Umění strana 4 z 5

Hvězda populární hudby šedesátých let, referentka Výstavby sídlišť, mluvčí Charty 77, bojovnice za práva zvířat a symbol svobody. Martu Kubišovou snad každý pozná podle nezaměnitelně nakřáplého hlasu. Zvlášť když zpívá jednu konkrétní píseň. Ona sama ale prý nikdy nestála ani o popularitu, ani o to, aby si ji lidé stavěli na barikády. Nadhled nad svou slávou i nelehkými chvílemi si udržuje i nyní, v den svých osmdesátin.

Až do neděle 16. října v Praze potrvá mezinárodní festival současného umění 4+4 dny v pohybu, do něhož se zapojilo téměř šedesát současných umělců. Letos se opět koná v netradičním prostoru, jímž je bývalý sportovní areál z osmdesátých let na Smíchově, jehož součástí je například vnitřní golfový trenažer s trávníkem a umělými stromy.

Umělé inteligence už člověka překonaly v šachu, go, videohrách a mnoha dalších činnostech založených na rychlých výpočtech nebo masivní analýze velkého množství dat. Na konci srpna ale poprvé oficiálně porazily člověka na poli umění.

Přestože historicky patří italský – ale i ruský – futurismus do počátku 20. století, jeho vliv nepolevuje a setkáváme se s ním v mnoha oblastech umění. Připomíná to i publikace Futuristické manifesty, která vyšla letos v češtině. Svazek přináší hned šestatřicet manifestů italských futuristů dotýkajících se nejen literatury a výtvarného umění, ale také architektury, hudby, kinematografie a fotografie.

O peníze jde mezi českými sběrateli až na druhém místě, ukázal mimo jiné dosud největší průzkum o českém sběratelském trhu s uměním. Art Report připravila J&T Banka společně s portálem Art+ a zapojilo se do něj více než osm set sběratelů.

Československo v roce 1992 stále nemělo samostatnou galerii moderního umění. Už mnoho let se uvažovalo o tom, že by měla vzniknout v pražském Veletržním paláci, v budově, jež v roce 1974 kompletně vyhořela a od roku 1987 procházela zdlouhavou rekonstrukcí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ve Skotské národní galerii v Edinburghu objevili experti dosud neznámý autoportrét Vincenta van Gogha. Byl zakrytý vrstvou lepidla a kartonu na zadní straně van Goghova portrétu rolnické ženy. O nálezu píše skotský list The National.

Diváci, kteří dojdou nabídkou právě probíhajícího 56. ročníku filmového festivalu v Karlových Varech v abecedě až na konec, narazí na dokument režisérské dvojice Adéla Komrzý – Tomáš Bojar nazvaný Zkouška umění. Autorský tandem v rozhovoru ve vysílání ČT24 prozradil nejen to, jak dlouho pohled na přijímací zkoušky na Akademii výtvarných umění (AVU) vznikal, ale i to, proč se mohl dokument jmenovat úplně jinak. Snímek koprodukuje Česká televize.

Až dvě desítky poškozených vzácných historických předmětů ze Sýrie dorazilo do restaurátorských dílen Národního muzea. Část památek během války poničili teroristé z takzvaného Islámského státu. Nyní je v Česku čeká dokumentace a oprava.

Belgie chce do Konga vrátit umělecká díla ukradená v koloniální době za vlády krále Leopolda II., oznámil při své středeční návštěvě v africké zemi stávající belgický král Philippe. Jako první z více než 80 tisíc artefaktů odevzdal tradiční konžskou masku. Král Philippe se během návštěvy v Kongu také omluvil za krutosti, kterých se tam jeho země v minulosti dopouštěla. Jde o vůbec první oficiální vyjádření lítosti z úst belgického panovníka této africké zemi.

V Galerii u Pražského Jezulátka na Malé Straně proběhla vernisáž, o kterou mělo zájem neobvyklé množství lidí. První samostatná výstava Karla Gotta byla velkou událostí i pro samotného mistra, jak ostatně zmiňoval v rozhovoru o svém vztahu k výtvarnému umění.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Československý pavilon na světové výstavě Expo 92 ve španělské Seville vyvolával mezi veřejností rozpačité dojmy. Reputaci naopak napravovala Restaurace Praha, která už excelovala na několika minulých výstavách a pokaždé byla výbornou vizitkou. V Seville na československou gastronomii přilákala denně až šest set lidí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Multimediální výstava Kinetismus v nedávno otevřené pražské síni Kunsthalle přibližuje nejen tento stále aktuální směr, zároveň tak činí na pozadí sta let elektřiny v umění, jak zní i podtitul celé expozice.

