Zemřel muž, který lidstvu otevřel mezihvězdnou prázdnotu

Zemřel fyzik Ed Stone, jehož životním dílem byla dvojice kosmických sond Voyager. Půl století byl jejich hlavním vědcem, který byl zodpovědný za průzkumný program. Mezi lety 1991 a 2001 také šéfoval americké laboratoři tryskových pohonů JPL, kde se navrhovaly a stavěly další kosmické sondy.

Na Kalifornský technologický institut, pod který JPL patří, přišel v roce 1964 ještě jako mladý asistent na vysoké škole. Život se mu změnil v roce 1972, kdy mu nabídli, že by se mohl stát hlavním vědcem nové mise, v té době známé jako MJS ’77. Později ji ale znal celý svět jako Voyager.

Nejdřív váhal, jestli má toto místo přijmout, chtěl totiž dál učit fyziku. Nakonec ale kývl a stal se mozkem řídícím tento ambiciózní projekt. Obě sondy měly původně prozkoumat planetu Jupiter, ale ukázalo se, že mají schopnosti proniknout ještě dál – na samou hranici Sluneční soustavy, kam je Ed Stone poslal.

Už u Jupiteru ale sondy Voyager zazářily: na jeho měsíci Io totiž objevily sopky. Voyager 1 je našel vlastně náhodou, když si jich jen díky přeexponovaným snímkům určeným k hvězdné navigaci všimla mladá technička Linda Morabitová. „Je to opravdu pozoruhodný příběh, jak těžké pro nás bylo přijmout myšlenku, že by mohl existovat malý měsíc s desetkrát větší vulkanickou aktivitou než má Země,“ popsal objev Stone.

Voyager 2 později jako vůbec první a zatím poslední sonda prozkoumala planety Uran a Neptun. A Voyager 1 v roce 2012 dosáhl dalšího velkého milníku – dostal se za takzvanou heliosféru, jakousi bublinu okolo Slunce. Jako první lidmi vyrobená sonda v historii tak nahlédl do mezihvězdného prostoru.

Heliosféra je obal částic obklopující Slunce. Heliosféra končí tam, kde se vyrovnává tlak slunečního větru s tlakem okolních hvězd. Protože částice slunečního větru ze Slunce proudí všemi směry, má heliosféra velmi přibližně kulový tvar. Heliosféra končí hraniční vrstvou, jejíž vnější část se nazývá heliopauza.

Schéma heliosféry a letu sond Voyager
Zdroj: NASA

„Máme přístroj, který měří vítr přicházející od Slunce. A viděli jsme, že ve skutečnosti už tam není žádný měřitelný sluneční vítr. V podstatě jsme opustili naši bublinu,“ komentoval tento historický okamžik Stone. Voyager 2 následoval staršího sourozence v cestě do mezihvězdného prázdna o šest let později.

Kosmické mise

A Ed Stone legendárním sondám celou dobu dělal hlavního vědce. A to až do roku 2022, kdy odešel do důchodu. Obě sondy ho tam ale nenásledovaly, fungují dodnes a zásobují vědce celého světa unikátními daty.

Stone ale není svázaný jen s touto slavnou misí. Kromě voyagerů v JPL pracoval i na dalších projektech. Během svého funkčního období stál i za dvěma úspěšnými projekty bezpilotních robotů na planetu Mars: Mars Pathfinder a Sojourner. Za jeho působení v úřadu ředitele JPL se uskutečnily i mise Mars Global Surveyor, Deep Space 1, TOPEX/Poseidon a Scatterometer a proběhly starty misí Cassini, Stardust a Mars Odyssey.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 15 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...