Neobyčejný kosočtverec může být prvním zobrazením zvířete člověkem, naznačuje studie

Jaké je první zvíře, které kdy člověk zobrazil? Majestátní mamut? Titánský tur, mocný medvěd nebo vychytralý vlk? Podle nové studie to byl rejnok, druhovým jménem trnucha senegalská z Jižní Afriky.

Vědci našli pozoruhodnou sošku nebo figurku ze zhutnělého písku asi tři sta kilometrů od Kapského města. Kámen se našel jen asi 30 kilometrů východně od jeskyně Blombos, která je proslulá svým pravěkým uměním – včetně rytiny staré 77 tisíc let a kresby staré 73 tisíc let.

Na to, aby šlo jen o dílo náhody, je artefakt příliš pravidelný a má na sobě moc rýh, jež působí uměle. Vědci předpokládají, že by se mohlo jednat o trnuchu senegalskou, což je paryba, která v těchto vodách žije. Popsali to v odborném časopise Rock Art Research.

Autoři studie pro toto tvrzení nemají příliš důkazů, svůj výsledek pokládají za „vysoce informovanou spekulaci založenou na znalostech mnoha desítek tisíc takových kamenů“.

Příběh zapomenutý 130 tisíc let

Kámen má kosočtvercový tvar, který připomíná tvar těla výše uvedené trnuchy. Základna kamene je vyříznutá, což podle týmu může označovat místo, kde mohl být obřadně odstraněn ocas rejnoka. Protože se kámen našel na pláži, mohlo by jít o vypodobení čerstvě uloveného tvora, zvažují vědci.

„Symetrie je vždy zajímavá a může mít řadu příčin, z nichž pouze jedna je lidská,“ napsali autoři studie. "Vždycky si ale žádá vysvětlení. A takováto víceúrovňová symetrie podporuje teorie o lidském původu. Možnost, že by kombinace více symetrických rysů byla způsobena pouze náhodou, je podle našeho názoru nepravděpodobná,“ míní výzkumníci.

Další problém je s datováním nálezu. Vědci z něj nemohou odebrat vzorek, protože je kámen příliš křehký a takový pokus by ho zřejmě nevratně poškodil. Materiál z bezprostředního okolí, kde se objekt našel, je ale starý 130 tisíc let.

Důkazy jsou v tomto případě velmi slabé, připouštějí autoři studie. A bude zřejmě nemožné získat lepší. Přesto je pro ně pravěký artefakt zajímavý už jen tím, že nabízí možnost tohoto výkladu. Otevírá totiž možnost, že se v Jižní Africe, která je pokládána za kolébku lidského druhu, nacházejí další podobné předměty, které by se možná daly najít v kontextu, který by umožnil je lépe zařadit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 2 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 18 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 21 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...