Madridské muzeum Prado vystavuje obraz, o němž mluví jako o „jednom z největších objevů umění“. Muzeum před třemi lety vymohlo zastavení dražby, na níž měla být tato malba zmučeného Krista prodána, s tvrzením, že dílo nejspíš namaloval italský mistr Caravaggio. Zřejmě v době, kdy byl na útěku kvůli odsouzení za zabití. Odborná expertiza následně domněnku o autorství potvrdila.
V roce 2021 se v dražbě madridské aukční síně objevila malba, kterou vytvořil neznámý žák, když se v sedmnáctém století snažil přiučit od španělského barokního malíře Josého de Ribery.
Madridské muzeum Prado se ale na úřady obrátily s žádostí, aby prodej zastavily, protože ve skutečnosti obraz mohl namalovat Riberův současník Michelangelo Merisi, mnohem známější jako jeden z největších italských mistrů své doby – Caravaggio.
„Kéž by to byl Caravaggio“
Aukční síň obraz z nabídky stáhla a španělské ministerstvo kultury vydalo zákaz vyvézt plátno do zahraničí. „Kéž by to byl Caravaggio,“ citoval tehdy deník El País španělského ministra kultury Josého Manuela Rodrígueze Uribese.
Malba následně prošla zkoumáním odborníků a restaurováním, což vedlo – slovy ředitele muzea Miguela Falomira – ke zjištění, „že se ve skutečnosti jedná o Caravaggiovo dílo, které se do Španělska dostalo v sedmnáctém století“.
Po potvrzení Caravaggiova autorství se hodnota malby z vyvolávací ceny patnácti set euro (tedy zhruba 37 tisíc korun) rázem vyhoupla na desítky milionů stejné měny.
„Je to poměrně komplexní disciplína. Jedna věc je znalost kontextu, musíte mít také řadu zkušeností a především instrumentální techniku, to znamená provádět například materiální analýzy,“ uvedl David Hradil z Akademické laboratoře materiálového průzkumu malířských děl, jak náročné je přiřadit obraz konkrétnímu autorovi. „Záleží, jak staré dílo posuzujeme, o jakého autora se jedná a jakou máme možnost komparací. Do jaké míry známe dílo příslušného autora. V řadě případů je to pouze pravděpodobnost, nebudeme si nalhávat, že něco můžeme tvrdit na sto procent,“ připustil.
Ecce Homo
Caravaggiův olej na plátně o velikosti 111 krát 86 centimetrů zobrazuje scénu z Nového zákona, v níž Pilát Pontský ukazuje zbičovaného a trny korunovaného Krista davům.
„Nejblíže je divákovi postava Piláta, který se naklání přes parapet balkonu. Pilát se věnuje jak naznačenému davu, tak přímo divákovi obrazu a je rozervaný nerozhodností. Ježíšův osud předává do rukou davu a ten ho odsuzuje k smrti. ‚Ukřižuj ho!‘ Kristus zaujímá střed kompozice a je vyobrazen v šerosvitu typickém pro Caravaggiův styl. Skvrny krve se odrážejí od karmínového roucha, které mu přes ramena posměšně přehodil voják,“ popisuje scénu muzeum Prado.
„Poslední postava se rýsuje za Kristem, s otevřenými ústy snad křičí na dav, což umocňuje pocit dramatičnosti. Každá ze tří postav připomíná modely používané Caravaggiem na jeho dřívějších obrazech, jejich dramatická gesta jsou charakteristická pro umělcovu tvorbu,“ pokračuje shrnutí.
Caravaggio si motiv Ecce Homo – Ejhle člověk, podle slov, která pronesl o zmučeném Ježíši Pilát Ponský – na plátno rozvrhl někdy mezi lety 1605 až 1609, tedy ve vyhroceném závěru svého života.
Bouřlivák Caravaggio prchal před rozsudkem smrti
Caravaggio se narodil jako Michelangelo Merisi v Miláně v roce 1571, přízvisko, pod nímž je znám, získal podle obce, kam jeho rodina uprchla před morem. Proslul zejména obrazy s náboženskými motivy, přičemž mytologické a biblické postavy zachycoval realisticky, jako předobraz mu posloužili prostí lidé jeho doby. Mluví se o tom, že náboženské výjevy snesl z nebe na zem. Což ovšem vedlo ke skandálům, třeba když mu modelem k Panně Marii údajně seděla prostitutka.
Neméně pozornosti jako Caravaggiova tvorba přitahoval jeho bouřlivý život. Malíř s pověstí výtržníka se často dostával do problémů s papežskou justicí. V roce 1606 zřejmě neúmyslně zabil jistého Ranuccia Tomassoniho, za což byl odsouzen k trestu smrti. Uprchl z Říma do Neapole a žil pak na různých místech. Žádal papeže o milost, aby se mohl vrátit do Říma.
Zemřel v roce 1610, nebylo mu ještě ani čtyřicet, příčina úmrtí zůstala neobjasněna. Caravaggio inspiroval řadu barokních malířů, včetně Velázqueze, Rubense či Rembrandta.
Ve sbírkách španělského krále
Předpokládá se, že obraz Ecce Homo kdysi patřil do soukromé sbírky španělského krále Filipa IV. a vystřídal několik majitelů z řad vysokých královských úředníků. Od devatenáctého století byl v držení rodiny předsedy španělské vlády Evarista Péreze de Castra, která jej nedávno prodala nejmenovanému sběrateli umění, jenž si přál, aby byl obraz vystaven v Pradu.
„Nyní si můžeme plně vychutnat všechny nuance, všechny jemnosti a nezměrnou krásu, kterou Caravaggio svou verzí Ecce Homo vyjadřuje,“ těší muzeum. V Pradu zůstane obraz k vidění zatím do října, výstava se ale může prodloužit, protože záměrem majitel je malbu zapůjčit k trvalému vystavení.
Další Caravaggio na půdě
Obraz Ecce Homo byl v krátké době už druhým „objeveným“ Caravaggiovým dílem. Před deseti lety byla potvrzena pravost obrazu, který ležel zřejmě přes sto let na půdě domu nedaleko francouzského Toulouse.
Na plátně z roku 1607 italský mistr líčí starozákonnou scénu, kdy Judita stíná opilého asyrského vojáka Holoferna. Toto téma zpracoval Carravagio dvakrát, první z obrazů, datovaný do roku 1600, visí v italském paláci Barberini, v němž se skrývá mimo jiné důležitá část italské Národní galerie starého umění.
Objevenou malbu koupil americký miliardář James Tomilson Hill. Cena nebyla zveřejněna.
