Arabské a islámské země ve společném prohlášení na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k ukončení bojů v Pásmu Gazy a vpuštění humanitární pomoci do oblasti. Zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Muslimské státy proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters. Izrael provádí v Pásmu Gazy vojenskou operaci v reakci na krvavý útok teroristického hnutí Hamás ze začátku října. V Londýně mezitím podle BBC pochodovalo kolem 300 tisíc lidí, kteří požadují příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků. Policie prý zatkla 82 lidí, kteří se proti demonstrujícím stavěli.
Summit v Rijádu odsuzuje „izraelskou agresi v Gaze, válečné zločiny a barbarské, nelidské masakry okupační vlády“, píše se ve společném komuniké. Muslimské země rovněž odmítají ospravedlňování izraelských vojenských akcí v Pásmu Gazy právem Izraele na sebeobranu, dodává se v komuniké.
Saúdská Arábie v sobotu hostila společné zasedání Ligy arabských států a Organizace islámské spolupráce, jehož cílem bylo podle Rijádu „zaujmout jednotný postoj“ vůči válce v Gaze. Původně se měla zasedání obou organizací konat o víkendu odděleně.
Íránský prezident Ebráhím Raísí muslimské státy na summitu vyzval, aby uvalily ropné, obchodní a politické sankce na Izrael a označily izraelskou armádu za teroristickou organizaci. Ocenil také aktivity Hamásu namířené proti Izraeli. „Není jiná cesta než Izraeli vzdorovat a my líbáme ruce Hamásu za jeho odpor vůči Izraeli,“ řekl.
Raísí podle listu The Times of Israel rovněž uvedl, že jediným řešením konfliktu je palestinský stát „od řeky k moři“, čímž prý fakticky vyzval ke zničení státu Izrael.
Abbás: Národ čelí „genocidní válce“
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na summitu prohlásil, že by měla být svolána mezinárodní mírová konference s cílem najít trvalé řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci. „V Gaze nepotřebujeme několikahodinové přestávky v bojích, ale trvalé příměří,“ řekl Erdogan.
Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás prohlásil, že jeho národ čelí „genocidní válce, která nemá obdoby,“ a apeloval na Spojené státy, aby vyvinuly tlak na Izrael a přiměly ho zastavit ofenzivu v Gaze. Podle Abbáse Palestinci potřebují mezinárodní ochranu před izraelskými útoky.
Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí zdůraznil nutnost okamžitého vyhlášení udržitelného příměří v Pásmu Gazy „bez omezení či podmínek“. „Politika kolektivního trestání obyvatel Gazy… je nepřijatelná a nemůže být ospravedlňována právem (Izraele) na sebeobranu či jakýmikoli jinými tvrzeními,“ uvedl Sísí.
Katarský emír šajch Tamim bin Hamad Sání účastníky rijádského summitu informoval, že jeho země se snaží vyjednat propuštění izraelských rukojmí držených radikály v Pásmu Gazy a doufá v brzké vyhlášení humanitárního příměří. Sání také kritizoval mezinárodní společenství, které podle něj selhalo. „Jak dlouho bude ještě mezinárodní společenství jednat s Izraelem, jako by stál nad mezinárodním právem?“ tázal se.
Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán vyzval k ukončení izraelské blokády Pásma Gazy a umožnění dodávek humanitární pomoci do tohoto hustě obydleného území. Podotkl také, že Izrael je zodpovědný za „zločiny“ spáchané na palestinském lidu.
Konflikt mění spojenectví
Válka v Gaze změnila tradiční spojenectví na Blízkém východě, neboť Rijád v návaznosti na její vypuknutí navázal užší vztahy s Íránem, který je úhlavním nepřítelem Izraele. Saúdská Arábie také odmítla tlak Spojených států, aby odsoudila Hamás, a pozastavila své plány na normalizaci vztahů s Izraelem. Raísího cesta do Saúdské Arábie je první návštěvou íránské hlavy státu od chvíle, kdy Teherán a Rijád ukončily léta nepřátelství na základě dohody zprostředkované Čínou.
Mezi ministry zahraničí arabských zemí, kteří se ve čtvrtek sešli na mimořádné schůzce k přípravě summitu, panoval nesoulad ohledně budoucího přístupu k Izraeli. Některé státy v čele s Alžírskem vyzvaly k přerušení všech diplomatických styků s Izraelem, sdělili agentuře Reuters dva nejmenovaní činitelé. Skupina arabských zemí, které s Izraelem mají navázané diplomatické vztahy, se podle nich tomuto plánu vzepřela a zdůraznila, že je třeba zachovat otevřené kanály s vládou izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd UK Irena Kalhousová uvedla, že reakce arabských zemí byla zatím dosud umírněná, ale nyní v nich narůstá tlak veřejného mínění, aby byly v kritice Izraele mnohem ostřejší. Zmínila i prohlášení Raísího, které podle ní znamená „vytvoření Palestiny bez existence státu Izrael“. Írán a na něj navázané hnutí Hizballáh zatím prý však nechtějí jít do otevřené války s Izraelem, to ale podle Kalhousové neznamená, že je na severní frontě klid.
