Claudovo černé zrcadlo sloužilo malířům už před dvěma sty lety. S jeho pomocí zachycovali odraz krajiny. Nyní tato historická výtvarná pomůcka posloužila jako inspirace pro slovenskou vizuální umělkyni Moniku Pascoe Mikyškovou, která aktuálně vystavuje v havířovské galerii Krystal.
Monika Pascoe Mikyšková maluje přírodu pomocí dvě stě let staré techniky
2 minuty
Monika Pascoe Mikyšková vystavuje v Havířově
Zrcadlo pojmenované podle francouzského malíře a grafika Claudea Lorraina, je spojováno s nástupem krajinné turistiky. Černé sklíčko si výtvarníci začali do plenéru nosit v polovině osmnáctého století v Anglii. „Namířili ho na nějaký výraz, který chtěli zachytit, a potom podle toho malovali. To bylo možná poprvé, kdy člověk mezi sebe a přírodu postavil nějaký objekt, aby přírodu pozoroval,“ podotýká Monika Pascoe Mikyšková.
I její obrazy jsou výřezem přírody. Vytvářejí jedinečný herbář, jsou v něm i rostliny, které nejsou pro lidi příliš bezpečné. „Nějakým způsobem jsem do toho chtěla přetavit nějakou bázeň, kterou bychom měli mít vůči přírodě a kterou zpětně teď nacházíme, když zjišťujeme, že přírodu ztrácíme,“ vysvětluje výtvarnice.
Maluje i na organtýn. Naškrobený materiál se v prostoru galerie Krystal vznáší. „Je to něco mezi květinou a živým organismem, abstraktní pojetí přírodního tvaru,“ upřesňuje Monika Pascoe Mikyšková.
Půl roku se také jednou za měsíc potkávala se sedmáky jedné z ostravských základních škol. Společně se pak pokusili navrhnout zahradu pro ostravskou galerii Plato. Z procházky po lese a ze zvuků, které v něm natočili, vznikl krátký film pomocí ploškové animace.
