Zemřel muž, který lidstvu otevřel mezihvězdnou prázdnotu

Zemřel fyzik Ed Stone, jehož životním dílem byla dvojice kosmických sond Voyager. Půl století byl jejich hlavním vědcem, který byl zodpovědný za průzkumný program. Mezi lety 1991 a 2001 také šéfoval americké laboratoři tryskových pohonů JPL, kde se navrhovaly a stavěly další kosmické sondy.

Na Kalifornský technologický institut, pod který JPL patří, přišel v roce 1964 ještě jako mladý asistent na vysoké škole. Život se mu změnil v roce 1972, kdy mu nabídli, že by se mohl stát hlavním vědcem nové mise, v té době známé jako MJS ’77. Později ji ale znal celý svět jako Voyager.

Nejdřív váhal, jestli má toto místo přijmout, chtěl totiž dál učit fyziku. Nakonec ale kývl a stal se mozkem řídícím tento ambiciózní projekt. Obě sondy měly původně prozkoumat planetu Jupiter, ale ukázalo se, že mají schopnosti proniknout ještě dál – na samou hranici Sluneční soustavy, kam je Ed Stone poslal.

Už u Jupiteru ale sondy Voyager zazářily: na jeho měsíci Io totiž objevily sopky. Voyager 1 je našel vlastně náhodou, když si jich jen díky přeexponovaným snímkům určeným k hvězdné navigaci všimla mladá technička Linda Morabitová. „Je to opravdu pozoruhodný příběh, jak těžké pro nás bylo přijmout myšlenku, že by mohl existovat malý měsíc s desetkrát větší vulkanickou aktivitou než má Země,“ popsal objev Stone.

Voyager 2 později jako vůbec první a zatím poslední sonda prozkoumala planety Uran a Neptun. A Voyager 1 v roce 2012 dosáhl dalšího velkého milníku – dostal se za takzvanou heliosféru, jakousi bublinu okolo Slunce. Jako první lidmi vyrobená sonda v historii tak nahlédl do mezihvězdného prostoru.

Heliosféra je obal částic obklopující Slunce. Heliosféra končí tam, kde se vyrovnává tlak slunečního větru s tlakem okolních hvězd. Protože částice slunečního větru ze Slunce proudí všemi směry, má heliosféra velmi přibližně kulový tvar. Heliosféra končí hraniční vrstvou, jejíž vnější část se nazývá heliopauza.

Schéma heliosféry a letu sond Voyager
Zdroj: NASA

„Máme přístroj, který měří vítr přicházející od Slunce. A viděli jsme, že ve skutečnosti už tam není žádný měřitelný sluneční vítr. V podstatě jsme opustili naši bublinu,“ komentoval tento historický okamžik Stone. Voyager 2 následoval staršího sourozence v cestě do mezihvězdného prázdna o šest let později.

Kosmické mise

A Ed Stone legendárním sondám celou dobu dělal hlavního vědce. A to až do roku 2022, kdy odešel do důchodu. Obě sondy ho tam ale nenásledovaly, fungují dodnes a zásobují vědce celého světa unikátními daty.

Stone ale není svázaný jen s touto slavnou misí. Kromě voyagerů v JPL pracoval i na dalších projektech. Během svého funkčního období stál i za dvěma úspěšnými projekty bezpilotních robotů na planetu Mars: Mars Pathfinder a Sojourner. Za jeho působení v úřadu ředitele JPL se uskutečnily i mise Mars Global Surveyor, Deep Space 1, TOPEX/Poseidon a Scatterometer a proběhly starty misí Cassini, Stardust a Mars Odyssey.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 1 hhodinou

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 3 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 19 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 21 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...