Tajemné kruhy: Jeskynní objev ukazuje neandrtálce v novém světle

3 minuty
Tajemství jeskynních kruhů neandrtálců
Zdroj: ČT24

Bližší informace o neandrtálcích se zatím vědě ztrácely, podobně jako jejich „slepý“ vývoj v rodokmenu praprimátů. O to zajímavější je aktuální výzkum v jihofrancouzské jeskyni Bruniquel. Archeologové zde nalezli jednoduchou konstrukci, kterou vzhledem k době vzniku nemohl postavit Homo Sapiens. Smysl pozoruhodné stavby je nejasný a materiál… minimálně neobvyklý.

Nový objev uvnitř skal jihozápadní Francie ukazuje, že vyhynulý bratranec člověka byl schopnější, než si vědci mysleli. Při práci si pomáhal pochodní, utrhával jeden krápník za druhým a pečlivě ho skládal k ostatním. K čemu tajemné krápníkové kruhy na zemi sloužily, mohou vědci dnes jenom hádat. Jejich pouhý vznik ale o kultuře neandrtálců vypovídá mnohé – minimálně potřebu aktivně spolupracovat a rozdělovat si činnost.

Stavby přitom objevili speleologové už před 26 lety. Na místě našli také kosti, které podle testů nemohly být starší než 50 tisíc let. Poté se výzkum na dlouhé roky zastavil a lidé se sem vrátili teprve nedávno. Na první pohled nepříliš impozantní stavbě však museli přidat na významu.

Jeskynní kruhy neandrtálců
Zdroj: Reuters

Kruhové struktury jsou sestaveny z téměř 400 kusů stalagmitů a vznikly 300 metrů od vchodu do jeskyně. Samozřejmě, že se nabízí považovat je za náboženské či rituální artefakty, ale nemáme zatím důkaz, že by tato hypotéza byla pravděpodobnější než jiné, uvádí Sophie Verheydenová v Belgického institutu přírodních věd.

Krápníky někdo ulomil před asi 175 tisíci lety. Tou dobou přitom v Evropě nežil moderní druh člověka Homo sapiens. Autorem proto musel být předek člověka neandertálského – jediný druh, který tehdy na území Evropy žil.  

Ještě nedávno si přitom věda myslela, že byl primitivní a něco natolik lidského by nedokázal – včetně třeba důmyslného využití ohně jako zdroje světla. Při občasném přepisování dějepisných učebnic by se tak v budoucnu mohlo výrazně sáhnout i do úvodních kapitol.

Kresba člověka neandrtálského
Zdroj: ČT24
Kruhy nalezené v jeskyni Bruniquel
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
20:38Aktualizovánopřed 12 mminutami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
12:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 3 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 4 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
13:22Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
09:38Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 9 hhodinami
Načítání...