Vědci našli prababičku všech rostlin. Žila před miliardou let

Paleontologové z Virginského technologického institutu v Číně objevili miliardu let starou zkamenělinu zelené řasy. Právě ona může být prapředkem prvních rostlin a stromů, které vznikly teprve před 450 miliony lety.

Miniaturní řasy jsou pouhým okem snadno přehlédnutelné. Měří pouhé dva milimetry, jsou tedy velké asi jako blecha.

Přesto zástupci druhu známého jako Proterocladus antiquus patří k nejdůležitějším organismům planety. Podle jejich objevitele, profesora Šu-chaj Siaa, jde o nejstarší zelené řasy, které kdy byly nalezené. Ty dosud nejstarší známé pocházely z doby před 800 miliony lety.

Miliardu let stará řasa
Zdroj: Virginia Tech

Vědci svá pozorování popsali v odborném časopise Nature Ecology & Evolution. „Tento nový objev nám naznačuje, že zelené řasy byly v oceánech důležitým hráčem dlouho předtím, než vyrostly na souši první rostliny,“ uvedl Siao.

„Celá biosféra je závislá na rostlinách a řasách kvůli potravě i kyslíku. Jenže pozemské rostliny nevznikly dříve než před 450 miliony lety,“ uvedl Siao. „Naše studie ukazuje, že se zelené řasy vyvinuly dříve než před miliardou let, což je o 200 milionů let dříve, než se dříve myslelo. Jaký druh řas dodával potravu těmto mořským ekosystémům?“

Kde se vzaly rostliny?

Současná věda pracuje s teorií, že pozemské rostliny, ať už jsou to stromy, trávy, nebo květiny či keře, vznikly právě ze zelených řas, jež rostly ve vodě. Během stovek milionů let se přizpůsobily tak, že se dokázaly dostat na souš a naučily se tam žít. „Tato nově objevená zkamenělina je příbuzná všech moderních pozemských rostlin, které známe,“ zdůrazňuje význam objevu Siao.

Různí se ale teorie, kde mohly tyto zelené rostliny vzniknout – část expertů se přiklání k tomu, že to nebylo v mořích a oceánech, ale v řekách a jezerech. Tento objev naznačuje, že mají pravdu zastánci první možnosti, vypadá to, že žily v mělkých oceánech, které později vyschly.

V současnosti existují tři druhy řas: hnědé, zelené a červené. Všechny mají tisíce druhů. Historicky nejstarší jsou z nich zřejmě řasy červené, které se nejčastěji vyskytují na dně oceánů – první doklady o nich pocházejí z doby před více než miliardou let.

Na novém objevu je pozoruhodné, jak moc byla pravěká řasa podobná těm současným, moderním. Vůbec největší podobnost přírodovědci našli s čeledí siphonocladaceae.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
před 22 hhodinami

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.