Neobyčejný kosočtverec může být prvním zobrazením zvířete člověkem, naznačuje studie

Jaké je první zvíře, které kdy člověk zobrazil? Majestátní mamut? Titánský tur, mocný medvěd nebo vychytralý vlk? Podle nové studie to byl rejnok, druhovým jménem trnucha senegalská z Jižní Afriky.

Vědci našli pozoruhodnou sošku nebo figurku ze zhutnělého písku asi tři sta kilometrů od Kapského města. Kámen se našel jen asi 30 kilometrů východně od jeskyně Blombos, která je proslulá svým pravěkým uměním – včetně rytiny staré 77 tisíc let a kresby staré 73 tisíc let.

Na to, aby šlo jen o dílo náhody, je artefakt příliš pravidelný a má na sobě moc rýh, jež působí uměle. Vědci předpokládají, že by se mohlo jednat o trnuchu senegalskou, což je paryba, která v těchto vodách žije. Popsali to v odborném časopise Rock Art Research.

Autoři studie pro toto tvrzení nemají příliš důkazů, svůj výsledek pokládají za „vysoce informovanou spekulaci založenou na znalostech mnoha desítek tisíc takových kamenů“.

Příběh zapomenutý 130 tisíc let

Kámen má kosočtvercový tvar, který připomíná tvar těla výše uvedené trnuchy. Základna kamene je vyříznutá, což podle týmu může označovat místo, kde mohl být obřadně odstraněn ocas rejnoka. Protože se kámen našel na pláži, mohlo by jít o vypodobení čerstvě uloveného tvora, zvažují vědci.

„Symetrie je vždy zajímavá a může mít řadu příčin, z nichž pouze jedna je lidská,“ napsali autoři studie. "Vždycky si ale žádá vysvětlení. A takováto víceúrovňová symetrie podporuje teorie o lidském původu. Možnost, že by kombinace více symetrických rysů byla způsobena pouze náhodou, je podle našeho názoru nepravděpodobná,“ míní výzkumníci.

Další problém je s datováním nálezu. Vědci z něj nemohou odebrat vzorek, protože je kámen příliš křehký a takový pokus by ho zřejmě nevratně poškodil. Materiál z bezprostředního okolí, kde se objekt našel, je ale starý 130 tisíc let.

Důkazy jsou v tomto případě velmi slabé, připouštějí autoři studie. A bude zřejmě nemožné získat lepší. Přesto je pro ně pravěký artefakt zajímavý už jen tím, že nabízí možnost tohoto výkladu. Otevírá totiž možnost, že se v Jižní Africe, která je pokládána za kolébku lidského druhu, nacházejí další podobné předměty, které by se možná daly najít v kontextu, který by umožnil je lépe zařadit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 4 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 6 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...