Vědci objevili nejstarší jeskynní malbu. Červené prase vzniklo před 45 tisíci lety

Archeologové našli na indonéském ostrově Sulawesi dosud nejstarší známou jeskynní malbu na světě. Jde o prase v životní velikosti, které pravěký umělec vyobrazil nejméně před 45 500 lety. O objevu informoval časopis Science Advances.

Dosud nejstarší doložený jeskynní obrazec měří 136 krát 54 centimetrů. Je na něm zachycené prase celebeské, které pravěcí umělci namalovali tmavě červeným okrem. Tato zvířata lovili Sulawesané po desítky tisíc let, a jsou tak často klíčovým prvkem dávného umění.  

Podle vědců jsou na stejné stěně dvě další prasata, ta se však zachovala jen částečně. „Zdá se, že sleduje boj či jinou sociální interakci mezi dvěma dalšími prasaty,“ poznamenal spoluautor studie Adam Brumm z australské Griffith University. Nad zadními končetinami prasete se pak nacházejí dva obrysy lidských rukou.

Aby pravěcí umělci vytvořili obrysy dlaní, museli je přiložit na stěnu jeskyně a pak na ně plivat pigment. Výzkumníci proto doufají, že se jim ze stěny podaří odebrat vzorky slin a z nich zjistit DNA.

Nejméně 45 500 let

Stáří malby odhadl spoluautor studie Maxime Aubert z Griffith University díky nánosu kalcitu, který vznikl v její horní části. Určil, že usazenina je 45 500 let stará, to znamená, že obraz vznikl minimálně v této době. „Může být ale mnohem starší, protože jsme datovali pouze kalcit,“ vysvětlil Aubert.

„Lidé, kteří obraz namalovali, byli zcela moderní. Byli jako my, měli totiž veškeré schopnosti a potřebné nástroje, aby vytvořili jakoukoliv malbu, jež se jim líbila,“ dodal. Vědci věří, že dílo vytvořili zástupci Homo sapiens, s jistotou to však v současnosti nevědí. 

Malbu, která zároveň představuje první důkaz o přítomnosti lidí v regionu Wallacea, objevili archeologové v roce 2017 v sulaweské jeskyni Leang Tedongnge. Ta se nachází v odlehlém údolí, které obklopují strmé vápencové útesy. Je vzdálená asi hodinu chůze od silnice, přístupná je však pouze během období sucha. V dešťové sezoně jsou totiž v oblasti záplavy.

Vědci doufají, že jim jejich zjištění pomůže doplnit poznatky o tom, jak pralidé v minulosti migrovali.

Ačkoli je prase ze Sulawesi dosud nejstarším nalezeným figurálním uměním, nejedná se o nejstarší lidmi vytvořené výtvarné dílo. Za to archeologové považují malůvku, kterou nalezli na malém úlomku kamene v Jihoafrické republice. Odhadují, že je zhruba 72 tisíc let stará.

Druhou nejstarší doloženou jeskynní malbu nalezl dříve stejný tým vědců. Nachází se rovněž na Sulawesi a podle expertů je nejméně 43 900 let stará. Zachycuje lovící skupinu lidí a zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 23 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...