Nadace Neuron ocenila špičkové české vědkyně a vědce. Hlavní cenu si odnesl světoznámý chemik

Nahrávám video

Nadace Neuron ocenila špičky české vědy. Nejvyšší cenu získal František Švec, který svou celoživotní prací obohatil světový výzkum v oboru chemie, dvakrát bodoval důležitý objev týkající se výzkumu rakoviny.

Nejvyšší ocenění, Cenu Neuron 2023 za celoživotní přínos vědě, získal chemik s mezinárodním renomé, profesor František Švec. Jeho objevy proměnily chemickou analýzu.

Švec se proslavil díky vynálezu takzvaných porézních polymerů ve formě monolitů. Tyto materiály našly využití v separačních technikách – tedy při oddělování jednotlivých složek směsí. Výzkum Švece přivedl k vývoji zcela nového formátu pokročilých polymerních materiálů, které kombinují velké propustné póry pro snadný přenos hmoty a malé póry pro interakce důležité například v separacích.

Za transfer zásadního vědeckého objevu do byznysu byla oceněna spin-off firma Lipidica v čele s profesorem Michalem Holčapkem a jeho nápadem, jak z jedné kapky krve detekovat rakovinu slinivky.

Cena pro nadějné vědce a vědkyně

Mezi laureáty Cen Neuron pro nadějné vědce za rok 2023 jsou přední expertka na nádorovou biologii Kateřina Rohlenová, chemik Tomáš Slanina a Zuzana Kúkelová, expertka v oblasti počítačového vidění. Vědecká rada Nadace Neuron dále ocenila nadějného biologa Martina Schwarzera, psycholožku Sylvii Graf a matematičku Lenku Slavíkovou.

Díky darům mecenášů Nadace Neuron jsou ceny spojeny s finanční prémií ve výši 500 tisíc korun u Ceny Neuron pro nadějné vědce a dokonce milionem a půl u Ceny Neuron 2023. Celkem tak čeští badatelé dostali pět milionů korun.

Dar sto milionů

„V Neuronu se posouváme dál, a proto jsme se rozhodli založit Nadaci Neuron, která navazuje na současné aktivity v oblasti podpory vědy. Nadace má také za cíl postupně vytvořit silné finanční zázemí, aby si zajistila dlouhodobou nezávislost,“ upřesňuje Monika Vondráková, spoluzakladatelka a ředitelka Nadace Neuron. „První velký krok v tomto směru udělal pan Dalibor Dědek, který v této souvislosti věnoval do nadačního jmění sto milionů korun,“ dodala.

Zakladatelem nadace je podnikatel Karel Janeček, ta s ním ale spolupráci ukončila během koronavirové pandemie na podzim roku 2021. Janeček se tehdy podle Vědecké a správní rady Neuronu dopouštěl veřejných a mediálních vystoupení k onemocnění covid-19, která „popírala vědecké důkazy a zejména zlehčovala průběh nemoci u dětí“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 8 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 12 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 13 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 15 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.