Jedna z prvních informací, které se děti ve škole o pravěku dozví, je, že muži byli v té době lovci a ženy sbíraly plody a zpracovávaly kořist ulovenou muži. Jenže nový objev z devět tisíc let starých hrobů v Andách tuto učebnicovou znalost přepisuje. Archeologové totiž našli společnost, kde lovily ženy.
„Archeologický objev pravěkého pohřebiště a jeho následná analýza mění starou hypotézu o mužích-lovcích,“ uvedl antropolog Randy Haas, který výzkum vedl a je hlavním autorem studie „Lovkyně v době pravěké Ameriky“, která vyšla v odborném časopise Science Advances.
„Myslíme si, že tyto objevy jsou zajímavé i v kontextu současné debaty ohledně genderových rolí v zaměstnání,“ řekl Haas. „Rozdělení pracovních rolí bylo mezi lovci a sběrači založené hodně na genderu, což mnohé může vést k tomu, že tyto nerovnosti jsou nějakým způsobem přirozené,“ popsal vědec. Nový výzkum ale podle něj naznačuje, že i tehdy bylo vše mnohem složitější.
Objev, který přepisuje učebnice
Roku 2018 objevila archeologická expedice v oblasti dnešního Peru na nalezišti Wilamaya Patjxa pohřebiště. V hrobě byla kromě kostí i výbava lovce běžná pro tehdejší dobu – její součástí byly lovecké zbraně i nástroje na zpracování ulovené kořisti. Takové předměty se dávaly do hrobů lidem, aby byly připomínkou jejich života. Později experti z Arizonské univerzity odhalili, že tato kostra patřila ženě.
Nelovila nic malého, žádné hlodavce nebo ptáky – její hrob byl vybavený zbraněmi vhodnými pro zabíjený velkých zvířat, jako byly například lamy.
Společnost lovkyň
Tento objev vedl vědce k otázce, zda ženy v těchto rolích nebyly častější, než se doposud zdálo. Prozkoumali proto záznamy z pravěkých pohřebních nalezišť v Severní a Jižní Americe. Na 107 lokalitách tam bylo popsáno 429 kosterních pozůstatků.
Z nich 27 patřilo lovcům velkých zvířat, přičemž 11 z nich bylo ženských a 15 mužských. U jednoho se pohlaví nepodařilo určit. Tento vzorek je podle antropologů natolik velký, že se z něj dá usuzovat na mnohem významnější podíl žen na lovu – odhadem tvořilo loveckou populaci asi 30 až 50 procent žen.
Tento vysoký podíl žen je výrazně vyšší než u současných loveckých společností, kde se množství lovkyň pohybuje výrazně pod 30 procenty. Pozoruhodné je, že nález z Wilamaya Patjxa je vůbec nejstarším objeveným loveckým pohřbem v Americe, je tedy možné že odhaluje ranou podobu tehdejší společnosti, která se teprve později měnila k většímu podílu mužských lovců.
