Kapela Massive Attack se obrátila na vědu kvůli snížení své uhlíkové stopy

Bristolská kapela Massive Attack se nebojí odvážných hudebních projektů, ale ani nepříjemných politických témat. A už roky také upozorňuje na hrozbu klimatických změn. Její poslední koncert byl první, který se řídil přesně stanovenými pravidly, jež měla masivně snížit jeho uhlíkovou stopu.

Carly McLachlanová je přední britská expertka na uhlíkovou stopu. Mark Donne je producent hudební skupiny Massive Attack. Tyto dvě osobnosti, každý z nich špička ve svém oboru, spolu začaly spolupracovat před pěti lety. Trip-hopová kapela spojená už roky s ekologickým aktivismem se tehdy rozhodla, že chce vědět, jak moc škodí klimatu. A případně to i změnit – k lepšímu.

Tým expertů z Tyndallova centra, kde McLachlanová pracuje, detailně zkoumal, jak vypadá uhlíková stopa skupiny, když vyrazí na koncertní turné. A na základě toho vznikla zpráva, která na sedmnácti stránkách doporučuje, jak se dají v Evropě dělat velké koncerty, aby co nejméně zvyšovaly množství skleníkových plynů v atmosféře.

Tento dokument dospěl k tomu, že zábavní průmysl není vůbec snadné změnit tak, aby byl nízkoemisní – pokud by mělo být koncertní turné opravdu nízkoemisní a nemá jít o pouhý „greenwashing“, pak tato snaha musí být centrálním pilířem od okamžiku nápadu na akci, až po její závěr.

  • Greenwashing je termín anglického původu složený z termínů green (zelený, přeneseně ekologický) a whitewashing (zastírání či ospravedlňování nepříznivých faktů za účelem zlepšení veřejného mínění o osobě či tématu).
  • Oxfordský slovník greenwashing definuje jako dezinformaci šířenou organizací za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sama sebe.
  • Jde o formu marketingu používanou k přesvědčování veřejnosti, že produkty, cíle a zásady organizace jsou šetrné k životnímu prostředí.

A kapela Massive Attack se rozhodla, že se těmito doporučeními bude opravdu řídit. Letošní koncert naplánovala a realizovala přesně podle nich. Cílem bylo vystoupení, které nadchne diváky, a přesto bude mít nejnižší emise oxidu uhličitého.

Akce se konala ve veřejném parku Clifton Down v britském městě Bristol 25. srpna. Dostala jméno Act 1.5 Climate Action Accelerator a zúčastnilo se jí přes 34 tisíc lidí.

Jak vypadá environmentálně zodpovědný koncert

Koncert byl detailně naplánovaný tak, aby spotřeboval co nejméně energie a vyprodukoval co nejméně odpadu. Plánování i průběh opět detailně monitoroval tým Carly McLachlanové – a plánuje, že až data zpracuje, přijde s vyhodnocením. Věří, že to stihne do konce roku. Některé výsledky jsou ale jasné už nyní.

Moderní koncert není možné uspořádat „na zelené louce“; na ozvučení, osvětlení a další věci je zapotřebí spousta elektřiny. V tomto případě ale všechna pocházela z obnovitelných zdrojů, ať už přímo připojených, anebo v bateriích uložených. Všechno nutné zařízení dovezly na místo nákladní elektromobily a na osvětlení se využily jen LEDky a další druhy nízkoenergetických zařízení.

Důležité také bylo, že se dala využít už existující infrastruktura. Největší podíl na snížení přímých uhlíkových emisí měla masivní baterie, z níž pocházela většina „šťávy“ – jen ta snížila uhlíkové emise o 5340 kilogramů.

Ještě více se ale povedlo snížit nepřímé zdroje emisí. Podle výše zmíněného výzkumu tvoří asi 41 procent celkové uhlíkové stopy festivalů náklady na dopravu. Produkce apelovala na návštěvníky, aby přicestovali vlakem, přičemž ti, kteří si rezervovali místo přes aplikaci Train Hugger, získali zdarma dopravu elektrobusem. Pomohlo tomu pět zvláštních vlaků, které byly na koncert vypravené.

Nabídka potravin byla stoprocentně rostlinná a pocházela od místních dodavatelů.

Inspirace pro další

Spolupráce s Massive Attack byla podle McLachlanové, která se specializuje na dekarbonizace měst, „velmi inspirativní“. Jako největší problém se ukázaly dieselové agregáty. Neexistuje za ně běžně dostupná bateriová náhrada – v rámci organizace koncertu Act 1.5 bylo nesmírně složité ji sehnat.

A nejen složité, hlavně drahé. Diesel je stále ještě levnější variantou a navíc jsou agregáty všudypřítomné. Pokud by měly Massive Attack napodobit i další kapely, bylo by nutné, aby se takové velké baterie začaly sdílet. A jedna taková se už zřejmě našla. Tým organizátorů, který stál za akcí Act 1.5 již totiž jedná s britskou rockovou kapelou The Smile, kterou tvoří někteří členové skupiny Radiohead. Společně by rádi, aby se nadcházející turné přinejmenším částečně řídilo stejnými pravidly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 11 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 12 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 12 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 16 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 17 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
včera v 17:26

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
včera v 12:51

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
včera v 11:07
Načítání...