Izraelská armáda uvedla, že pomůže s evakuací dětí z nemocnice v Gaze

Nahrávám video
Události: Kolem hlavní nemocnice v Gaze se bojuje
Zdroj: ČT24

Na severu Pásma Gazy dochází k tvrdým střetům. Jeruzalém hlásí, že jeho jednotky zabily dalších sto padesát teroristů a získaly kontrolu celkem nad jedenácti pozicemi Hamásu. Bojuje se mimo jiné v blízkosti nemocnice Šífa, situace civilistů zůstává kritická. Izraelská armáda podle mluvčího pomůže z této nemocnice v neděli evakuovat děti. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval, aby Izrael „přestal zabíjet malé děti a ženy“. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzkázal, že za případné škody způsobené civilistům může Hamás.

Palestinské úřady ovládané teroristy z Hamásu v sobotu prohlásily, že v důsledku výpadku dodávek elektrické energie hrozí smrt devětatřiceti dětem v nemocnici Šífa, největším zdravotnickém zařízení v Gaze. Podle mluvčího zemřelo jedno novorozeně v inkubátoru, kde je celkem 45 dětí, a celkově výpadek stál život pět lidí. Nevládní organizace Physicians for Human Rights-Israel podle agentury AFP oznámila, že v nemocnici zemřely již dvě předčasně narozené děti. Tvrzení nelze bezprostředně ověřit.

Izraelská armáda nicméně podle serveru stanice BBC uznala, že okolí nemocnice Šífa se stalo dějištěm prudkých bojů s ozbrojenci Hamásu. Izraelský obranný představitel Moše Tetro prohlásil, že izraelské jednotky však na nemocnici nestřílí a lidé stále mohou komplex bezpečně opustit východní stranou.

„Zaměstnanci nemocnice Šífa požádali, abychom zítra (v neděli) pomohli dostat nemluvňata z pediatrického oddělení do bezpečnější nemocnice. Jsme připraveni poskytnout potřebnou asistenci,“ řekl mluvčí izraelských ozbrojených sil Daniel Hagari.

Už v pátek večer teroristé tvrdili, že izraelské tanky obkličují čtyři nemocnice v Gaze. Agentura Reuters ověřila video, které ukazuje řadu mrtvých a zraněných, včetně dětí, právě v oblasti nemocnice Šífa. Izraelská armáda obecně o pohybu svých jednotek informuje jen omezeně.

Nevládní organizace Lékaři bez hranic uvedla, že v posledních několika hodinách útoky na nemocnici Šífa „dramaticky zesílily“ a situaci označila za katastrofální.

Netanjahu: Odpovědnost nese Hamás

V Gaza City mají plné ruce práce například i zdravotníci v nemocnici al-Kuds Palestinského červeného půlměsíce. Během noci operují za svitu baterek. Izraelskou armádu obvinili z ostřelování nemocnice. To ale Jeruzalém odmítá – kromě případů, kdy z takových objektů vedou palbu bojovníci Hamásu a vojáci je musí zneškodnit.

Izraelská armáda tvrdí, že Hamás používá civilisty jako živé štíty a ukrývá v budovách nemocnic v Gaze a pod nimi svoji infrastrukturu. Podle ní je to také případ nemocnice Šífa, kde se nachází velicí středisko. „Hamás-ISIS se schovává v nemocnicích, v humanitárních objektech, ve školách. Všechno toto počínání je válečným zločinem a odporuje mezinárodnímu humanitárnímu právu,“ zdůraznil Hagari.

Premiér Benjamin Netanjahu řekl, že odpovědnost za případné škody způsobené civilistům nese Hamás. Zatímco Izrael vyzývá civilisty, aby opustili bojové oblasti, „Hamás dělá vše pro to, aby jim v odchodu zabránil,“ dodal podle agentury AP Netanjahu. 

Izraelská armáda v sobotu podle serveru The Times of Israel uvedla, že zabila velitele Hamásu, který podle ní bránil zhruba tisícovce civilistů v odchodu z jedné z dalších nemocnic v Gaze a ukrýval se spolu se svými bojovníky v přilehlé škole. Hagari později uvedl, že Hamás ztratil kontrolu nad severní částí Pásma Gazy a obyvatelé se ze severu evakuují na jih v rozporu s instrukcemi Hamásu. Podle izraelské armády jich za poslední tři dny odešlo téměř dvě stě tisíc.

Netanjahu později v televizním projevu sdělil, že boj Izraele proti Hamásu bude dál pokračovat plnou silou. Klid zbraní bude možný až po propuštění všech 239 rukojmí držených ozbrojenci v Gaze, uvedl. Po skončení konfliktu si Izrael ponechá vojenskou kontrolu nad Pásmem Gazy, podobnou jako má nad palestinským Západním břehem Jordánu, dodal.

Na konci bojů má dle armády být splnění izraelského cíle a nástup nové vlády v Gaze, v níž nebude zastoupeno teroristické hnutí Hamás a která nebude podporována Íránem.

Noční boje

Během noci z pátka na sobotu oblohu nad severem Pásma Gazy ozařovaly světlice a intenzivní výbuchy byly slyšitelné na desítky kilometrů daleko. Na zemi dál pokračovaly prudké boje, přičemž Izrael hlásí úspěchy a kontrolu nad základnami Hamásu v severní části regionu.