„Zatím to vypadá tak, že Hizballáh ani Írán nemají zájem na tom, aby frontu otevřely naplno, také proto, že Spojené státy naznačily, že pokud se tak stane, tak ony se do války zapojí. A to je samozřejmě něco, co Hizballáh ani Teherán nemohou vyhrát. Budou se toho obávat,“ prohlásila Kalhousová ve vysílání ČT24.
Policie v Londýně zatkla nacionalisty
Web stanice BBC s odvoláním na odhady policie informoval, že v Londýně v sobotu od Hyde Parku směrem k americké ambasádě ve Vauxhallu na jih od Temže pochodovalo na 300 tisíc lidí za podporu Palestiny a volalo po příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků.
Pochod vyvolal kritiku mezi některými politiky, včetně britského premiéra Rishiho Sunaka, protože připadl na den, kdy si Británie připomíná ukončení první světové války. Sunak označil rozhodnutí uskutečnit pochod v tento významný den za neuctivé a řada politiků žádala jeho zrušení. Labouristický starosta Londýna Sadiq Khan a šéf Skotské národní strany Humza Yousaf kritizovali Sunakovu ministryni vnitra Suellu Bravermanovou – násilí, které místy doprovázelo sobotní pochod, je podle nich přímým důsledkem jejích výroků.
Bravermanová minulý týden obvinila londýnskou policii, že „straní“ s protestujícími a propalestinské demonstrace označila za „pochody nenávisti“. Yousaf v sobotu ministryni na síti X vyzval k rezignaci. Bravermanová za své působení v úřadu v posledních týdnech čelí kritice nejen opozice, ale i některých ministrů.
Pochod za Palestinu je již čtvrtým pochodem, který se v britském hlavním městě koná od útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael 7. října a je zatím největší. Z videí na sociálních sítích je patrné, že široké zástupy lidí pokrývaly stovky metrů ulice. Policie nasadila téměř dva tisíce policistů a slíbila potlačit případné nepokoje, které by mohly způsobit účastníci pochodu nebo jeho odpůrci.
Tisíce lidí cestou k americké ambasádě, a pak i před ní, provolávaly hesla jako „Klid zbraní, hned“ a třímaly transparenty volající po samostatnosti Palestiny nebo zastavení války v Pásmu Gazy. Když dav k ambasádě přicházel, už z dálky bylo slyšet bubnování, uvedl reportér stanice Sky News.
Vzhledem k ohromnému počtu lidí nebyl pochod homogenní. Účastnily se ho například také skupiny Židů vyjadřující solidaritu s Palestinou, jiní ve svých heslech přímo kritizovali premiéra Sunaka, ale i labouristického šéfa opozice Keira Starmera. Stanice BBC také informovala o „jednotlivcích“, kteří svým oblečením vyjadřovali podporu teroristickému hnutí Hamás, se kterým Izrael v Pásmu Gazy bojuje. Londýnská policie později na síti X informovala, že po nich „aktivně pátrá“.
Ještě před začátkem pochodu byly hlášené střety mezi policií a britskými nacionalisty. Zhruba 1,5 kilometru od startu pochodu se v ulicích sešlo asi tisíc lidí, kteří sledovali vzpomínkové akce u památníku připomínajícího britské oběti obou světových válek. Bylo mezi nimi i několik krajně pravicových odpůrců pochodu, kteří skandovali hesla jako „Chceme zpátky svoji zemi“. Televizní záběry ukázaly několik drobných potyček mezi policií a pravicovými demonstranty blízko památníku.
Policisté podle stanice BBC zatkli 92 lidí, kteří se stavěli proti demonstrujícím. Mezi zatčenými byli příslušníci některých krajně pravicových skupin, kteří byli ozbrojení noži, obušky a po policistech házeli lahve nebo ohňostroje.
Západní vlády, včetně britské, vyjádřily Izraeli v souvislosti s útoky Hamásu silnou podporu a sympatie. Izraelská odvetná akce však vyvolala i hněv a v Londýně se každý týden konají protesty požadující příměří. Především levicové strany v západních státech kvůli válce na Blízkém východě čelí tlaku části svých voličů, aby politici důrazněji volali po zastavení bojů. Kritika se nevyhnula ani Starmerovi v Británii. V případě konzervativní britské vlády pak podle Sky News mohou sobotní protesty rozhodnout o osudu Bravermanové.
Organizátoři pochodu z Palestine Solidarity Campaign (PSC) slíbili, že pochod se vyhne válečnému památníku a skončí u amerického velvyslanectví. Kolem míst spojených s pietními akcemi byla vyhlášena zakázaná zóna a u památníku je od čtvrtka 24hodinová policejní stráž.
Předchozí pochody PSC byly většinou pokojné. Stovky lidí však při nich byly zatčeny za přestupky, včetně projevů podpory Hamásu, který je v Británii zakázaný jako teroristická organizace, nebo za transparenty s urážlivými hesly.
Izrael zahájil bombardování Pásma Gazy a následnou pozemní operaci po útoku teroristického hnutí Hamás na jižní Izrael, při kterém podle izraelských úřadů 7. října zahynulo na dvanáct set lidí, převážně civilistů. Úřady v Pásmu Gazy, kde Hamás vládne, uvádějí, že při odvetných izraelských útocích od té doby zahynulo přes 11 tisíc Palestinců, včetně tisíců dětí. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
