Objev strana 3 z 3

Výjimečnou fresku zobrazující dva gladiátory v závěru souboje odhalili archeologové při vykopávkách v Pompejích. Nástěnná malba je 1,12 metru široká a 1,5 metru vysoká, informovalo italské ministerstvo kultury. Ministr Dario Franceschini objev fresky označil za bezprecedentní.

Japonským vědcům se podařilo identifikovat nový druh dinosaura díky objevu téměř kompletní osm metrů dlouhé kostry. Jedná se o největší dinosauří fosílii, kterou kdy paleontologové na japonském souostroví nalezli. O objevu informovala hokkaidská univerzita, jejíž vědecký tým dal druhu jméno Kamuysaurus japonicus, tedy „japonský ještěří bůh“.

Vědci popsali skvěle zachovanou lebku australopitheka, který žil před 3,8 milionu lety na území dnešní Etiopie. Objev pomáhá objasnit, jak probíhala evoluce pravěkých předchůdců člověka. Zástupci dvou druhů australopitheků totiž žili vedle sebe – až dosud se předpokládalo, že se jeden vyvinul z druhého.

S novým důležitým objevem, týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíšťat na člověka, přišli mladí parazitologové z Biologického centra Akademie věd. Po experimentech s klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie, tedy bakterie způsobující lymskou boreliózu, přenášejí z parazita do hostitele. Svými poznatky nabourali dosavadní teorii, která ve světové vědě panovala více než tři desítky let. Objev pomůže vytyčit nové cíle pro vývoj vakcín a léčebných strategií.

Vesmírný objev, jaký nečekali ani sami objevitelé – 920 světelných let od Země je ke své hvězdě těsně přimknutá planeta, která by podle dosavadních astronomických poznatků vlastně neměla existovat. Těleso, které je o něco menší než Neptun a má vlastní atmosféru, se totiž nachází v oblasti, kde jsou kvůli horku a radiaci podle vědců planety odsouzené ke zkáze. Snad i proto mluví experti o „zakázané planetě“.

Zhruba 25 procent bakterií v peří ptáků je schopno produkovat bakteriociny, tedy látky podobné antibiotikům. Pomáhají ptákům v boji s patogeny, ačkoliv se vědci dříve domnívali, že tyto látky peří poškozují. Objev učinili experti z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, České zemědělské univerzity, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří svá zjištění publikovali v mezinárodním časopise Nature.

Neznámý druh obřího savce podobného lvu či tygrovi identifikovali vědci po prozkoumání kostí, které ležely desítky let uložené v zásuvce v keňském muzeu. O objevu informoval odborný časopis Journal of Vertebrate Paleontology a BBC.

Paleontologové z University of Alberta informovali o objevu zatím největší kostry Tyrannosaura rexe. Současně je to vůbec největší kostra dinosaura, která kdy byla nalezena v Kanadě.

Kmenové buňky se obnovují v růstových zónách kostí stejně jako v krvi či kůži. Objev této jejich funkce může do budoucna zlepšit léčebné postupy nebo snížit růstové poruchy u dětí. O výzkumu publikovaném v odborném časopise Nature informovala Akademie věd ČR, jejíž členka Mária Hovořáková se na něm podílela.

Mezinárodní vědecký tým oznámil nález veliké včely, která byla naposledy v přírodě spatřena roku 1981. Je čtyřikrát větší než běžná včela.

Archeologové objevili v egyptské provincii Mínjá jižně od Káhiry starověké pohřební komory, ve kterých se nachází asi 40 mumií různé velikosti i pohlaví. Komory patřily rodině pocházející ze střední třídy, která nejspíš žila v období dynastie Ptolemaiovců či na počátku římské nebo byzantské éry, uvedla agentura Reuters s odvoláním na egyptské představitele.

Archeologové objevili při záchranném výzkumu a geofyzikálním průzkumu kláštera na českobudějovickém Piaristickém náměstí dřevěnou schránu. Podle přiložených dokumentů obsahuje ostatky Jindřicha Libraria, který byl podle legend zpovědníkem a důvěrníkem krále Přemysla Otakara II.

Objev dosud neznámé takzvané „matrjoškové hybridní zóny parazitů“ myší může přinést nové informace pro zkoumání vzniku a šíření infekčních onemocnění. Objev učinili vědci z Ústavu biologie obratlovců, publikoval ho časopis Molecular Ecology.