Největší měsíc Sluneční soustavy Ganymedes byl kdysi dávno zasažen masivním asteroidem, který byl dvacetkrát větší než ten, který před 66 miliony let na Zemi ukončil éru dinosaurů. Ničivý náraz vychýlil Jupiterovu přirozenou družici podél její osy a vytvořil na ní kráter široký až 1600 kilometrů, píše nyní ve své práci japonský vědec.
Charakteristické brázdy, které křižují povrch Ganymedu, se dlouho považovaly za pozůstatky několika soustředných prstenců, které způsobil právě dopad gigantického asteroidu, připomněl planetolog Naojuki Hirata z univerzity v japonském Kóbe. Nebylo ale dosud přesně jasné, o jak velký náraz se jednalo a jaký měla událost na Jupiterův měsíc vliv.
Hirata v článku v odborném časopise Scientific Report popisuje, že střed prstenců na povrchu měsíce míří téměř přímo od jeho domovské planety. To znamená, že asteroid musel družici destabilizovat a způsobit její vychýlení podél osy. Možný průběh událostí podle Hiraty potvrdily počítačové simulace.
Jupiterův měsíc je podobně jako pozemská přirozená družice vázán na svou planetu a plynnému obrovi ukazuje stále stejnou „tvář“.
Měsíc větší planety
Ganymedes je největší měsíc Sluneční soustavy, s průměrem přes 5000 kilometrů je větší než planeta Merkur. Náraz obřího tělesa, který se odehrál před více než čtyřmi miliardami let, patrně „zcela odstranil původní povrch“ měsíce a ovlivnil i jeho nitro, které podle odborníků skrývá oceán plný slané vody.
Nelze vyloučit, že vrásy na Ganymedovi vznikly jinou cestou, upozorňuje ovšem Hirata. Další důkazy podporující nebo vyvracející jeho teorii může přinést výzkum sondy Juice Evropské kosmické agentury, která odstartovala zkoumat Jupiterovy měsíce loni v dubnu.
