Izraelský ministr obrany tvrdí, že Hamás ztratil kontrolu nad Pásmem Gazy

Izraelský ministr obrany Joav Galant v pondělí prohlásil, že Hamás ztratil kontrolu nad Pásmem Gazy. Podle Galanta není teroristické hnutí schopné zastavit postup izraelských sil, které se posouvají ve všech směrech. Problematická je situace v tamních nemocnicích. Podle Mezinárodní zdravotnické organizace už drtivá většina zdravotnických zařízení na severu oblasti nefunguje. Jeruzalém tvrdí, že nadále ponechává otevřené cesty pro evakuaci civilistů. Ve válečné situaci není možné tvrzení jednotlivých stran ověřit. Americký prezident Joe Biden uvedl, že největší nemocnici v Pásmu Gazy je potřeba chránit.

Izraelský ministr obrany Joav Galant prohlásil, že teroristické hnutí ztratilo kontrolu nad Pásmem Gazy. Krátce poté izraelští vojáci zveřejnili fotografii, na které stojí s vlajkou židovského státu v budově parlamentu v Gaza City. Podle ministra obrany Hamás není schopný zastavit postup izraelských sil, které se posouvají ve všech směrech.

„Teroristé utíkají na jih. Civilisté rabují na jejich základnách. Už v jejich vládu vůbec nevěří. Naše síly postupují, plní své úkoly podle plánu,“ uvedl ministr. 

Tlak na příměří sílí

Během pondělí se objevilo vyjádření izraelského ministra zahraničí Eliho Kohena, že jsou pod narůstajícím tlakem, aby země pracovala na eventuálním uzavření příměří s Hamásem. Mezinárodní tlak podle ministra Kohena může „v příštích dvou až třech týdnech“ převážit mezinárodní podporu, kterou Izrael má po útoku Hamásu ze 7. října.

Podle listu The Times of Israel (ToI) se šéf izraelské diplomacie ještě pokoušel svůj původní výrok zmírnit, když uvedl, že z pohledu Izraele nedochází k žádnému diplomatickému „odpočítávání“.

Kromě arabských zemí nebo Turecka po příměří v Pásmu Gazy volá například francouzský prezident Emmanuel Macron. Naproti tomu jiní „klíčoví hráči“ na mezinárodním poli – především Spojené státy, Evropská unie a Velká Británie – hovoří jen o „humanitárních pauzách“ jako způsobu, jak umírnit utrpení palestinských civilistů.

Nahrávám video

Vyjednávání o rukojmí

„O přerušení bojů jsme ochotni uvažovat pouze v případě, že budou propuštěna naše rukojmí. Na tom trváme,“ zdůraznil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který zároveň naznačil ochotu k plánu vyměnit osmdesát žen a dětí za ženy a mladistvé v izraelských věznicích. 

Hamás později uvedl, že nabídl katarským vyjednavačům propuštění až sedmdesáti žen a dětí, informovala agentura Reuters. Výměnou chce údajně docílit pětidenního příměří v bojích s izraelskou armádou. 

„Osud 240 rukojmí v Gaze je podle izraelského ministra zahraničí Eliho Kohena centrálním nástrojem, který dává Izraeli legitimitu v pokračování vojenské operace,“ doplnil blízkovýchodní zpravodaj České televize Václav Černohorský.

Operace izraelských vojenských sil změnila velkou část severu Pásma Gazy v ruiny. Dvě třetiny z dvou a čtvrt milionu obyvatel palestinské enklávy vyhnaly boje z domovů. Na jihu podél hranice s Egyptem mnoho z nich přebývá v zoufalých podmínkách. Navíc jim dochází pitná voda a palivo do generátorů elektřiny.

„Došlo k úplnému zastavení kanalizačních čerpadel. Odpadní vody vytekly do ulic několika čtvrtí. Vznikla zdravotní a ekologická hrozba,“ upozornil starosta egyptského města Rafáh Ahmad al-Soufí. 

