdroj: NASA

Velikost Velké rudé skvrny je značně proměnlivá – stejně jako její podoba. Co je neměnné, je směr jejího otáčení, vždy rotuje proti směru hodinových ručiček, tedy proti směru otáčení Jupitera. Naopak se mění její barva – od hnědé, přes rudou, až po okrovou. Barevné permutace ani další proměny zatím nejsou spolehlivě vysvětlené, s objasněním těchto zákonitostí by ale mohly pomoci nové snímky ze sondy Juno.

Gigantická bouře na Jupiteru je výjimečná nejen svými rozměry a silou (větry v ní mají rychlost až 640 kilometrů v hodině), ale i svou stabilitou. Na Zemi nic takového neexistuje, ani na jiných planetách astronomové nic podobně trvalého zatím nepozorovali. Například veliká temná bouře na Neptunu pozorovaná před 35 lety sondou Voyager 2 zmizela někdy kolem roku 1994. Roku 2010 zase propukla monstrózně obrovská bouře na Saturnu – táhla se přes celou planetu, ale během roku se zcela rozplynula.

Je možné, že Velká rudá skvrna je „věčná“, ale v posledních 150 letech se povážlivě zmenšila – oproti záznamům z 19. století je nyní asi třetinová. Některá pozorování dokonce naznačují, že se v současnosti scvrkává nejrychleji od doby, co ji lidstvo začalo sledovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
včera v 09:00

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...