Huronské jezero vydalo prastaré obsidiánové artefakty. Vypráví neznámý příběh pravěké Ameriky

Specializovaný tým archeologů zaměřených na výzkum pod vodou zkoumá pozoruhodné obsidiánové artefakty objevené v Huronském jezeře ležícím na pomezí USA a Kanady. Jsou staré přes devět tisíc let a pocházejí z více než čtyři tisíce kilometrů vzdáleného lomu. Archeologická záhada zatím přináší spíše otázky než odpovědi.

Ostré obsidiánové nástroje objevené ve vodě jezera jsou vůbec nejstarším dokladem o používání této horniny v kontinentální Severní Americe.

„Tyto drobné obsidiánové artefakty odhalují sociální vazby napříč Severní Amerikou v době před devíti tisíci lety,“ uvedla Ashley Lemkeová, která se na výzkumu podílí. „Artefakty nalezené ve vodě Velkých jezer pocházejí z geologického zdroje v Oregonu, vzdáleného čtyři tisíce kilometrů, což je jedna z nejdelších vzdáleností zaznamenaných u obsidiánových artefaktů kdekoli na světě,“ doplnila. Stáří objevu konkuruje i jeho doposud vůbec nejstaršímu známému využití v Sumeru.

Na této unikátní studii se podíleli potápěči a archeologové z řady amerických institucí, výsledky vyšly v odborném časopise PLOS One.

Pozoruhodný pravěk Severní Ameriky

Protože se místo objevu nachází pod vodou a nebylo tedy po celé tisíce let nijak narušené ani vykradené, vědci z něj mohli opatrně a systematicky získat velké množství pravěkého obsidiánu. Tak se označuje forma vulkanického skla, která byla po většinu lidské historie na mnoha místech světa využívána jako ceněný materiál pro výrobu ostrých nástrojů.
Má spoustu užitečných vlastností –⁠ jeho povrch lze ale také snadno leštit a dají se do něj provádět rytiny. Protože je nádherně lesklý a vyskytuje se ve více barvách, má i estetickou funkci.

„Jedná se o velmi malé kousky, které ale vypráví obrovské příběhy,“ popisuje Lemkeová. „Obsidián z dalekého západu Spojených států se na východě vyskytuje jen výjimečně.“

Nález v Huronském jezeře je součástí širší studie, jejímž cílem je pochopit sociální a ekonomickou organizaci místních lovců na konci poslední doby ledové. Hladina vody byla tehdy mnohem nižší, vědci v rámci tohoto projektu například našli starobylá místa, jako jsou kamenné zdi a lovecké zástěny, které jsou nyní už víc než třicet metrů pod vodou.

„Tento konkrétní nález je úžasný, protože nám ukazuje, jak důležitá je podvodní archeologie,“ řekl Lemke. „Zachovalost starověkých podmořských nalezišť nemá na souši obdoby a tato místa nám poskytla skvělou příležitost dozvědět se více o dávných národech.“

Co objev odhaluje

Podle autorů studie to vypadá, že obsidiánové artefakty prošly na své čtyři tisíce kilometrů dlouhé cestě mnohýma rukama. Nešlo tedy o nějakou jasně vytyčenou obchodní trasu, která by spojovala obě pobřeží.

Vědci předpokládají, že v době před devíti tisíci lety, když skončila poslední doba ledová, začali tehdejší obyvatelé Severní Ameriky intenzivněji využívat zemi, ze které ustoupil ledovec –⁠ lidé tehdy zřejmě kočovali v rámci celé oblasti mezi oběma pobřežími a hledali nové zdroje, jež se jim s nástupem oteplování začaly nabízet.

Fungovali pravděpodobně spíš v podobě menších kmenů, netvořili ještě jasně definované národy, natožpak státy. Právě v té době se začaly také častěji objevovat miniaturní nástroje, pro které byl obsidián ideálním materiálem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...