Vědci objevili nejstarší jeskynní malbu. Červené prase vzniklo před 45 tisíci lety

Archeologové našli na indonéském ostrově Sulawesi dosud nejstarší známou jeskynní malbu na světě. Jde o prase v životní velikosti, které pravěký umělec vyobrazil nejméně před 45 500 lety. O objevu informoval časopis Science Advances.

Dosud nejstarší doložený jeskynní obrazec měří 136 krát 54 centimetrů. Je na něm zachycené prase celebeské, které pravěcí umělci namalovali tmavě červeným okrem. Tato zvířata lovili Sulawesané po desítky tisíc let, a jsou tak často klíčovým prvkem dávného umění.  

Podle vědců jsou na stejné stěně dvě další prasata, ta se však zachovala jen částečně. „Zdá se, že sleduje boj či jinou sociální interakci mezi dvěma dalšími prasaty,“ poznamenal spoluautor studie Adam Brumm z australské Griffith University. Nad zadními končetinami prasete se pak nacházejí dva obrysy lidských rukou.

Aby pravěcí umělci vytvořili obrysy dlaní, museli je přiložit na stěnu jeskyně a pak na ně plivat pigment. Výzkumníci proto doufají, že se jim ze stěny podaří odebrat vzorky slin a z nich zjistit DNA.

Nejméně 45 500 let

Stáří malby odhadl spoluautor studie Maxime Aubert z Griffith University díky nánosu kalcitu, který vznikl v její horní části. Určil, že usazenina je 45 500 let stará, to znamená, že obraz vznikl minimálně v této době. „Může být ale mnohem starší, protože jsme datovali pouze kalcit,“ vysvětlil Aubert.

„Lidé, kteří obraz namalovali, byli zcela moderní. Byli jako my, měli totiž veškeré schopnosti a potřebné nástroje, aby vytvořili jakoukoliv malbu, jež se jim líbila,“ dodal. Vědci věří, že dílo vytvořili zástupci Homo sapiens, s jistotou to však v současnosti nevědí. 

Malbu, která zároveň představuje první důkaz o přítomnosti lidí v regionu Wallacea, objevili archeologové v roce 2017 v sulaweské jeskyni Leang Tedongnge. Ta se nachází v odlehlém údolí, které obklopují strmé vápencové útesy. Je vzdálená asi hodinu chůze od silnice, přístupná je však pouze během období sucha. V dešťové sezoně jsou totiž v oblasti záplavy.

Vědci doufají, že jim jejich zjištění pomůže doplnit poznatky o tom, jak pralidé v minulosti migrovali.

Ačkoli je prase ze Sulawesi dosud nejstarším nalezeným figurálním uměním, nejedná se o nejstarší lidmi vytvořené výtvarné dílo. Za to archeologové považují malůvku, kterou nalezli na malém úlomku kamene v Jihoafrické republice. Odhadují, že je zhruba 72 tisíc let stará.

Druhou nejstarší doloženou jeskynní malbu nalezl dříve stejný tým vědců. Nachází se rovněž na Sulawesi a podle expertů je nejméně 43 900 let stará. Zachycuje lovící skupinu lidí a zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.