Izraelská muzea a galerie fungují ve válečném módu. Umění skončilo v bunkrech

8 minut
Horizont ČT24: Izraelská muzea a galerie přešla do válečného módu
Zdroj: ČT24

Konflikt s teroristy z Hamásu prostupuje izraelskou kulturní sférou. Válka ohrožuje jak umění, tak i památky. Velká muzea a expozice v zemi nyní pracují v režimu takzvaného válečného protokolu. To znamená, že podstatnou část svých expozic musela odstranit a chrání ji v podzemních bunkrech.

Útok na židovský stát neznamenal zdaleka jen mobilizaci jeho ozbrojených sil. Do válečného módu přešla okamžitě i největší muzea a galerie v napadené zemi. „Museli jsme jednat velmi rychle. Muzeum jsme samozřejmě neotevřeli a postupovali jsme podle válečného protokolu,“ uvedla ředitelka Muzea umění v Tel Avivu Tania Coenová-Uzzielliová.

Válečný protokol znamená, že instituce svá nejcennější díla přesouvají z výstavních sálů do bezpečí, do prostorných bunkrů v podzemí. „Uchováváme tato umělecká díla krátkou dobu. Je ale potřeba je dál chránit pro potomky i jako kus historie,“ konstatuje Coenová-Uzzielliová.

Izraelské muzeum v Jeruzalémě
Zdroj: ČT24

Výjimečná situace

Izraelské muzeum v Jeruzalémě, kterým obvykle korzují zástupy lidí, teď zůstává prázdné, stejně jako vitríny s nejcennějšími exponáty v podobě zlomků starozákonních rukopisů opatřené výmluvným sdělením: „dočasně odstraněno“. „Jedna z vitrín nese nadpis: válečný svitek. Jde o text o boji mezi syny světla a syny temnoty. A pak je tu ten nápis: dočasně odstraněno. To o situaci vypovídá mnohé,“ míní kurátorka Izraelského muzea Magit Maozová.

Pro muzeum historie a archeologie to rozhodně není typická situace. Expozice se naposledy stěhovaly na začátku devadesátých let za první války v zálivu. „Odstranit expozici, to je něco, co se obvykle nedělá. I proto, že téhle budově důvěřujeme, důvěřujeme bezpečnosti vitrín. Tohle je ale úplně jiné,“ podotkla Maozová.

Ne všechny vzácné artefakty patří do izraelských sbírek, některé zapůjčily sesterské instituce ze zahraničí. Aby mohly být přemístěny do krytů, bylo třeba speciálních povolení mimo jiné z Louvru v Paříži nebo Britského muzea v Londýně. „To, co máme v držení, co máme v naší správě, je důležité nejen pro Izrael, ale také pro celý svět,“ upozornila kurátorka Izraelského muzea Nurith Goshenová.

Vedení izraelských muzeí doufá, že své expozice obnoví co nejdříve. Dokud ale nepomine nebezpečí, válečný protokol zůstává v platnosti.

„Lidstvo sice v roce 1954 přijalo Haagskou úmluvu na ochranu kulturních statků při ozbrojených konfliktech, která má právě sbírky a památky ochránit a zamezit tomu, aby byly poškozovány, ale bohužel se tak v praxi moc neděje,“ upozornil ředitel Národního muzea Michal Lukeš a připomněl Afghánistán či Sýrii. „A samozřejmě hrozí také rabování nebo nelegální obchod,“ dodal v Horizontu ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 45 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...