Vědci objevili nejstarší jeskynní malbu. Červené prase vzniklo před 45 tisíci lety

Archeologové našli na indonéském ostrově Sulawesi dosud nejstarší známou jeskynní malbu na světě. Jde o prase v životní velikosti, které pravěký umělec vyobrazil nejméně před 45 500 lety. O objevu informoval časopis Science Advances.

Dosud nejstarší doložený jeskynní obrazec měří 136 krát 54 centimetrů. Je na něm zachycené prase celebeské, které pravěcí umělci namalovali tmavě červeným okrem. Tato zvířata lovili Sulawesané po desítky tisíc let, a jsou tak často klíčovým prvkem dávného umění.  

Podle vědců jsou na stejné stěně dvě další prasata, ta se však zachovala jen částečně. „Zdá se, že sleduje boj či jinou sociální interakci mezi dvěma dalšími prasaty,“ poznamenal spoluautor studie Adam Brumm z australské Griffith University. Nad zadními končetinami prasete se pak nacházejí dva obrysy lidských rukou.

Aby pravěcí umělci vytvořili obrysy dlaní, museli je přiložit na stěnu jeskyně a pak na ně plivat pigment. Výzkumníci proto doufají, že se jim ze stěny podaří odebrat vzorky slin a z nich zjistit DNA.

Nejméně 45 500 let

Stáří malby odhadl spoluautor studie Maxime Aubert z Griffith University díky nánosu kalcitu, který vznikl v její horní části. Určil, že usazenina je 45 500 let stará, to znamená, že obraz vznikl minimálně v této době. „Může být ale mnohem starší, protože jsme datovali pouze kalcit,“ vysvětlil Aubert.

„Lidé, kteří obraz namalovali, byli zcela moderní. Byli jako my, měli totiž veškeré schopnosti a potřebné nástroje, aby vytvořili jakoukoliv malbu, jež se jim líbila,“ dodal. Vědci věří, že dílo vytvořili zástupci Homo sapiens, s jistotou to však v současnosti nevědí. 

Malbu, která zároveň představuje první důkaz o přítomnosti lidí v regionu Wallacea, objevili archeologové v roce 2017 v sulaweské jeskyni Leang Tedongnge. Ta se nachází v odlehlém údolí, které obklopují strmé vápencové útesy. Je vzdálená asi hodinu chůze od silnice, přístupná je však pouze během období sucha. V dešťové sezoně jsou totiž v oblasti záplavy.

Vědci doufají, že jim jejich zjištění pomůže doplnit poznatky o tom, jak pralidé v minulosti migrovali.

Ačkoli je prase ze Sulawesi dosud nejstarším nalezeným figurálním uměním, nejedná se o nejstarší lidmi vytvořené výtvarné dílo. Za to archeologové považují malůvku, kterou nalezli na malém úlomku kamene v Jihoafrické republice. Odhadují, že je zhruba 72 tisíc let stará.

Druhou nejstarší doloženou jeskynní malbu nalezl dříve stejný tým vědců. Nachází se rovněž na Sulawesi a podle expertů je nejméně 43 900 let stará. Zachycuje lovící skupinu lidí a zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...