Huronské jezero vydalo prastaré obsidiánové artefakty. Vypráví neznámý příběh pravěké Ameriky

Specializovaný tým archeologů zaměřených na výzkum pod vodou zkoumá pozoruhodné obsidiánové artefakty objevené v Huronském jezeře ležícím na pomezí USA a Kanady. Jsou staré přes devět tisíc let a pocházejí z více než čtyři tisíce kilometrů vzdáleného lomu. Archeologická záhada zatím přináší spíše otázky než odpovědi.

Ostré obsidiánové nástroje objevené ve vodě jezera jsou vůbec nejstarším dokladem o používání této horniny v kontinentální Severní Americe.

„Tyto drobné obsidiánové artefakty odhalují sociální vazby napříč Severní Amerikou v době před devíti tisíci lety,“ uvedla Ashley Lemkeová, která se na výzkumu podílí. „Artefakty nalezené ve vodě Velkých jezer pocházejí z geologického zdroje v Oregonu, vzdáleného čtyři tisíce kilometrů, což je jedna z nejdelších vzdáleností zaznamenaných u obsidiánových artefaktů kdekoli na světě,“ doplnila. Stáří objevu konkuruje i jeho doposud vůbec nejstaršímu známému využití v Sumeru.

Na této unikátní studii se podíleli potápěči a archeologové z řady amerických institucí, výsledky vyšly v odborném časopise PLOS One.

Pozoruhodný pravěk Severní Ameriky

Protože se místo objevu nachází pod vodou a nebylo tedy po celé tisíce let nijak narušené ani vykradené, vědci z něj mohli opatrně a systematicky získat velké množství pravěkého obsidiánu. Tak se označuje forma vulkanického skla, která byla po většinu lidské historie na mnoha místech světa využívána jako ceněný materiál pro výrobu ostrých nástrojů.
Má spoustu užitečných vlastností –⁠ jeho povrch lze ale také snadno leštit a dají se do něj provádět rytiny. Protože je nádherně lesklý a vyskytuje se ve více barvách, má i estetickou funkci.

„Jedná se o velmi malé kousky, které ale vypráví obrovské příběhy,“ popisuje Lemkeová. „Obsidián z dalekého západu Spojených států se na východě vyskytuje jen výjimečně.“

Nález v Huronském jezeře je součástí širší studie, jejímž cílem je pochopit sociální a ekonomickou organizaci místních lovců na konci poslední doby ledové. Hladina vody byla tehdy mnohem nižší, vědci v rámci tohoto projektu například našli starobylá místa, jako jsou kamenné zdi a lovecké zástěny, které jsou nyní už víc než třicet metrů pod vodou.

„Tento konkrétní nález je úžasný, protože nám ukazuje, jak důležitá je podvodní archeologie,“ řekl Lemke. „Zachovalost starověkých podmořských nalezišť nemá na souši obdoby a tato místa nám poskytla skvělou příležitost dozvědět se více o dávných národech.“

Co objev odhaluje

Podle autorů studie to vypadá, že obsidiánové artefakty prošly na své čtyři tisíce kilometrů dlouhé cestě mnohýma rukama. Nešlo tedy o nějakou jasně vytyčenou obchodní trasu, která by spojovala obě pobřeží.

Vědci předpokládají, že v době před devíti tisíci lety, když skončila poslední doba ledová, začali tehdejší obyvatelé Severní Ameriky intenzivněji využívat zemi, ze které ustoupil ledovec –⁠ lidé tehdy zřejmě kočovali v rámci celé oblasti mezi oběma pobřežími a hledali nové zdroje, jež se jim s nástupem oteplování začaly nabízet.

Fungovali pravděpodobně spíš v podobě menších kmenů, netvořili ještě jasně definované národy, natožpak státy. Právě v té době se začaly také častěji objevovat miniaturní nástroje, pro které byl obsidián ideálním materiálem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 20 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...