Nadace Neuron ocenila špičkové české vědkyně a vědce. Hlavní cenu si odnesl světoznámý chemik

2 minuty
Nadace Neuron ocenila špičkové české vědkyně a vědce
Zdroj: ČT24

Nadace Neuron ocenila špičky české vědy. Nejvyšší cenu získal František Švec, který svou celoživotní prací obohatil světový výzkum v oboru chemie, dvakrát bodoval důležitý objev týkající se výzkumu rakoviny.

Nejvyšší ocenění, Cenu Neuron 2023 za celoživotní přínos vědě, získal chemik s mezinárodním renomé, profesor František Švec. Jeho objevy proměnily chemickou analýzu.

Švec se proslavil díky vynálezu takzvaných porézních polymerů ve formě monolitů. Tyto materiály našly využití v separačních technikách – tedy při oddělování jednotlivých složek směsí. Výzkum Švece přivedl k vývoji zcela nového formátu pokročilých polymerních materiálů, které kombinují velké propustné póry pro snadný přenos hmoty a malé póry pro interakce důležité například v separacích.

Za transfer zásadního vědeckého objevu do byznysu byla oceněna spin-off firma Lipidica v čele s profesorem Michalem Holčapkem a jeho nápadem, jak z jedné kapky krve detekovat rakovinu slinivky.

Cena pro nadějné vědce a vědkyně

Mezi laureáty Cen Neuron pro nadějné vědce za rok 2023 jsou přední expertka na nádorovou biologii Kateřina Rohlenová, chemik Tomáš Slanina a Zuzana Kúkelová, expertka v oblasti počítačového vidění. Vědecká rada Nadace Neuron dále ocenila nadějného biologa Martina Schwarzera, psycholožku Sylvii Graf a matematičku Lenku Slavíkovou.

Díky darům mecenášů Nadace Neuron jsou ceny spojeny s finanční prémií ve výši 500 tisíc korun u Ceny Neuron pro nadějné vědce a dokonce milionem a půl u Ceny Neuron 2023. Celkem tak čeští badatelé dostali pět milionů korun.

Dar sto milionů

„V Neuronu se posouváme dál, a proto jsme se rozhodli založit Nadaci Neuron, která navazuje na současné aktivity v oblasti podpory vědy. Nadace má také za cíl postupně vytvořit silné finanční zázemí, aby si zajistila dlouhodobou nezávislost,“ upřesňuje Monika Vondráková, spoluzakladatelka a ředitelka Nadace Neuron. „První velký krok v tomto směru udělal pan Dalibor Dědek, který v této souvislosti věnoval do nadačního jmění sto milionů korun,“ dodala.

Zakladatelem nadace je podnikatel Karel Janeček, ta s ním ale spolupráci ukončila během koronavirové pandemie na podzim roku 2021. Janeček se tehdy podle Vědecké a správní rady Neuronu dopouštěl veřejných a mediálních vystoupení k onemocnění covid-19, která „popírala vědecké důkazy a zejména zlehčovala průběh nemoci u dětí“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...