Texty písní v angličtině se za posledních čtyřicet let zjednodušily a více se opakují. Přibylo v nich také negativních emocí. Poznatek vzešel ze studie, kterou zveřejnil list Scientific Reports. Výzkum podrobil analýze dvanáct tisíc skladeb různých hudebních žánrů.
Studie se zabývala skladbami žánrově spadajícími do rapu, country, popu, rocku i R&B. Dvanáct tisíc rozebíraných písní vzniklo v letech 1980 až 2020. Výzkumný tým studoval emoce vyjádřené v textech, podíl rozdílných a složitých slov a také jejich opakování.
Hlavní autorka studie Eva Zangerleová, která se na univerzitě v rakouském Innsbrucku věnuje hudebním vědám, podotýká, že texty písní mohou sloužit jako „zrcadlo společnosti“. Odrážejí totiž změny společenských hodnot, emocí a obav. Mimo jiné ukazují silnější tendenci vyjadřovat hněv a další duševní pochody.
Přibylo vzteku, ubylo radosti
Studie tak potvrzuje předchozí výzkum, který zjistil úbytek pozitivních nebo radostných témat a nárůst těch, která vyjadřují hněv, znechucení nebo smutek. A také rostoucí sklon k introspekci v textech zpěváků, kteří stále častěji používají „já“ a „mně“. Šlo o studii provedou datovými vědci z Lawrence Technological University.
Analyzovali náladu v textech populární hudby od padesátých let minulého století do roku 2016. Prošli více než šest tisíc písní z žebříčku Billboard Hot 100. Analýza ukázala, že jde o postupný a konzistentní vývoj, navzdory pár výkyvům.
Například zkoumané písně z let 1982 až 1984 byly ve srovnání s ostatními obdobími, s výjimkou padesátých let, méně naštvané. Naopak prudší nárůst hněvu je znatelný od poloviny devadesátých let. Postupně se zvyšovalo i vyjadřování smutku, znechucení a strachu, i když ve srovnání s hněvem o něco mírněji.
„Změna nálad v textech písní nemusí nutně odrážet to, co chtěli hudebníci a autoři písní vyjádřit, ale souvisí spíše s tím, co chtěli konzumenti hudby v jednotlivých letech poslouchat," říká Lior Shamir, který se na výzkumu podílel. Zatímco tak v padesátých letech dávali posluchači přednost veselým písním, ti současní mají větší zájem o songy vyjadřující právě smutek nebo hněv.
Zjednodušování a opakování
Nová studie zveřejněná na platformě Scientific Reports poukázala ještě na další zajímavou skutečnost. „Ve všech hudebních žánrech jsme zjistili tendenci ke zjednodušování a opakování,“ řekla Zangerleová. Textaři tak méně využívají bohatství slovní zásoby a více se v jedné písni opakují.
Zvláštní místo ve studii zaujímal rap, u nějž se podle zjištění výzkumníků prudce zvýšil počet frází opakovaných v jedné písni. „Navíc rapová hudba vyjadřuje více hněvu než jiné žánry," poznamenala Zangerleová.
Písně s jednoduchými texty a chytlavými refrény mohou být oblíbenější i díky tomu, že v současnosti lidé hudbu poslouchají spíše na pozadí jako kulisu. „Takové texty se lépe vryjí do paměti jednoduše proto, že jsou snadněji zapamatovatelné,“ předpokládá Zangerleová.
Žádného konkrétního umělce s jednoduchými texty autorka studie zmínit nechtěla, v samotné práci ale padne příklad z opačné strany – jméno Boba Dylana, který se proslavil v šedesátých letech minulého století a jako první písničkář získal Nobelovu cenu za literaturu.
Prestižní ocenění mu akademie udělila za vytváření „nových poetických výrazů ve velké americké písničkářské tradici“. Ostatně písňové texty jsou formou literárního díla, která využívá poetické prostředky jako metafory, rýmy a obraznost.
Jiná samostatná studie z roku 2021 zkoumala hudbu z let 1958 až 2016 v americké hitparádě Billboard a došla k podobnému závěru – tedy že písně byly postupem času stále jednodušší a ty jednodušší dosahovaly v žebříčku lepšího umístění.
Způsobeno to může být nárůstem nové a posluchačům snadno dostupné hudby. „V letech, kdy se objevilo více nových písní, byla průměrná textová jednoduchost skladeb vstupujících do amerických billboardových žebříčků větší,“ tvrdí tato studie.
Písně se zkracují a rockeři jsou nostalgičtí
Studie pod vedením Zangerleové se zaměřila také na vyhledávání, které prováděli fanoušci různých hudebních žánrů na on-line hudební encyklopedii Genius. Například rockoví fanoušci na rozdíl od ostatních vyhledávají spíše texty starších písní než novějších a lpí na dobách, kdy se tento žánr hřál na vrcholu slávy, zatímco v posledních desetiletích jeho popularita poněkud opadla.
Dalším zajímavým zjištěním je, že prvních deset nebo patnáct vteřin nahrávky je rozhodujících pro to, jestli si ji člověk poslechne, nebo přeskočí na další skladbu.
Už dříve nezůstalo bez povšimnutí, že populární písně se v průběhu let zkracují. Podle zprávy deníku Washington Post se průměrná délka písní z žebříčku Billboard Hot 100 zkrátila ze čtyř minut v devadesátých letech zhruba na tři minuty v roce 2020.
Vliv mají pravděpodobně streamovací platformy jako Spotify a Apple Music a jejich pravidla pro platby umělcům. A na vině mohou být také sociální platformy, třeba TikTok, jehož uživatelé jsou zvyklí poslouchat úryvky písní v krátkých videích.
„Za posledních čtyřicet let jsme byli svědky toho, jak se dramaticky mění způsob, jakým se hudba produkuje a jakým se prodává,“ připomněla také Zangerleová. Vinylové desky a kazety osmdesátých let ustoupily internetovým a mobilním hudebním platformám, na nichž se doporučování hudby řídí algoritmy.
