Výdejních boxů po Česku přibývá, jejich umístění se však někdy setkává s kritikou. Třeba v Hradci Králové sousedí s plastikou od Vladimíra Preclíka. Jednotná pravidla pro regulaci ale chybí. „Box není z hlediska zákona stavba,“ podotkl v pořadu 90' ČT24 ředitel Institutu plánování a rozvoje města Prahy Ondřej Boháč, v čem může spočívat komplikace. „Nejlepší je ukázat dobré a špatné příklady,“ míní historik architektury Zdeněk Lukeš. To se týká nejen umístění, ale i designu boxů.
V Hradci Králové postavil zásilkový obchod box hned vedle plastiky sochaře Vladimíra Preclíka. „Patří ke skutečně nejvýznamnějším sochám ve veřejném prostoru,“ upozornil ředitel hradecké Galerie moderního umění František Zachoval. „Výdejní boxy svým způsobem obtěžují, protože většinou jsou velice necitlivě přisazeny k nějaké už fungující architektuře,“ dodal.
Po protestech veřejnosti firma chybu uznala a hledá jiné místo. „I když jsme při instalaci postupovali v souladu se smlouvou s majitelem pozemku, uznáváme, že umístění tohoto Alzaboxu se nám nepovedlo, situaci aktivně řešíme a pro Alzabox už nyní hledáme vhodnější místo,“ vyjádřila se mluvčí společnosti Eliška Čeřovská.
V Hradci Králové nyní uvažují o vyhlášce. „Je tady i iniciativa měst, obcí, aby se tahle věc řešila, pokud možno na celostátní úrovni,“ podotýká hradecký radní Adam Záruba (Změna pro Hradec a Zelení).
Provozovatelé dle Boháče na doporučení dají
Obecná regulace zatím chybí. „Je to právně trochu komplikované, protože box není stavba z hlediska stavebního zákona, to znamená, že město nezasahuje do stavebních povolení,“ vysvětluje Boháč. Kam boxy umisťovat, může dle Boháče město nařídit jen na svých vlastních pozemcích. „Tam je boxů naprosté minimum, drtivá většina je na soukromých pozemcích na základě nájemní smlouvy a tam můžeme skutečně dávat jenom doporučení,“ dodává.
Podotýká také, že provozovatelé sami přistupují k doporučením konstruktivně. „Jsou si vědomi problému, který tou službou zároveň trochu způsobují,“ předpokládá Boháč.
I historik architektury Lukeš považuje doporučení za vhodný způsob řešení. „Vždycky je nejlepší ukázat dobré a špatné příklady, třeba formou publikace, aby si každý mohl prohlédnout, jak se to dá řešit a jak by se to řešit nemělo,“ navrhuje. Podotkl, že boxy jsou novinkou, se kterou legislativa nepočítala a připustil, že to se v případě přetrvávajících problémů může do budoucna změnit.
Zapojení designérů
Architekt dále poznamenal, že rušivé nemusí být jen umístění boxů, ale i jejich design, zvláště když jich je více vedle sebe od různých provozovatelů. Případná domluva firem na umírněnějších barvách a logu se nejeví jako snadná. „Logo tam má být, to je asi nutné pro základní orientaci, ale může být velmi kulturně provedeno, nemusí křičet a poutat pozornost,“ souhlasí Boháč. Boxy nejsou podle něho reklamní plocha, místo křiklavých barev doporučuje odstíny béžové či šedé.
Lukeš by se nebránil ani oslovení designérů – tím spíše, že výdejní boxy nezmizí. „I výtvarníci by do toho mohli vstoupit, ale aby zase nevzniklo něco, co přebíjí to, co je kolem, musí se to udělat citlivě,“ míní.
Podobného názoru je i Boháč. „Je to podobné jako s nádobami na tříděný odpad, také praktická věc, ale leckterému místu spíše ublížily. Dnes už vidím řadu velmi kvalitních designových řešení a myslím, že i u boxů se dožijeme podobného posunu vpřed,“ očekává. „Když se dobře umístí a jsou dobře pojaty, nemusí být pro město negativní, ale naopak jsou pozitivním přínosem,“ dodal.
