Zemřel muž, který lidstvu otevřel mezihvězdnou prázdnotu

Zemřel fyzik Ed Stone, jehož životním dílem byla dvojice kosmických sond Voyager. Půl století byl jejich hlavním vědcem, který byl zodpovědný za průzkumný program. Mezi lety 1991 a 2001 také šéfoval americké laboratoři tryskových pohonů JPL, kde se navrhovaly a stavěly další kosmické sondy.

Na Kalifornský technologický institut, pod který JPL patří, přišel v roce 1964 ještě jako mladý asistent na vysoké škole. Život se mu změnil v roce 1972, kdy mu nabídli, že by se mohl stát hlavním vědcem nové mise, v té době známé jako MJS ’77. Později ji ale znal celý svět jako Voyager.

Nejdřív váhal, jestli má toto místo přijmout, chtěl totiž dál učit fyziku. Nakonec ale kývl a stal se mozkem řídícím tento ambiciózní projekt. Obě sondy měly původně prozkoumat planetu Jupiter, ale ukázalo se, že mají schopnosti proniknout ještě dál – na samou hranici Sluneční soustavy, kam je Ed Stone poslal.

Už u Jupiteru ale sondy Voyager zazářily: na jeho měsíci Io totiž objevily sopky. Voyager 1 je našel vlastně náhodou, když si jich jen díky přeexponovaným snímkům určeným k hvězdné navigaci všimla mladá technička Linda Morabitová. „Je to opravdu pozoruhodný příběh, jak těžké pro nás bylo přijmout myšlenku, že by mohl existovat malý měsíc s desetkrát větší vulkanickou aktivitou než má Země,“ popsal objev Stone.

Voyager 2 později jako vůbec první a zatím poslední sonda prozkoumala planety Uran a Neptun. A Voyager 1 v roce 2012 dosáhl dalšího velkého milníku – dostal se za takzvanou heliosféru, jakousi bublinu okolo Slunce. Jako první lidmi vyrobená sonda v historii tak nahlédl do mezihvězdného prostoru.

Heliosféra je obal částic obklopující Slunce. Heliosféra končí tam, kde se vyrovnává tlak slunečního větru s tlakem okolních hvězd. Protože částice slunečního větru ze Slunce proudí všemi směry, má heliosféra velmi přibližně kulový tvar. Heliosféra končí hraniční vrstvou, jejíž vnější část se nazývá heliopauza.

Schéma heliosféry a letu sond Voyager
Zdroj: NASA

„Máme přístroj, který měří vítr přicházející od Slunce. A viděli jsme, že ve skutečnosti už tam není žádný měřitelný sluneční vítr. V podstatě jsme opustili naši bublinu,“ komentoval tento historický okamžik Stone. Voyager 2 následoval staršího sourozence v cestě do mezihvězdného prázdna o šest let později.

Kosmické mise

A Ed Stone legendárním sondám celou dobu dělal hlavního vědce. A to až do roku 2022, kdy odešel do důchodu. Obě sondy ho tam ale nenásledovaly, fungují dodnes a zásobují vědce celého světa unikátními daty.

Stone ale není svázaný jen s touto slavnou misí. Kromě voyagerů v JPL pracoval i na dalších projektech. Během svého funkčního období stál i za dvěma úspěšnými projekty bezpilotních robotů na planetu Mars: Mars Pathfinder a Sojourner. Za jeho působení v úřadu ředitele JPL se uskutečnily i mise Mars Global Surveyor, Deep Space 1, TOPEX/Poseidon a Scatterometer a proběhly starty misí Cassini, Stardust a Mars Odyssey.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
včera v 15:38

Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
včera v 14:29

Kouř z kanadských požárů se dostává nad Evropu

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.
včera v 12:05

Hrozba horkých vln v Česku roste. Nově je sleduje specializovaný web

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
včera v 10:43
Načítání...