Kapela Massive Attack se obrátila na vědu kvůli snížení své uhlíkové stopy

Bristolská kapela Massive Attack se nebojí odvážných hudebních projektů, ale ani nepříjemných politických témat. A už roky také upozorňuje na hrozbu klimatických změn. Její poslední koncert byl první, který se řídil přesně stanovenými pravidly, jež měla masivně snížit jeho uhlíkovou stopu.

Carly McLachlanová je přední britská expertka na uhlíkovou stopu. Mark Donne je producent hudební skupiny Massive Attack. Tyto dvě osobnosti, každý z nich špička ve svém oboru, spolu začaly spolupracovat před pěti lety. Trip-hopová kapela spojená už roky s ekologickým aktivismem se tehdy rozhodla, že chce vědět, jak moc škodí klimatu. A případně to i změnit – k lepšímu.

Tým expertů z Tyndallova centra, kde McLachlanová pracuje, detailně zkoumal, jak vypadá uhlíková stopa skupiny, když vyrazí na koncertní turné. A na základě toho vznikla zpráva, která na sedmnácti stránkách doporučuje, jak se dají v Evropě dělat velké koncerty, aby co nejméně zvyšovaly množství skleníkových plynů v atmosféře.

Tento dokument dospěl k tomu, že zábavní průmysl není vůbec snadné změnit tak, aby byl nízkoemisní – pokud by mělo být koncertní turné opravdu nízkoemisní a nemá jít o pouhý „greenwashing“, pak tato snaha musí být centrálním pilířem od okamžiku nápadu na akci, až po její závěr.

  • Greenwashing je termín anglického původu složený z termínů green (zelený, přeneseně ekologický) a whitewashing (zastírání či ospravedlňování nepříznivých faktů za účelem zlepšení veřejného mínění o osobě či tématu).
  • Oxfordský slovník greenwashing definuje jako dezinformaci šířenou organizací za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sama sebe.
  • Jde o formu marketingu používanou k přesvědčování veřejnosti, že produkty, cíle a zásady organizace jsou šetrné k životnímu prostředí.

A kapela Massive Attack se rozhodla, že se těmito doporučeními bude opravdu řídit. Letošní koncert naplánovala a realizovala přesně podle nich. Cílem bylo vystoupení, které nadchne diváky, a přesto bude mít nejnižší emise oxidu uhličitého.

Akce se konala ve veřejném parku Clifton Down v britském městě Bristol 25. srpna. Dostala jméno Act 1.5 Climate Action Accelerator a zúčastnilo se jí přes 34 tisíc lidí.

Jak vypadá environmentálně zodpovědný koncert

Koncert byl detailně naplánovaný tak, aby spotřeboval co nejméně energie a vyprodukoval co nejméně odpadu. Plánování i průběh opět detailně monitoroval tým Carly McLachlanové – a plánuje, že až data zpracuje, přijde s vyhodnocením. Věří, že to stihne do konce roku. Některé výsledky jsou ale jasné už nyní.

Moderní koncert není možné uspořádat „na zelené louce“; na ozvučení, osvětlení a další věci je zapotřebí spousta elektřiny. V tomto případě ale všechna pocházela z obnovitelných zdrojů, ať už přímo připojených, anebo v bateriích uložených. Všechno nutné zařízení dovezly na místo nákladní elektromobily a na osvětlení se využily jen LEDky a další druhy nízkoenergetických zařízení.

Důležité také bylo, že se dala využít už existující infrastruktura. Největší podíl na snížení přímých uhlíkových emisí měla masivní baterie, z níž pocházela většina „šťávy“ – jen ta snížila uhlíkové emise o 5340 kilogramů.

Ještě více se ale povedlo snížit nepřímé zdroje emisí. Podle výše zmíněného výzkumu tvoří asi 41 procent celkové uhlíkové stopy festivalů náklady na dopravu. Produkce apelovala na návštěvníky, aby přicestovali vlakem, přičemž ti, kteří si rezervovali místo přes aplikaci Train Hugger, získali zdarma dopravu elektrobusem. Pomohlo tomu pět zvláštních vlaků, které byly na koncert vypravené.

Nabídka potravin byla stoprocentně rostlinná a pocházela od místních dodavatelů.

Inspirace pro další

Spolupráce s Massive Attack byla podle McLachlanové, která se specializuje na dekarbonizace měst, „velmi inspirativní“. Jako největší problém se ukázaly dieselové agregáty. Neexistuje za ně běžně dostupná bateriová náhrada – v rámci organizace koncertu Act 1.5 bylo nesmírně složité ji sehnat.

A nejen složité, hlavně drahé. Diesel je stále ještě levnější variantou a navíc jsou agregáty všudypřítomné. Pokud by měly Massive Attack napodobit i další kapely, bylo by nutné, aby se takové velké baterie začaly sdílet. A jedna taková se už zřejmě našla. Tým organizátorů, který stál za akcí Act 1.5 již totiž jedná s britskou rockovou kapelou The Smile, kterou tvoří někteří členové skupiny Radiohead. Společně by rádi, aby se nadcházející turné přinejmenším částečně řídilo stejnými pravidly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 5 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 7 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 11 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 18 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...