Objev strana 2 z 3

Podle ve středu zveřejněné analýzy milionů výzkumných prací a patentů se tempo převratných vědeckých objevů a technologických inovací zpomaluje – a to přesto, že celkové množství nových poznatků neustále roste.

Vrak dávno ztracené lodi, fascinující artefakty i recyklace a hybridizace podle našich předků. Rok 2022 potěšil fanoušky archeologie desítkami úžasných objevů.

Do minulosti staré přes 3200 let mohlo lidstvo poprvé nahlédnout před sto lety při nálezu takřka nepoškozené hrobky faraona Tutanchamona v egyptském Údolí králů. Tento epochální objev poodhalil roušku tajemství nad jednou z nejvyspělejších starověkých civilizací a podnítil výbuch zájmu o historii Egypta.

Pozůstatky nejstaršího městského opevnění objevili archeologové při rekonstrukci parku v Havlíčkově Brodě. Město je sice hradbami protknuté, ale ty jsou až z pozdější doby. Nový objev mění mapy středověkého města.

Speleologové objevili druhý největší dóm v Králově jeskyni u Tišnova na Brněnsku. Pojmenovali ho Výroční dóm, letos totiž uplynulo padesát let od objevení jeskyně. Podle jeskyňářů se jedná o mimořádný objev. Nejčastěji se totiž nové prostory daří najít především v Moravském nebo Českém krasu.

Mezinárodní vědecký tým objevil největší známou bakterii. Při svém rozměru bezmála jednoho centimetru je tak veliká, že se dá vidět pouhým okem. Přitom ji tvoří jedna velká buňka. Monstrózní mikroorganismus se podobá vláknu a jeho vlastnosti a životní cyklus popsala studie v časopise Science.

Skotští paleontologové oznámili, že objevili kosterní pozůstatky zřejmě největšího ptakoještěra z období jury. Nález ukazuje, že pterosauři s rozpětím křídel 2,5 metru existovali asi o 25 milionů let dříve, než odborníci dosud předpokládali.

Specializovaný tým archeologů zaměřených na výzkum pod vodou zkoumá pozoruhodné obsidiánové artefakty objevené v Huronském jezeře ležícím na pomezí USA a Kanady. Jsou staré přes devět tisíc let a pocházejí z více než čtyři tisíce kilometrů vzdáleného lomu. Archeologická záhada zatím přináší spíše otázky než odpovědi.

Výzkumníci z izraelské Ben-Gurionovy univerzity společně s americkými a německými kolegy vyvinuli novou „molekulární pinzetu“ pro boj s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Ty představují jednu z největších hrozeb veřejnému zdraví.

Jeskyňáři našli v Moravském krasu rozlehlý dóm, který ještě nedostal jméno. Má rozměry asi 30krát 30 metrů a bohatou krápníkovou výzdobu. Veřejnost se do něj ale nepodívá, je špatně přístupný. O objevu informoval Jan Flek ze základní organizace Myotis České speleologické společnosti. Moravský kras je značně probádaný, objevy takového rozsahu jsou zde už vzácností.

Tým českého přírodovědce Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby v Africe je vzácná událost, poslední rod byl popsaný před sedmi lety.

Po dvaceti letech odborníci důkladně čístí relikviář svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Jejich práci provází podrobná dokumentace, která by měla posoudit, jestli se jeho stav nezměnil, řekl restaurátor Andrej Šumbera. Čištění jedné z nejcennějších movitých památek v zemi má na starosti. Relikviář v letošním roce čeká stěhování do nových prostor v takzvaných Pluhovských domech, které se v současné době na zámku a hradu Bečov rekonstruují.

Vědci, kteří zkoumají částice v projektu CERN, odhalili problém v teorii, která popisuje a vysvětluje základní stavební kameny vesmíru a síly, jimiž se vesmír řídí. Možná tím narazili na zcela neznámou částici nebo dokonce energii.

Přes sto let zůstávala na stejném místě, přesto si jí nikdo nevšiml. Malba zachycující Poslední večeři Krista visela na zdi kostela v malém městě na západě Anglie. Jejím autorem sice není Leonardo da Vinci, s velkou pravděpodobností ale pochází z dílny dalšího slavného italského malíře, Tiziana Vecellia.

Nejzajímavější je, když vědecký objev ovlivní společnost jako celek, domnívá se Barry Barish. Americký fyzik, který v roce 2017 získal Nobelovu cenu za odhalení gravitačních vln, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Během své kariéry měl podle svých slov štěstí na lidi.

Před 80 lety člověk poprvé použil antibiotika. Od té doby sice tyto léky zabránily obrovskému utrpení, ale také přivedly lidstvo do závislosti na nich. Jak bakterie získávají proti antibiotikům odolnost, hrozí stále větší problémy, na které zatím neexistuje řešení.

Nezvyklý přístup pomohl českým vědcům najít stovky vzácných nepopsaných objektů ve vesmíru. Výzkumníci poprvé v astronomii využili metodu umělé inteligence zvanou aktivní hluboké učení (active deep learning). Na rozdíl od běžně využívaných postupů síť v tomto případě požádá člověka o radu, když si je nejméně jistá. Článek publikoval prestižní časopis Astronomy and Astrophycics, katalog nově objevených hvězd je součástí celosvětové databáze Vizier. Tým tvořili vědci z AÚ AV a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT.

Jedna z prvních informací, které se děti ve škole o pravěku dozví, je, že muži byli v té době lovci a ženy sbíraly plody a zpracovávaly kořist ulovenou muži. Jenže nový objev z devět tisíc let starých hrobů v Andách tuto učebnicovou znalost přepisuje. Archeologové totiž našli společnost, kde lovily ženy.

Stratosférická observatoř NASA pro infračervenou astronomii (SOFIA) poprvé prokázala, že na osvětlené straně Měsíce se nachází voda. Tento objev naznačuje, že voda se může po měsíčním povrchu vyskytovat častěji a neomezuje se tedy jen na chladná, stinná místa, jak se až doposud zdálo.

Královská švédská akademie věd oznámila jména laureátů letošní Nobelovy ceny za fyziku. Ocenění dostali za výzkum supermasivních těles v našem vesmíru Roger Penrose, Reinhard Genzel a Andrea Ghezová.

Dva dosud neznámé druhy myšovitých hlodavců v Etiopii objevil a popsal mezinárodní tým pod vedením českého vědce Josefa Bryji. Oba druhy žijí ve vysokých nadmořských výškách v takzvané afroalpinské tundře. U obratlovců jsou podle Akademie věd nově objevené druhy výjimečné. Článek o objevu publikoval časopis Journal of Vertebrate Biology.

Astronomové pozorovali pomocí dalekohledu VLT zmizení velmi masivní nestabilní hvězdy v trpasličí galaxii. Vysvětlení této události zatím nemají, spekulují ale o několika možnostech. Definitivní odpověď může přijít až za několik let.

Vědci na Velkém hadronovém urychlovači pozorovali poprvé doposud zcela neznámou částici. Exotická částice hmoty se skládala ze čtyř půvabných kvarků –⁠ nic takového zatím fyzika neznala.

Při pohledu ze země není možné tuto stavbu od normální krajiny odlišit. Odhalit se dala jen shora za použití laserového radaru. Když ji teď archeologové lépe prozkoumali a datovali pomocí radiokarbonové metody, ukázalo se, že jde o největší a nejstarší mayský monument vůbec.