Restaurátoři zachraňují více než sto let staré loutky vyřezané podle návrhů Mikoláše Alše. Staré domácí divadlo dlouho leželo bez povšimnutí na půdě jednoho z pardubických domů. Majitelka ho objevila náhodou, když půdu rekonstruovala. Loutky jsou teď v péči Východočeského muzea a mají se stát součástí expozice hraček.
Na unikátní loutky sto let padal prach. Restaurátoři z Východočeského muzea jim vdechnou nový život
2 minuty
Události ČT: Ve Východočeském muzeu ožívají stoleté loutky
Staré loutkové divadlo bylo léta na půdě domu Evy Novákové. Když rodina před dvěma lety půdu opravovala, objevila dřevěnou truhlu, ve které bylo 49 loutek, kulisy a opona. Malé divadlo, které pochází z roku 1912, zřejmě kdysi koupil dědeček paní Novákové.
„Prášilo se na to, špína do toho padala. Když jsme to tady vyklízeli, tak jsem říkala, co s tím, bylo mi to líto vyhodit,“ popsala původní majitelka. Divadlo se tak dostalo do rukou restaurátorů.
Každá loutka je originál
Na začátku minulého století divadlo vyrobila firma Antonína Münzberga. Každá loutka je přitom vytvořená ručně. „Každá má trochu jiné tělo, i když jsou stejné. Každá je svým způsobem jedinečná,“ popsala restaurátorka Východočeského muzea v Pardubicích Eva Salavcová.
Restaurátoři teď musejí každou loutku postupně očistit, vyrobit a doplnit chybějící části, ale také opravit kostýmy. To, že se zachovalo celé domácí divadlo, je podle nich mimořádné. „Divadla si ceníme právě pro množství, celistvost toho souboru, ale také pro některé výjimečné kousky,“ uvedl ředitel muzea Tomáš Libánek. K takovým patří například loutka draka či čerta.
Podle návrhů Mikoláše Alše vytvořila marionety celá řada českých řezbářů. „Ten čert je zrovna od Smolinského, což byl umělec, řezbář. Krásně se to promítá do té loutky, která má trochu jiný charakter než ty ostatní,“ vysvětlila kurátorka muzea Daniela Klvaňová.
Restaurátory Východočeského muzea čeká ještě hodně práce. V příštích letech by chtělo muzeum Alšovy loutky vystavit v expozici hraček.