Kromě slavné vily na pražských Hradčanech postavil český sochař, grafik a architekt František Bílek (1872–1941) podle vlastních návrhů také dům v rodném Chýnově nedaleko Tábora. Od roku 1990 budovu vlastní Galerie hlavního města Prahy. V Chýnově lze navštívit také místní hřbitov, kde je Bílek pochován.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Válku očima současných ukrajinských umělců představuje výstava s názvem Invaze. Připravila ji Galerie hlavního města Prahy (GHMP) ve spolupráci s Českým centrem v Kyjevě. Všichni vystavující umělci jsou v současnosti na Ukrajině.

Zemřela historička umění, sběratelka a mecenáška Meda Mládková. Ve věku 102 let podlehla v úterý brzy ráno zdravotním obtížím souvisejícím s pokročilým věkem. Uvedla to Nadace Jana a Medy Mládkových a Museum Kampa, které Mládková založila. Vystavila v něm mimo jiné rozsáhlou sbírku moderního umění, kterou věnovala Praze.

V Řetězové ulici v historickém jádru Prahy začala rekonstrukce domu U Tří divých mužů. Na začátku 20. století zde existovala kavárna Montmartre, bohémská krčma a kabaret, kde se před první světovou válkou scházeli pražští intelektuálové a umělci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Na začátku roku 1992 procházela budova pražského Rudolfina poslední fází rozsáhlé rekonstrukce. Deník ČST divákům připomněl rozmanitou historii stavby, která svého času sloužila též jako sídlo československého parlamentu a nově měla poskytnout stálou scénu České filharmonii.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Okna olomoucké univerzitní knihovny ve Zbrojnici zdobí barokní grafiky spojené s historií jezuitů, zdejší univerzity i samotného města. Jsou dílem slovenského vizuálního umělce Jaroslava Vargy, který se ve svém projektu Návrat do Nového světa věnuje dějinám jezuitského řádu a propojuje staré výjevy se současnou podobou Olomouce, konkrétně s výhledem z oken Zbrojnice. Vargovo dílo je součástí rozsáhlého výstavního projektu Muzea umění s názvem Trienále/SEFO 2021.

Kam se Pražané během vánočních svátků před 30 lety vydávali na procházku za betlémy? Jedním z oblíbených míst byl kostel svatého Matěje v Dejvicích, který sice ani dnes nepatří mezi nejznámější kostely v Praze, ale díky unikátnímu perníkovému betlému nalákal každý rok o Vánocích mnoho návštěvníků.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Malíře Josefa Ladu mají lidé v Česku spojeného zejména se zimním obdobím a Vánocemi. Pravnuci známého umělce Viktor a Martin Ladovi, kteří se o jeho odkaz starají, se ale snaží dostat Ladu do povědomí i ve zbytku roku – pořádají výstavy, ale bojují i proti zneužívání děl s typicky českou tématikou. Viktor Lada řekl, že jeho pradědeček byl velmi pracovitý člověk, který měl smysl pro humor. Měl rád svou rodinu, zvířata, přírodu. Podle Martina Lady byl ve stáří uzavřený do sebe, ale stále velmi lidský.

Český fotograf Martin Stranka byl na sociálních sítích nařčen z plagiátorství a kopírování jiných autorů. Část jeho tvorby má údajně překlápět celé motivy či scény jiných autorů, zejména Gregoryho Crewdsona a Erwina Olafa. Stranka to odmítá, připouští pouze, že se inspiroval, popřípadě zmíněným autorům skládal poctu. ČT24 oslovila několik kurátorů, nizozemské zastoupení Erwina Olafa i advokátku se specializací na autorské právo, aby se k případu vyjádřili.

Pražský primátor přijal na Staroměstské radnici Sira Charlese Mackerrase, který se za svůj vztah k české hudbě a k Praze stal čestným občanem hlavního města. Předního světového dirigenta čekala následující den premiéra Mozartovy opery Don Giovanni.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Několik století předtím, než Apeninský poloostrov ovládl městský stát se srdcem v Římě, měla tato oblast jiné vládce –⁠ Etrusky. Tato vyspělá civilizace, jejíž jádro se nacházelo v Toskánsku, je ale dodneška záhadná. Vědci teď popsali, kdo vlastně Etruskové geneticky i kulturně byli.