Izraelská armáda uvedla, že pomůže s evakuací dětí z nemocnice v Gaze

Nahrávám video

Na severu Pásma Gazy dochází k tvrdým střetům. Jeruzalém hlásí, že jeho jednotky zabily dalších sto padesát teroristů a získaly kontrolu celkem nad jedenácti pozicemi Hamásu. Bojuje se mimo jiné v blízkosti nemocnice Šífa, situace civilistů zůstává kritická. Izraelská armáda podle mluvčího pomůže z této nemocnice v neděli evakuovat děti. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval, aby Izrael „přestal zabíjet malé děti a ženy“. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzkázal, že za případné škody způsobené civilistům může Hamás.

Palestinské úřady ovládané teroristy z Hamásu v sobotu prohlásily, že v důsledku výpadku dodávek elektrické energie hrozí smrt devětatřiceti dětem v nemocnici Šífa, největším zdravotnickém zařízení v Gaze. Podle mluvčího zemřelo jedno novorozeně v inkubátoru, kde je celkem 45 dětí, a celkově výpadek stál život pět lidí. Nevládní organizace Physicians for Human Rights-Israel podle agentury AFP oznámila, že v nemocnici zemřely již dvě předčasně narozené děti. Tvrzení nelze bezprostředně ověřit.

Izraelská armáda nicméně podle serveru stanice BBC uznala, že okolí nemocnice Šífa se stalo dějištěm prudkých bojů s ozbrojenci Hamásu. Izraelský obranný představitel Moše Tetro prohlásil, že izraelské jednotky však na nemocnici nestřílí a lidé stále mohou komplex bezpečně opustit východní stranou.

„Zaměstnanci nemocnice Šífa požádali, abychom zítra (v neděli) pomohli dostat nemluvňata z pediatrického oddělení do bezpečnější nemocnice. Jsme připraveni poskytnout potřebnou asistenci,“ řekl mluvčí izraelských ozbrojených sil Daniel Hagari.

Už v pátek večer teroristé tvrdili, že izraelské tanky obkličují čtyři nemocnice v Gaze. Agentura Reuters ověřila video, které ukazuje řadu mrtvých a zraněných, včetně dětí, právě v oblasti nemocnice Šífa. Izraelská armáda obecně o pohybu svých jednotek informuje jen omezeně.

Nevládní organizace Lékaři bez hranic uvedla, že v posledních několika hodinách útoky na nemocnici Šífa „dramaticky zesílily“ a situaci označila za katastrofální.

Netanjahu: Odpovědnost nese Hamás

V Gaza City mají plné ruce práce například i zdravotníci v nemocnici al-Kuds Palestinského červeného půlměsíce. Během noci operují za svitu baterek. Izraelskou armádu obvinili z ostřelování nemocnice. To ale Jeruzalém odmítá – kromě případů, kdy z takových objektů vedou palbu bojovníci Hamásu a vojáci je musí zneškodnit.

Izraelská armáda tvrdí, že Hamás používá civilisty jako živé štíty a ukrývá v budovách nemocnic v Gaze a pod nimi svoji infrastrukturu. Podle ní je to také případ nemocnice Šífa, kde se nachází velicí středisko. „Hamás-ISIS se schovává v nemocnicích, v humanitárních objektech, ve školách. Všechno toto počínání je válečným zločinem a odporuje mezinárodnímu humanitárnímu právu,“ zdůraznil Hagari.

Premiér Benjamin Netanjahu řekl, že odpovědnost za případné škody způsobené civilistům nese Hamás. Zatímco Izrael vyzývá civilisty, aby opustili bojové oblasti, „Hamás dělá vše pro to, aby jim v odchodu zabránil,“ dodal podle agentury AP Netanjahu. 

Izraelská armáda v sobotu podle serveru The Times of Israel uvedla, že zabila velitele Hamásu, který podle ní bránil zhruba tisícovce civilistů v odchodu z jedné z dalších nemocnic v Gaze a ukrýval se spolu se svými bojovníky v přilehlé škole. Hagari později uvedl, že Hamás ztratil kontrolu nad severní částí Pásma Gazy a obyvatelé se ze severu evakuují na jih v rozporu s instrukcemi Hamásu. Podle izraelské armády jich za poslední tři dny odešlo téměř dvě stě tisíc.

Netanjahu později v televizním projevu sdělil, že boj Izraele proti Hamásu bude dál pokračovat plnou silou. Klid zbraní bude možný až po propuštění všech 239 rukojmí držených ozbrojenci v Gaze, uvedl. Po skončení konfliktu si Izrael ponechá vojenskou kontrolu nad Pásmem Gazy, podobnou jako má nad palestinským Západním břehem Jordánu, dodal.

Na konci bojů má dle armády být splnění izraelského cíle a nástup nové vlády v Gaze, v níž nebude zastoupeno teroristické hnutí Hamás a která nebude podporována Íránem.

Noční boje

Během noci z pátka na sobotu oblohu nad severem Pásma Gazy ozařovaly světlice a intenzivní výbuchy byly slyšitelné na desítky kilometrů daleko. Na zemi dál pokračovaly prudké boje, přičemž Izrael hlásí úspěchy a kontrolu nad základnami Hamásu v severní části regionu.

