Zemřel muž, který lidstvu otevřel mezihvězdnou prázdnotu

Zemřel fyzik Ed Stone, jehož životním dílem byla dvojice kosmických sond Voyager. Půl století byl jejich hlavním vědcem, který byl zodpovědný za průzkumný program. Mezi lety 1991 a 2001 také šéfoval americké laboratoři tryskových pohonů JPL, kde se navrhovaly a stavěly další kosmické sondy.

Na Kalifornský technologický institut, pod který JPL patří, přišel v roce 1964 ještě jako mladý asistent na vysoké škole. Život se mu změnil v roce 1972, kdy mu nabídli, že by se mohl stát hlavním vědcem nové mise, v té době známé jako MJS ’77. Později ji ale znal celý svět jako Voyager.

Nejdřív váhal, jestli má toto místo přijmout, chtěl totiž dál učit fyziku. Nakonec ale kývl a stal se mozkem řídícím tento ambiciózní projekt. Obě sondy měly původně prozkoumat planetu Jupiter, ale ukázalo se, že mají schopnosti proniknout ještě dál – na samou hranici Sluneční soustavy, kam je Ed Stone poslal.

Už u Jupiteru ale sondy Voyager zazářily: na jeho měsíci Io totiž objevily sopky. Voyager 1 je našel vlastně náhodou, když si jich jen díky přeexponovaným snímkům určeným k hvězdné navigaci všimla mladá technička Linda Morabitová. „Je to opravdu pozoruhodný příběh, jak těžké pro nás bylo přijmout myšlenku, že by mohl existovat malý měsíc s desetkrát větší vulkanickou aktivitou než má Země,“ popsal objev Stone.

Voyager 2 později jako vůbec první a zatím poslední sonda prozkoumala planety Uran a Neptun. A Voyager 1 v roce 2012 dosáhl dalšího velkého milníku – dostal se za takzvanou heliosféru, jakousi bublinu okolo Slunce. Jako první lidmi vyrobená sonda v historii tak nahlédl do mezihvězdného prostoru.

Heliosféra je obal částic obklopující Slunce. Heliosféra končí tam, kde se vyrovnává tlak slunečního větru s tlakem okolních hvězd. Protože částice slunečního větru ze Slunce proudí všemi směry, má heliosféra velmi přibližně kulový tvar. Heliosféra končí hraniční vrstvou, jejíž vnější část se nazývá heliopauza.

Schéma heliosféry a letu sond Voyager
Zdroj: NASA

„Máme přístroj, který měří vítr přicházející od Slunce. A viděli jsme, že ve skutečnosti už tam není žádný měřitelný sluneční vítr. V podstatě jsme opustili naši bublinu,“ komentoval tento historický okamžik Stone. Voyager 2 následoval staršího sourozence v cestě do mezihvězdného prázdna o šest let později.

Kosmické mise

A Ed Stone legendárním sondám celou dobu dělal hlavního vědce. A to až do roku 2022, kdy odešel do důchodu. Obě sondy ho tam ale nenásledovaly, fungují dodnes a zásobují vědce celého světa unikátními daty.

Stone ale není svázaný jen s touto slavnou misí. Kromě voyagerů v JPL pracoval i na dalších projektech. Během svého funkčního období stál i za dvěma úspěšnými projekty bezpilotních robotů na planetu Mars: Mars Pathfinder a Sojourner. Za jeho působení v úřadu ředitele JPL se uskutečnily i mise Mars Global Surveyor, Deep Space 1, TOPEX/Poseidon a Scatterometer a proběhly starty misí Cassini, Stardust a Mars Odyssey.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kódy, zdravotní údaje, firemní dokumenty. Co neposílat nástrojům AI?

Chatboti s umělou inteligencí, jako jsou ChatGPT, Claude a Copilot, jsou stále populárnější. Kolik by toho ale o nás měli skutečně vědět?
před 17 hhodinami

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
před 18 hhodinami

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
před 21 hhodinami

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
včera v 09:34‌‌

Čínský hacker napadl stovku západních webů. Práci za něj odvedli AI agenti

Kybernetické útoky jsou stále levnější a snadnější, prokazuje odhalený případ, kdy čínští hackeři využili volně dostupné agentské umělé inteligence (AI), aby velmi levně napadli dobře zabezpečené internetové stránky.
včera v 08:23‌‌

Milion gigabitů za sekundu. Nový podmořský kabel propojí USA a Evropu

Nový a extrémně rychlý internetový podmořský kabel – s názvem Petal – propojí Evropu a Spojené státy. Jeho stavbu oznámila společnost Meta. S délkou sedm tisíc kilometrů má jako vůbec první podobný projekt spojit kontinenty petabitovou rychlostí. Teoreticky by mohl zajistit souběžné streamování hudby pro 75 procent světové populace.
20. 10. 2026‌‌

Podezřelý manévr. Ruský satelit se přiblížil k družici finské firmy spolupracující s Kyjevem

Vojensky cenné informace ze satelitů získává Ukrajina nejen od americké vlády, ale také třeba ze soustavy družic Iceye. Vyrábí ji stejnojmenná finská firma a právě s Kyjevem letos prohloubila spolupráci. K jedné z družic, ze které podle expertů může Kyjev získávat data přímo, se zvláštním způsobem přiblížil ruský satelit.
20. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.