Objev strana 2 z 3

Tým českého přírodovědce Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby v Africe je vzácná událost, poslední rod byl popsaný před sedmi lety.

Po dvaceti letech odborníci důkladně čístí relikviář svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Jejich práci provází podrobná dokumentace, která by měla posoudit, jestli se jeho stav nezměnil, řekl restaurátor Andrej Šumbera. Čištění jedné z nejcennějších movitých památek v zemi má na starosti. Relikviář v letošním roce čeká stěhování do nových prostor v takzvaných Pluhovských domech, které se v současné době na zámku a hradu Bečov rekonstruují.

Vědci, kteří zkoumají částice v projektu CERN, odhalili problém v teorii, která popisuje a vysvětluje základní stavební kameny vesmíru a síly, jimiž se vesmír řídí. Možná tím narazili na zcela neznámou částici nebo dokonce energii.

Přes sto let zůstávala na stejném místě, přesto si jí nikdo nevšiml. Malba zachycující Poslední večeři Krista visela na zdi kostela v malém městě na západě Anglie. Jejím autorem sice není Leonardo da Vinci, s velkou pravděpodobností ale pochází z dílny dalšího slavného italského malíře, Tiziana Vecellia.

Nejzajímavější je, když vědecký objev ovlivní společnost jako celek, domnívá se Barry Barish. Americký fyzik, který v roce 2017 získal Nobelovu cenu za odhalení gravitačních vln, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Během své kariéry měl podle svých slov štěstí na lidi.

Před 80 lety člověk poprvé použil antibiotika. Od té doby sice tyto léky zabránily obrovskému utrpení, ale také přivedly lidstvo do závislosti na nich. Jak bakterie získávají proti antibiotikům odolnost, hrozí stále větší problémy, na které zatím neexistuje řešení.

Nezvyklý přístup pomohl českým vědcům najít stovky vzácných nepopsaných objektů ve vesmíru. Výzkumníci poprvé v astronomii využili metodu umělé inteligence zvanou aktivní hluboké učení (active deep learning). Na rozdíl od běžně využívaných postupů síť v tomto případě požádá člověka o radu, když si je nejméně jistá. Článek publikoval prestižní časopis Astronomy and Astrophycics, katalog nově objevených hvězd je součástí celosvětové databáze Vizier. Tým tvořili vědci z AÚ AV a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT.

Jedna z prvních informací, které se děti ve škole o pravěku dozví, je, že muži byli v té době lovci a ženy sbíraly plody a zpracovávaly kořist ulovenou muži. Jenže nový objev z devět tisíc let starých hrobů v Andách tuto učebnicovou znalost přepisuje. Archeologové totiž našli společnost, kde lovily ženy.

Stratosférická observatoř NASA pro infračervenou astronomii (SOFIA) poprvé prokázala, že na osvětlené straně Měsíce se nachází voda. Tento objev naznačuje, že voda se může po měsíčním povrchu vyskytovat častěji a neomezuje se tedy jen na chladná, stinná místa, jak se až doposud zdálo.

Královská švédská akademie věd oznámila jména laureátů letošní Nobelovy ceny za fyziku. Ocenění dostali za výzkum supermasivních těles v našem vesmíru Roger Penrose, Reinhard Genzel a Andrea Ghezová.

Dva dosud neznámé druhy myšovitých hlodavců v Etiopii objevil a popsal mezinárodní tým pod vedením českého vědce Josefa Bryji. Oba druhy žijí ve vysokých nadmořských výškách v takzvané afroalpinské tundře. U obratlovců jsou podle Akademie věd nově objevené druhy výjimečné. Článek o objevu publikoval časopis Journal of Vertebrate Biology.

Astronomové pozorovali pomocí dalekohledu VLT zmizení velmi masivní nestabilní hvězdy v trpasličí galaxii. Vysvětlení této události zatím nemají, spekulují ale o několika možnostech. Definitivní odpověď může přijít až za několik let.