Podle izraelské armády se podařilo obsadit jedenáct pozic Hamásu, v noci na sobotu také vojáci zničili další tunel pod Gazou. Vchod do něj se podle izraelských představitelů nacházel poblíž školy. Izraelské námořnictvo rovněž zaútočilo na sklady zbraní Hamásu, uvádí se v armádním prohlášení.

Palestinští teroristé podle armády v noci opět vypálili rakety z Pásma Gazy na jižní Izrael. V jedné z izraelských obcí přiléhajících k Pásmu Gazy se rozezněly výstražné sirény.

„Měli jsme velmi obtížné dny, ale víte přece, co tam děláme. Naši bojovníci je prostě zašlapávají do země. S vaší a boží pomocí s nimi skoncujeme,“ řekl Netanjahu, jenž znovu navštívil jednotky dislokované kolem Pásma Gazy. Spolu s vojáky sledoval na obrazovce průzkum oblasti a pomodlil se s nimi.

Macron: Bombardování nemá ospravedlnění

Komplikují se také evakuace. Egypt v pátek uzavřel klíčový hraniční přechod Rafáh pro zahraniční občany i vážně zraněné Palestince, údajně kvůli problémům s přepravou raněných z Pásma Gazy.

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus se nechal slyšet, že v Pásmu Gazy každých deset minut přijde o život v průměru jedno dítě. „Nemocniční chodby přeplněné zraněnými, nemocnými a umírajícími. Márnice přeplněné. Operace bez anestezie. Desítky tisíc vysídlených lidí, kteří se ukrývají v nemocnicích,“ řekl o situaci v regionu.

Mimo provoz je podle WHO dvacet ze šestatřiceti nemocnic v Gaze a ty, které fungují, jsou dle Tedrose daleko za hranicí kapacit. Zdravotnický systém v oblasti je „na kolenou“, dodal.

Nahrávám video

Zpravodaj ČT v Izraeli Václav Černohorský upozornil na stanovisko Světového potravinového programu, podle nějž v Pásmu Gazy kolabuje výroba a distribuce jídla. Program zmiňuje, že bude nucen zavřít místa distribuce potravin, protože ty zkrátka nejsou.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek v rozhovoru pro BBC prohlásil, že izraelské bombardování Pásma Gazy „nemá žádné ospravedlnění“ a Jeruzalém by profitoval z příměří. Macron uznal, že Izrael má právo se chránit, a odsoudil teroristické činy Hamásu, ale „neexistuje jiné řešení než nejdříve humanitární přestávka, přecházející v příměří“. To přispěje k ochraně civilistů, kteří nemají s teroristy co do činění, míní francouzský prezident.

Netanjahu na to reagoval slovy o tom, že by zahraniční státy měly odsoudit Hamás spíše než Izrael, který se civilisty snaží dostat z míst bojů.

Izrael je údajně připraven na rok bojů

Podle izraelské televize Channel 12, jež se odvolává na nejmenované zdroje, je izraelská armáda připravena rozšířit vojenské operace i do oblastí, kde dosud nikdy nepůsobila, a počítá s tím, že boje v Pásmu Gazy potrvají rok. „Není žádný tlak na spěch. To je zpráva, kterou armádní velitelé dostávají neustále: Pracujte pomalu a bezpečně. Dosáhněte výsledků,“ uvedl Channel 12.  

Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd UK Irena Kalhousová uvádí, že izraelská společnost podporuje vojenskou operaci v Gaze po brutálním útoku Hamásu, je ale prý otázka, zda by byla schopná tolerovat právě zmíněnou masivní vojenskou operaci, která by trvala více než rok. Sdělila to ve vysílání ČT24.

Existuje prý velký tlak na vládu a armádu, aby prioritizovala osvobození rukojmích. Demonstrace v zemi se prý obracejí i proti Netanjahuovi, jehož velká část společnosti viní z „bezpečnostního fiaska“. „Izraelci nebudou operaci považovat za úspěšnou, pokud se nevrátí domů živá alespoň část rukojmích,“ uvádí Kalhousová.

V případě sobotní demonstrace v Tel Avivu proti jednání válečného kabinetu Netanjahua píší servery The Times of Israel a deník The Guardian o desítkách tisíc lidí, podle kterých by se vláda měla zaměřit právě na osvobození rukojmí. Někteří se přímo vyslovili proti „válečné kampani“, kterou izraelská vláda vede proti teroristickému hnutí Hamás. Mezi Netanjahuovými odpůrci a podporovateli došlo k omezeným střetům, píše deník Haarec.

„Izraelci ví o situaci v Gaze, ví, že je z humanitárního hlediska katastrofální. Řekla bych, že izraelská veřejnost je do určité míry trochu imunní, aby v tuto chvíli extrémně soucítila s Gazany, protože se sami zotavují z obrovského traumatu,“ míní Kalhousová. Podle ní to ale neznamená, že v pluralitní společnosti, jako je izraelská, nezní hlasy, podle nichž „toto není řešení“. Většina lidí si ale prý myslí, že operace je nutná. „Hamás vytvořil v Gaze takové podmínky, že vojenská operace může být těžko vedena jiným způsobem,“ dodává.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli uskutečnily pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánského Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele pákistánské vlády.
před 20 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 4 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 7 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 9 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 11 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...