Právě v Rafáhu se po několika dnech otevřela hranice pro držitele zahraničních pasů. Z Pásma Gazy se jich dostalo do Egypta více než osm set. „Mohu potvrdit, že jeden český občan a jeden rodinný příslušník přešli z Gazy a teď jsou v Egyptě,“ konstatoval český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Raketových poplachů ubývá

„Postup pozemní operace izraelské armády v Pásmu Gazy se v Izraeli promítá mimo jiné v nižším počtu raketových poplachů. V prvních hodinách teroristického útoku 7. října vypálili teroristé z Hamásu tři tisíce raket. Během následujících pěti týdnů jich podle odhadů místních úřadů bylo sedm tisíc,“ přiblížil zpravodaj ČT Černohorský.

Izraelská armáda za tím vidí dva faktory. Hamás část svých zásob raket šetří a zároveň nezvládá útočit z oblastí enklávy, které ovládly izraelské pozemní jednotky.

„Je pravdou, že se nám daří snižovat počty raketových útoků. To je ostatně důvod, proč se zaměřujeme na vícero oblastí v Gaze,“ vysvětlil mezinárodní mluvčí izraelské armády Amnon Shefler.

Situace v nemocnicích

Boje probíhají mimo jiné i v okolí největší nemocnice v Pásmu Gazy Šífa. Spornou otázkou v této věci je zajištění paliva do generátorů elektřiny pro fungování nemocnice. Velení izraelské armády zveřejnilo komunikaci s ředitelem nemocnice, kterému Hamás zakázal od nich převzít 300 litrů paliva. „Hamás prostřednictvím svého ministerstva zdravotnictví brání nemocnici, aby si palivo vyzvedla,“ prohlásil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.

Extremistické hnutí Hamás zmíněné tvrzení odmítá. I to, že zdravotnická zařízení využívá jako své základny. Záběry izraelské armády ale mají dokazovat opak – na nich vstupuje do areálu nemocnice Kuds terorista s protitankovou střelou.

„Jasně říkám: My jsme na nemocnici Šífa neudeřili. O lidech uvnitř samozřejmě víme. A snažíme se najít jakýkoli způsob, jak je evakuovat,“ zdůraznil mezinárodní mluvčí izraelské armády Shefler.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) už drtivá většina zdravotnických zařízení na severu Pásma Gazy nefunguje.

Z šesti nemocnic v oblasti bojů se prozatím evakuovaly dvě – Rántisí a Nasr. Přes škody a nedostatek paliva dál funguje Indonéská nemocnice. Mimo provoz jsou ale ty největší – Kuds a Šífa.

Situace nemocnic na severu Pásma Gazy
Zdroj: ČT24/Google Earth

„V současnosti tu máme 36 novorozenců, kteří přežívají. To znamená, že za posledních 24 hodin jsme přišli o tři,“ prohlásil plastický chirurg z nemocnici Šífa Ahmed El Mochallalati.

Jeruzalém tvrdí, že nadále ponechává otevřené cesty pro evakuaci civilistů a že jich z nemocnice Šífa odešlo už osmdesát procent. Novorozenci a mnoho pacientů v těžkém stavu ale odejít nemohou. „Opakujeme žádost bratrům z Egypta o vyslání ambulancí do nemocnice Šífa, aby zachránili přibližně 650 zraněných pacientů včetně dětí a novorozenců,“ vyzval generální ředitel nemocnic Muhammad Zakút.

„Kontaktujeme vedení nemocnic a nabízíme jim pomoc, abychom bezpečně převezli pacienty a zraněné. Obyvatelé severní Gazy poslouchají výzvy armády a odcházejí na jih. Hamás ale dělá vše pro to, aby jim v tom zabránil,“ doplnil mluvčí izraelské armády Hagari.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí téměř padesát obětí

Počet obětí pondělního zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na 47, departement Valle del Cauca nově hlásí 27 mrtvých, píše AP s odvoláním na úřady. Ty dříve hovořily o dvaceti úmrtích. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, informuje agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó, jehož guvernérka dříve informovala o zraněných i škodách.
15:30Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 2 hhodinami

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 2 hhodinami

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
před 2 hhodinami

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 4 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 6 hhodinami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.