Vědci na Velkém hadronovém urychlovači pozorovali poprvé doposud zcela neznámou částici. Exotická částice hmoty se skládala ze čtyř půvabných kvarků –⁠ nic takového zatím fyzika neznala.

Při pohledu ze země není možné tuto stavbu od normální krajiny odlišit. Odhalit se dala jen shora za použití laserového radaru. Když ji teď archeologové lépe prozkoumali a datovali pomocí radiokarbonové metody, ukázalo se, že jde o největší a nejstarší mayský monument vůbec.

Představte si robota o velikosti lidské buňky, který je na dálku napájen i navigován světlem. A dokáže donekonečna při zachování zdroje světla vykonávat na úrovni mikrosvěta mechanicky zcela přesné úkony bez nutnosti jakéhokoli invazivního zákroku zvenčí. Tyto mikroroboty dokáže vytvářet výzkumná skupina Ivana Řehoře z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Objev publikovala nedávno v prestižním časopise Soft Robotics. Výzkum probíhal ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR a Univerzitou v Utrechtu.

Když v šedesátých letech dvacátého století americký mikrobiolog Thomas Brock studoval horké prameny v národním parku Yellowstone, narazil na zvláštní druh mikrobů, které právě v tomto nehostinném prostředí dokážou přežívat. Tehdy nemohl tušit, že právě tyto pozoruhodné organismy se stanou hlavní zbraní lidstva v boji proti novému koronaviru.

Vědci, kteří studovali vzdálenou kupu galaxií, objevili následky nejsilnějšího známého výbuchu, který se odehrál ve vesmíru od Velkého třesku.

Významný objev se podařil týmu vedenému Hanou Cahovou z Ústavu organické chemie a biochemie ve spolupráci s kolegy z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Při studiu střevní bakterie E. coli vědci objasnili funkci „alarmonů“, malých molekul, které se ve zvýšené míře vyskytují ve všech typech organismů ve chvílích, kdy jsou vystaveny zátěži. Svůj objev tým publikoval v prestižním odborném časopise Nature Communications.

Paleontologové z Virginského technologického institutu v Číně objevili miliardu let starou zkamenělinu zelené řasy. Právě ona může být prapředkem prvních rostlin a stromů, které vznikly teprve před 450 miliony lety.

Kanadští vědci oznámili objev nového druhu dinosaura, který byl blízkým příbuzným slavnějšího tyranosaura. Žil na severoamerických pláních v době před asi 80 miliony lety. Paleontologové tohoto tvora pojmenovali Thanatotheristes degrootorum – což odkazuje k bohu smrti Thanatovi a ke „smrtce“.

Rozlehlý podzemní dóm našli přibližně po šesti letech kopání průzkumné chodby speleologové u Holštejna na Blanensku. Je součástí jeskyně Sonda pod Jedničkou a tamní výzkumná skupina ho řadí k jednomu z nejvýznamnějších objevů v této oblasti.

Egyptologové představili veřejnosti objev desítek mumií zvířat, včetně koček, krokodýlů, a dokonce i dvou lvíčat. Na tyto artefakty vědci narazili v hrobce významného kněze.

Více než sto malých gaviálů našli ochránci přírody v jedné z odlehlých oblastí Nepálu. Vzácný krokodýl se přitom v současnosti nachází na prahu vyhynutí a ve volné přírodě zbývá méně než tisíc dospělých jedinců. Objev by tak podle odborníků mohl zvýšit naději na záchranu tohoto kriticky ohroženého druhu.

Prvním českým nositelem Nobelovy ceny se 26. října 1959 stal tehdy osmašedesátiletý Jaroslav Heyrovský, který prestižní ocenění získal v oboru chemie za objev polarografie. Díky ní se dá zjistit elektrolýzou pomocí rtuťové kapkové elektrody i nepatrné množství látek v roztoku. První polarograf zkonstruoval profesor Heyrovský v roce 1925 a na Nobelovu cenu byl předtím, než ji získal, navržen již třikrát.