Podle izraelské armády se podařilo obsadit jedenáct pozic Hamásu, v noci na sobotu také vojáci zničili další tunel pod Gazou. Vchod do něj se podle izraelských představitelů nacházel poblíž školy. Izraelské námořnictvo rovněž zaútočilo na sklady zbraní Hamásu, uvádí se v armádním prohlášení.

Palestinští teroristé podle armády v noci opět vypálili rakety z Pásma Gazy na jižní Izrael. V jedné z izraelských obcí přiléhajících k Pásmu Gazy se rozezněly výstražné sirény.

„Měli jsme velmi obtížné dny, ale víte přece, co tam děláme. Naši bojovníci je prostě zašlapávají do země. S vaší a boží pomocí s nimi skoncujeme,“ řekl Netanjahu, jenž znovu navštívil jednotky dislokované kolem Pásma Gazy. Spolu s vojáky sledoval na obrazovce průzkum oblasti a pomodlil se s nimi.

Macron: Bombardování nemá ospravedlnění

Komplikují se také evakuace. Egypt v pátek uzavřel klíčový hraniční přechod Rafáh pro zahraniční občany i vážně zraněné Palestince, údajně kvůli problémům s přepravou raněných z Pásma Gazy.

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus se nechal slyšet, že v Pásmu Gazy každých deset minut přijde o život v průměru jedno dítě. „Nemocniční chodby přeplněné zraněnými, nemocnými a umírajícími. Márnice přeplněné. Operace bez anestezie. Desítky tisíc vysídlených lidí, kteří se ukrývají v nemocnicích,“ řekl o situaci v regionu.

Mimo provoz je podle WHO dvacet ze šestatřiceti nemocnic v Gaze a ty, které fungují, jsou dle Tedrose daleko za hranicí kapacit. Zdravotnický systém v oblasti je „na kolenou“, dodal.

Nahrávám video
Studio ČT24: Zpravodaj ČT Černohorský k situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24,ČT24

Zpravodaj ČT v Izraeli Václav Černohorský upozornil na stanovisko Světového potravinového programu, podle nějž v Pásmu Gazy kolabuje výroba a distribuce jídla. Program zmiňuje, že bude nucen zavřít místa distribuce potravin, protože ty zkrátka nejsou.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek v rozhovoru pro BBC prohlásil, že izraelské bombardování Pásma Gazy „nemá žádné ospravedlnění“ a Jeruzalém by profitoval z příměří. Macron uznal, že Izrael má právo se chránit, a odsoudil teroristické činy Hamásu, ale „neexistuje jiné řešení než nejdříve humanitární přestávka, přecházející v příměří“. To přispěje k ochraně civilistů, kteří nemají s teroristy co do činění, míní francouzský prezident.

Netanjahu na to reagoval slovy o tom, že by zahraniční státy měly odsoudit Hamás spíše než Izrael, který se civilisty snaží dostat z míst bojů.

Izrael je údajně připraven na rok bojů

Podle izraelské televize Channel 12, jež se odvolává na nejmenované zdroje, je izraelská armáda připravena rozšířit vojenské operace i do oblastí, kde dosud nikdy nepůsobila, a počítá s tím, že boje v Pásmu Gazy potrvají rok. „Není žádný tlak na spěch. To je zpráva, kterou armádní velitelé dostávají neustále: Pracujte pomalu a bezpečně. Dosáhněte výsledků,“ uvedl Channel 12.  

Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd UK Irena Kalhousová uvádí, že izraelská společnost podporuje vojenskou operaci v Gaze po brutálním útoku Hamásu, je ale prý otázka, zda by byla schopná tolerovat právě zmíněnou masivní vojenskou operaci, která by trvala více než rok. Sdělila to ve vysílání ČT24.

Existuje prý velký tlak na vládu a armádu, aby prioritizovala osvobození rukojmích. Demonstrace v zemi se prý obracejí i proti Netanjahuovi, jehož velká část společnosti viní z „bezpečnostního fiaska“. „Izraelci nebudou operaci považovat za úspěšnou, pokud se nevrátí domů živá alespoň část rukojmích,“ uvádí Kalhousová.

V případě sobotní demonstrace v Tel Avivu proti jednání válečného kabinetu Netanjahua píší servery The Times of Israel a deník The Guardian o desítkách tisíc lidí, podle kterých by se vláda měla zaměřit právě na osvobození rukojmí. Někteří se přímo vyslovili proti „válečné kampani“, kterou izraelská vláda vede proti teroristickému hnutí Hamás. Mezi Netanjahuovými odpůrci a podporovateli došlo k omezeným střetům, píše deník Haarec.

„Izraelci ví o situaci v Gaze, ví, že je z humanitárního hlediska katastrofální. Řekla bych, že izraelská veřejnost je do určité míry trochu imunní, aby v tuto chvíli extrémně soucítila s Gazany, protože se sami zotavují z obrovského traumatu,“ míní Kalhousová. Podle ní to ale neznamená, že v pluralitní společnosti, jako je izraelská, nezní hlasy, podle nichž „toto není řešení“. Většina lidí si ale prý myslí, že operace je nutná. „Hamás vytvořil v Gaze takové podmínky, že vojenská operace může být těžko vedena jiným způsobem,“ dodává.

Nahrávám video
Studio ČT24: Irena Kalhousová komentuje válku na Blízkém východě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 4 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...