Zemřel muž, který lidstvu otevřel mezihvězdnou prázdnotu

Zemřel fyzik Ed Stone, jehož životním dílem byla dvojice kosmických sond Voyager. Půl století byl jejich hlavním vědcem, který byl zodpovědný za průzkumný program. Mezi lety 1991 a 2001 také šéfoval americké laboratoři tryskových pohonů JPL, kde se navrhovaly a stavěly další kosmické sondy.

Na Kalifornský technologický institut, pod který JPL patří, přišel v roce 1964 ještě jako mladý asistent na vysoké škole. Život se mu změnil v roce 1972, kdy mu nabídli, že by se mohl stát hlavním vědcem nové mise, v té době známé jako MJS ’77. Později ji ale znal celý svět jako Voyager.

Nejdřív váhal, jestli má toto místo přijmout, chtěl totiž dál učit fyziku. Nakonec ale kývl a stal se mozkem řídícím tento ambiciózní projekt. Obě sondy měly původně prozkoumat planetu Jupiter, ale ukázalo se, že mají schopnosti proniknout ještě dál – na samou hranici Sluneční soustavy, kam je Ed Stone poslal.

Už u Jupiteru ale sondy Voyager zazářily: na jeho měsíci Io totiž objevily sopky. Voyager 1 je našel vlastně náhodou, když si jich jen díky přeexponovaným snímkům určeným k hvězdné navigaci všimla mladá technička Linda Morabitová. „Je to opravdu pozoruhodný příběh, jak těžké pro nás bylo přijmout myšlenku, že by mohl existovat malý měsíc s desetkrát větší vulkanickou aktivitou než má Země,“ popsal objev Stone.

Voyager 2 později jako vůbec první a zatím poslední sonda prozkoumala planety Uran a Neptun. A Voyager 1 v roce 2012 dosáhl dalšího velkého milníku – dostal se za takzvanou heliosféru, jakousi bublinu okolo Slunce. Jako první lidmi vyrobená sonda v historii tak nahlédl do mezihvězdného prostoru.

Heliosféra je obal částic obklopující Slunce. Heliosféra končí tam, kde se vyrovnává tlak slunečního větru s tlakem okolních hvězd. Protože částice slunečního větru ze Slunce proudí všemi směry, má heliosféra velmi přibližně kulový tvar. Heliosféra končí hraniční vrstvou, jejíž vnější část se nazývá heliopauza.

Schéma heliosféry a letu sond Voyager
Zdroj: NASA

„Máme přístroj, který měří vítr přicházející od Slunce. A viděli jsme, že ve skutečnosti už tam není žádný měřitelný sluneční vítr. V podstatě jsme opustili naši bublinu,“ komentoval tento historický okamžik Stone. Voyager 2 následoval staršího sourozence v cestě do mezihvězdného prázdna o šest let později.

Kosmické mise

A Ed Stone legendárním sondám celou dobu dělal hlavního vědce. A to až do roku 2022, kdy odešel do důchodu. Obě sondy ho tam ale nenásledovaly, fungují dodnes a zásobují vědce celého světa unikátními daty.

Stone ale není svázaný jen s touto slavnou misí. Kromě voyagerů v JPL pracoval i na dalších projektech. Během svého funkčního období stál i za dvěma úspěšnými projekty bezpilotních robotů na planetu Mars: Mars Pathfinder a Sojourner. Za jeho působení v úřadu ředitele JPL se uskutečnily i mise Mars Global Surveyor, Deep Space 1, TOPEX/Poseidon a Scatterometer a proběhly starty misí Cassini, Stardust a Mars Odyssey.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
před 15 hhodinami

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
před 16 hhodinami

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...