Neobyčejný kosočtverec může být prvním zobrazením zvířete člověkem, naznačuje studie

Jaké je první zvíře, které kdy člověk zobrazil? Majestátní mamut? Titánský tur, mocný medvěd nebo vychytralý vlk? Podle nové studie to byl rejnok, druhovým jménem trnucha senegalská z Jižní Afriky.

Vědci našli pozoruhodnou sošku nebo figurku ze zhutnělého písku asi tři sta kilometrů od Kapského města. Kámen se našel jen asi 30 kilometrů východně od jeskyně Blombos, která je proslulá svým pravěkým uměním – včetně rytiny staré 77 tisíc let a kresby staré 73 tisíc let.

Na to, aby šlo jen o dílo náhody, je artefakt příliš pravidelný a má na sobě moc rýh, jež působí uměle. Vědci předpokládají, že by se mohlo jednat o trnuchu senegalskou, což je paryba, která v těchto vodách žije. Popsali to v odborném časopise Rock Art Research.

Autoři studie pro toto tvrzení nemají příliš důkazů, svůj výsledek pokládají za „vysoce informovanou spekulaci založenou na znalostech mnoha desítek tisíc takových kamenů“.

Příběh zapomenutý 130 tisíc let

Kámen má kosočtvercový tvar, který připomíná tvar těla výše uvedené trnuchy. Základna kamene je vyříznutá, což podle týmu může označovat místo, kde mohl být obřadně odstraněn ocas rejnoka. Protože se kámen našel na pláži, mohlo by jít o vypodobení čerstvě uloveného tvora, zvažují vědci.

„Symetrie je vždy zajímavá a může mít řadu příčin, z nichž pouze jedna je lidská,“ napsali autoři studie. "Vždycky si ale žádá vysvětlení. A takováto víceúrovňová symetrie podporuje teorie o lidském původu. Možnost, že by kombinace více symetrických rysů byla způsobena pouze náhodou, je podle našeho názoru nepravděpodobná,“ míní výzkumníci.

Další problém je s datováním nálezu. Vědci z něj nemohou odebrat vzorek, protože je kámen příliš křehký a takový pokus by ho zřejmě nevratně poškodil. Materiál z bezprostředního okolí, kde se objekt našel, je ale starý 130 tisíc let.

Důkazy jsou v tomto případě velmi slabé, připouštějí autoři studie. A bude zřejmě nemožné získat lepší. Přesto je pro ně pravěký artefakt zajímavý už jen tím, že nabízí možnost tohoto výkladu. Otevírá totiž možnost, že se v Jižní Africe, která je pokládána za kolébku lidského druhu, nacházejí další podobné předměty, které by se možná daly najít v kontextu, který by umožnil je lépe zařadit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 3 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 8 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 9 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 9 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...