Kapela Massive Attack se obrátila na vědu kvůli snížení své uhlíkové stopy

Bristolská kapela Massive Attack se nebojí odvážných hudebních projektů, ale ani nepříjemných politických témat. A už roky také upozorňuje na hrozbu klimatických změn. Její poslední koncert byl první, který se řídil přesně stanovenými pravidly, jež měla masivně snížit jeho uhlíkovou stopu.

Carly McLachlanová je přední britská expertka na uhlíkovou stopu. Mark Donne je producent hudební skupiny Massive Attack. Tyto dvě osobnosti, každý z nich špička ve svém oboru, spolu začaly spolupracovat před pěti lety. Trip-hopová kapela spojená už roky s ekologickým aktivismem se tehdy rozhodla, že chce vědět, jak moc škodí klimatu. A případně to i změnit – k lepšímu.

Tým expertů z Tyndallova centra, kde McLachlanová pracuje, detailně zkoumal, jak vypadá uhlíková stopa skupiny, když vyrazí na koncertní turné. A na základě toho vznikla zpráva, která na sedmnácti stránkách doporučuje, jak se dají v Evropě dělat velké koncerty, aby co nejméně zvyšovaly množství skleníkových plynů v atmosféře.

Tento dokument dospěl k tomu, že zábavní průmysl není vůbec snadné změnit tak, aby byl nízkoemisní – pokud by mělo být koncertní turné opravdu nízkoemisní a nemá jít o pouhý „greenwashing“, pak tato snaha musí být centrálním pilířem od okamžiku nápadu na akci, až po její závěr.

  • Greenwashing je termín anglického původu složený z termínů green (zelený, přeneseně ekologický) a whitewashing (zastírání či ospravedlňování nepříznivých faktů za účelem zlepšení veřejného mínění o osobě či tématu).
  • Oxfordský slovník greenwashing definuje jako dezinformaci šířenou organizací za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sama sebe.
  • Jde o formu marketingu používanou k přesvědčování veřejnosti, že produkty, cíle a zásady organizace jsou šetrné k životnímu prostředí.

A kapela Massive Attack se rozhodla, že se těmito doporučeními bude opravdu řídit. Letošní koncert naplánovala a realizovala přesně podle nich. Cílem bylo vystoupení, které nadchne diváky, a přesto bude mít nejnižší emise oxidu uhličitého.

Akce se konala ve veřejném parku Clifton Down v britském městě Bristol 25. srpna. Dostala jméno Act 1.5 Climate Action Accelerator a zúčastnilo se jí přes 34 tisíc lidí.

Jak vypadá environmentálně zodpovědný koncert

Koncert byl detailně naplánovaný tak, aby spotřeboval co nejméně energie a vyprodukoval co nejméně odpadu. Plánování i průběh opět detailně monitoroval tým Carly McLachlanové – a plánuje, že až data zpracuje, přijde s vyhodnocením. Věří, že to stihne do konce roku. Některé výsledky jsou ale jasné už nyní.

Moderní koncert není možné uspořádat „na zelené louce“; na ozvučení, osvětlení a další věci je zapotřebí spousta elektřiny. V tomto případě ale všechna pocházela z obnovitelných zdrojů, ať už přímo připojených, anebo v bateriích uložených. Všechno nutné zařízení dovezly na místo nákladní elektromobily a na osvětlení se využily jen LEDky a další druhy nízkoenergetických zařízení.

Důležité také bylo, že se dala využít už existující infrastruktura. Největší podíl na snížení přímých uhlíkových emisí měla masivní baterie, z níž pocházela většina „šťávy“ – jen ta snížila uhlíkové emise o 5340 kilogramů.

Ještě více se ale povedlo snížit nepřímé zdroje emisí. Podle výše zmíněného výzkumu tvoří asi 41 procent celkové uhlíkové stopy festivalů náklady na dopravu. Produkce apelovala na návštěvníky, aby přicestovali vlakem, přičemž ti, kteří si rezervovali místo přes aplikaci Train Hugger, získali zdarma dopravu elektrobusem. Pomohlo tomu pět zvláštních vlaků, které byly na koncert vypravené.

Nabídka potravin byla stoprocentně rostlinná a pocházela od místních dodavatelů.

Inspirace pro další

Spolupráce s Massive Attack byla podle McLachlanové, která se specializuje na dekarbonizace měst, „velmi inspirativní“. Jako největší problém se ukázaly dieselové agregáty. Neexistuje za ně běžně dostupná bateriová náhrada – v rámci organizace koncertu Act 1.5 bylo nesmírně složité ji sehnat.

A nejen složité, hlavně drahé. Diesel je stále ještě levnější variantou a navíc jsou agregáty všudypřítomné. Pokud by měly Massive Attack napodobit i další kapely, bylo by nutné, aby se takové velké baterie začaly sdílet. A jedna taková se už zřejmě našla. Tým organizátorů, který stál za akcí Act 1.5 již totiž jedná s britskou rockovou kapelou The Smile, kterou tvoří někteří členové skupiny Radiohead. Společně by rádi, aby se nadcházející turné přinejmenším částečně řídilo stejnými pravidly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 1 hhodinou

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 12 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 18 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 20 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.