Pravěcí Američané kopírovali dinosauří stopy

Dinosauří stopy a hned vedle nich pravěké lidské umění. Vypadalo by to jako námět pro konspirační teorii o utajovaných dějinách, v nichž lidé a obří ještěři žili bok po boku. Ve skutečnosti ale nový objev vypráví neméně zajímavý příběh.

Na třech skalních stěnách v brazilském státě Paraíba se vyskytují obrazce, jimž se odborně říká petrogyfy. Zobrazují nejčastěji různé geometrické tvary, jsou staré zřejmě až deset tisíc let a jedná se o jedno z nejstarších umění nalezených v Jižní Americe.

Vědci teď při jejich analýze narazili na něco nečekaného: některé z obrazců nápadně připomínají stopy dinosaurů. A navíc dinosaurů, kteří v této oblasti žili a jejichž otisky se nacházejí v okolí skal.

V odborném časopise Scientific Reports popsali, že pravěcí Jihoameričané se zřejmě inspirovali stopami dinosaurů, které kolem sebe viděli – a to přesto, že se s druhohorními obry nikdy nesetkali a ve skutečnosti ani zřejmě netušili, jakým tvorům tyto otisky mohly patřit.

Paleontologové nedokázali dinosauří stopy ani obrazce datovat. U obrazů vycházejí z toho, že patřily kultuře, která zde podle pohřbů žila v době před 9400 až 2600 lety. Většina petroglyfů má kruhový tvar, ale některé jsou nápadně podobné stopám dinosaurů se třemi prsty.

Podle vědců jsou sice obrazy v těsné blízkosti stop, ale nikdy je nepřekrývají ani do nich jinak nezasahují. To značí, že autoři s tím vědomě pracovali a propojovali stopy staré desítky milionů let se svou současností.

Analýza naznačuje, že obrazce vznikaly v průběhu více generací, asi jako když dnes na stěnách tunelů vedle sebe kreslí různé generací sprejerů.

Vědci nemohou vědět, co si autoři těchto maleb představovali, když se na stopy dívali. V té době totiž neznali písmo a nejsou tedy žádné záznamy, jež by o tom vyprávěly. O dinosaurech nemohli mít tušení, takže se vědci domnívají, že stopy mohli přisuzovat nějakému obřímu druhu nelétavého ptáka nandu pampového, který se v této oblasti vyskytuje.