NASA objevila na Měsíci nový kráter. Nárazu si nikdo nevšiml

Vědci objevili na Měsíci kráter, který vznikl při dopadu cizího tělesa před dvěma lety a zpočátku zůstal bez povšimnutí. Při průměru přibližně 222 metrů a hloubce až 43 metrů je kráter větší než Koloseum v Římě, píše agentura AP. Podle vědců k události takového měřítka dochází přibližně jednou za asi 130 let. Pro badatele představuje nový kráter vítaný zdroj informací, které mohou být užitečné pro plánovanou výstavbu měsíční základny amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

„Tato událost představuje statisticky vzácný jev, který se v podstatě vyskytne jen jednou za život,“ uvedli vědci v jedné ze dvou studií, které se dopadem zabývají a byly zveřejněny v odborném časopise Science Advances.

Samotný dopad asteroidu nebo komety v reálném čase unikl teleskopům jak na Zemi, tak ve vesmíru. Družice NASA kráter na přivrácené straně Měsíce zaznamenala v květnu 2024 krátce po jeho vzniku. V záplavě dat ale nebyl kráter identifikován až do srpna 2025. Detailnější snímky pořídila družice loni na podzim a objev potvrdili odborníci letos.

V současnosti se jedná o největší známý kráter Sluneční soustavy, který vznikl následkem dopadu v nedávné době. Je třikrát větší než jeho předchůdce objevený na Měsíci před deseti lety.

Kosmické zahradničení

Vědci kolem kráteru identifikovali sedm kilometrů širokou oblast uvolněné půdy. David Paige, jeden z badatelů, kteří kráter studují, to přirovnal k zahradničení. „O dopadech teď uvažujeme jako o způsobu, jak zkypřit regolit. Dopad odmrští sedimenty a na povrch se dostanou věci, které jsou běžně pod ním,“ uvádí. Regolit je nezpevněná vrstva hornin, která pokrývá v podstatě celý povrch Měsíce.

Podle dat nasbíraných družicí od roku 2009 se horní dva centimetry půdy vlivem odmrštěných těles převrátí jednou za osmdesát tisíc let, rychleji, než se předpokládalo. Informace o dopadu mohou pomoci při plánované výstavbě základny americké NASA na Měsíci.

Mark Robinson, vedoucí vědecký pracovník pracující s družicí obíhající kolem Měsíce, uvádí, že dalším krokem je vypočítat riziko, že tělesa odmrštěná při dopadech zasáhnou plánovanou měsíční základnu NASA. „Tahle informace pomůže technikům zpevnit konstrukci, takže se nebude třeba tolik obávat, že se poškodí,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 7 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 8 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 9 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 9 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 12 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 13 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 14 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
včera v 18:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.