Nadace Neuron ocenila špičkové české vědkyně a vědce. Hlavní cenu si odnesl světoznámý chemik

2 minuty
Nadace Neuron ocenila špičkové české vědkyně a vědce
Zdroj: ČT24

Nadace Neuron ocenila špičky české vědy. Nejvyšší cenu získal František Švec, který svou celoživotní prací obohatil světový výzkum v oboru chemie, dvakrát bodoval důležitý objev týkající se výzkumu rakoviny.

Nejvyšší ocenění, Cenu Neuron 2023 za celoživotní přínos vědě, získal chemik s mezinárodním renomé, profesor František Švec. Jeho objevy proměnily chemickou analýzu.

Švec se proslavil díky vynálezu takzvaných porézních polymerů ve formě monolitů. Tyto materiály našly využití v separačních technikách – tedy při oddělování jednotlivých složek směsí. Výzkum Švece přivedl k vývoji zcela nového formátu pokročilých polymerních materiálů, které kombinují velké propustné póry pro snadný přenos hmoty a malé póry pro interakce důležité například v separacích.

Za transfer zásadního vědeckého objevu do byznysu byla oceněna spin-off firma Lipidica v čele s profesorem Michalem Holčapkem a jeho nápadem, jak z jedné kapky krve detekovat rakovinu slinivky.

Cena pro nadějné vědce a vědkyně

Mezi laureáty Cen Neuron pro nadějné vědce za rok 2023 jsou přední expertka na nádorovou biologii Kateřina Rohlenová, chemik Tomáš Slanina a Zuzana Kúkelová, expertka v oblasti počítačového vidění. Vědecká rada Nadace Neuron dále ocenila nadějného biologa Martina Schwarzera, psycholožku Sylvii Graf a matematičku Lenku Slavíkovou.

Díky darům mecenášů Nadace Neuron jsou ceny spojeny s finanční prémií ve výši 500 tisíc korun u Ceny Neuron pro nadějné vědce a dokonce milionem a půl u Ceny Neuron 2023. Celkem tak čeští badatelé dostali pět milionů korun.

Dar sto milionů

„V Neuronu se posouváme dál, a proto jsme se rozhodli založit Nadaci Neuron, která navazuje na současné aktivity v oblasti podpory vědy. Nadace má také za cíl postupně vytvořit silné finanční zázemí, aby si zajistila dlouhodobou nezávislost,“ upřesňuje Monika Vondráková, spoluzakladatelka a ředitelka Nadace Neuron. „První velký krok v tomto směru udělal pan Dalibor Dědek, který v této souvislosti věnoval do nadačního jmění sto milionů korun,“ dodala.

Zakladatelem nadace je podnikatel Karel Janeček, ta s ním ale spolupráci ukončila během koronavirové pandemie na podzim roku 2021. Janeček se tehdy podle Vědecké a správní rady Neuronu dopouštěl veřejných a mediálních vystoupení k onemocnění covid-19, která „popírala vědecké důkazy a zejména zlehčovala průběh nemoci u dětí“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...