Nadace Neuron ocenila špičkové české vědkyně a vědce. Hlavní cenu si odnesl světoznámý chemik

2 minuty
Nadace Neuron ocenila špičkové české vědkyně a vědce
Zdroj: ČT24

Nadace Neuron ocenila špičky české vědy. Nejvyšší cenu získal František Švec, který svou celoživotní prací obohatil světový výzkum v oboru chemie, dvakrát bodoval důležitý objev týkající se výzkumu rakoviny.

Nejvyšší ocenění, Cenu Neuron 2023 za celoživotní přínos vědě, získal chemik s mezinárodním renomé, profesor František Švec. Jeho objevy proměnily chemickou analýzu.

Švec se proslavil díky vynálezu takzvaných porézních polymerů ve formě monolitů. Tyto materiály našly využití v separačních technikách – tedy při oddělování jednotlivých složek směsí. Výzkum Švece přivedl k vývoji zcela nového formátu pokročilých polymerních materiálů, které kombinují velké propustné póry pro snadný přenos hmoty a malé póry pro interakce důležité například v separacích.

Za transfer zásadního vědeckého objevu do byznysu byla oceněna spin-off firma Lipidica v čele s profesorem Michalem Holčapkem a jeho nápadem, jak z jedné kapky krve detekovat rakovinu slinivky.

Cena pro nadějné vědce a vědkyně

Mezi laureáty Cen Neuron pro nadějné vědce za rok 2023 jsou přední expertka na nádorovou biologii Kateřina Rohlenová, chemik Tomáš Slanina a Zuzana Kúkelová, expertka v oblasti počítačového vidění. Vědecká rada Nadace Neuron dále ocenila nadějného biologa Martina Schwarzera, psycholožku Sylvii Graf a matematičku Lenku Slavíkovou.

Díky darům mecenášů Nadace Neuron jsou ceny spojeny s finanční prémií ve výši 500 tisíc korun u Ceny Neuron pro nadějné vědce a dokonce milionem a půl u Ceny Neuron 2023. Celkem tak čeští badatelé dostali pět milionů korun.

Dar sto milionů

„V Neuronu se posouváme dál, a proto jsme se rozhodli založit Nadaci Neuron, která navazuje na současné aktivity v oblasti podpory vědy. Nadace má také za cíl postupně vytvořit silné finanční zázemí, aby si zajistila dlouhodobou nezávislost,“ upřesňuje Monika Vondráková, spoluzakladatelka a ředitelka Nadace Neuron. „První velký krok v tomto směru udělal pan Dalibor Dědek, který v této souvislosti věnoval do nadačního jmění sto milionů korun,“ dodala.

Zakladatelem nadace je podnikatel Karel Janeček, ta s ním ale spolupráci ukončila během koronavirové pandemie na podzim roku 2021. Janeček se tehdy podle Vědecké a správní rady Neuronu dopouštěl veřejných a mediálních vystoupení k onemocnění covid-19, která „popírala vědecké důkazy a zejména zlehčovala průběh nemoci u dětí“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 9 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 9 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
včera v 16:00

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...