Radní hlavního města v pondělí schválili, že vypíší soutěž na úpravu bronzové plastiky s nápisem Moskva–Praha v pražské stanici metra Anděl. Dílo odkazuje na přátelství mezi tehdejším Československem a Sovětským svazem. Náměstek primátora Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) krok rady města zdůvodňuje zasazením díla do historického kontextu i souvislostí vzhledem k válce, kterou aktuálně Rusko vede na Ukrajině. Architekt a bývalý primátor Jan Kasl se s umělcem Vladimírem 518 v pořadu Události, komentáře shodli, že tabulka s doplňujícím textem je u plastiky dostačující a není nutné reliéf upravovat na sílu.
Na úpravu reliéfu magistrát ve spolupráci s Dopravním podnikem a Galerií hlavního města vyhlásí výtvarnou soutěž. V mezičase, než bude plastika upravena, chce město plastiku doplnit zmíněnou tabulkou, na níž bude uvedeno, že přátelství mezi zeměmi bylo součástí propagandy.
Vysvětlení se na místě podle Hřiba objeví přibližně během dvou týdnů. „Text, který jsme dnes (v pondělí, pozn. redakce) schválili, je na jeden odstavec. Jádro toho je o tom, že jsme v té době byla okupovaná země a narativ přátelství byl vnucený okupační mocí a i s ohledem na to, že Rusko dnes páchá na Ukrajině na okupovaných územích válečné zločiny, tak je nejvyšší čas s tím něco udělat,“ zdůvodnil záměr politik.
Jen cedulka uvádějící dobový i současný kontext podle Hřiba ale nestačí, právě proto byla vyhlášena soutěž, o jejímž vítězi rozhodne odborná porota.
Město má větší problémy, třeba vizuální smog, říká Vladimír 518
Jan Kasl a Vladimír 518 se shodují na tom, že cedulka s historickým kontextem je dostačujícím opatřením. Vladimír 518 míní, že ani není nutné reliéf upravovat či doplňovat výtvarnou soutěží. „Všechno socialisticko-realistické není nutné komentovat výtvarnými soutěžemi, protože město trpí úplně jinými problémy,“ říká umělec a popularizátor architektury. Jedním z nich je podle něj monetizace veřejného prostoru, tedy všudypřítomná reklama a vizuální smog právě například v metru.
Kasl míní, že pokud už se město rozhodlo pro změnu, je soutěž dobrou volbou. Hřib ale nechce předjímat, co bude výsledkem soutěže, možností je podle něj vícero a je přesvědčen, že z ní vzejdou umírněnější i radikálnější návrhy.
„Výtvarná soutěž může přinést nějaký nápad a budeme všichni překvapeni, ale když ho nepřinese, tak bych se nenutil do žádného řešení,“ míní Kasl. Nápis Moskva ho nepohoršuje. Jiné ideologické prvky a pozůstatky minulého režimu mu v metropoli vadí více. Lidé žijící v Moskvě ani město samotné za válku nemohou a ruská metropole ještě jednou může být přátelským městem, doplnil svoje stanovisko architekt.
Architektura a výtvarné umění mají být v harmonii
„Umění ve veřejném prostoru je třeba se nebát, ale přistupovat k němu uměřeně,“ řekl v pořadu Kasl, který byl jmenován předsedou poradní komise Rady hlavního města Prahy pro výtvarné umění ve veřejném prostoru. Některá díla ale městské prostředí zavalují, míní.
I podle Vladimíra 518 umění do veřejného prostoru, a tedy i metra, patří. Velkou roli ale hraje to, zda je správně vybraný architekt, který má dobré pole možností a osloví vhodného výtvarníka. Pokud jsou dobré podmínky, propojení výtvarného díla a architektury za to stojí, míní. „Mám ale pocit, že se nám to přestalo dařit,“ dodává.
Výtvarné dílo má být pointou či podstatou logiky poskládání prostoru, architekt a výtvarník musí od začátku spolupracovat a plastika či jiné výtvarného dílo nemůžou být do prostoru dodány až po dokončení stavby, ale musí být jeho integrální součástí, míní Vladimír 518. S tím souhlasí i Kasl.
