Příznivci malíře a fotografa Alfonse Muchy se letos mohou díky iniciativě Muchova stezka těšit na výstavy s názvem Mucha a fotografie: Osobní vize. První z nich slavnostně zahájili jeho potomci na zámku v Moravském Krumlově na Znojemsku. Tam se také téměř před třemi lety vrátila slavná Slovanská epopej.
Výstavy začaly na šesti místech a potrvají do konce října. K vidění budou na Znojemsku v Hrušovanech nad Jevišovkou, na Brněnsku v Ivančicích a na Blanensku v Doubravicích nad Svitavou, dále na zámku Zbiroh na Rokycansku a ve slovenských Piešťanech, řekla Simona Kordová z Nadace Mucha, která spolu s obcemi za projektem stojí.
Všechna zmíněná města a obce jsou součástí Muchovy stezky, jejímž cílem je seznamovat zájemce s Muchovým rozsáhlým výtvarným dílem.
Zájemci na daných místech najdou na sto dvacet různých fotografií a dalších sto objektů, skic či osobních věcí Alfonse Muchy. Každá výstava je trochu odlišná se vztahem k danému místu. Kromě fotek uvidí návštěvníci na radnici v Hrušovanech nad Jevišovkou taky Muchovy nástěnné fresky. Letos se podařilo zrestaurovat už šestou, další budou následovat.
Mucha fotograf
I když je Mucha, který zemřel v roce 1939, známý především jako malíř, byl i velmi schopný fotograf. Fotit začal v 80. letech 19. století jako student Akademie výtvarných umění v Mnichově. Výrazně více začal fotit v další dekádě při působení v Paříži, kdy si pořídil vlastní přístroj.
„Fotografie se pro něj stala každodenní záležitostí, a to nejen jako dokumentace jeho ateliérových modelů a jako doplněk jeho předběžných skic, ale také k experimentování se světlem a stíny a k prozkoumávání nových pohledů na svět. V tomto období začal Mucha také vytvářet inscenované fotografie pro své knižní ilustrace, kdy jeho přátelé a modelky pózovali jako postavy příběhů,“ přiblížila Kordová. Nadace se stará zhruba o 2500 snímků.
Podle Kordové se chce Muchova stezka rozrůstat ideálně o jedno místo každý rok a zmapovat všechna místa, kde Mucha žil či zanechal svůj otisk. V Ivančicích už mají také připraveno vše ke vzniku Evropského centra Alfonse Muchy v jeho rodném domě.
„Máme projekt, máme libreto, máme připravený přesun výstavy Vladimíra Menšíka a Kulturního a informačního centra do Besedního domu, ale nemáme peníze. Potřebujeme 60 milionů a intenzivně s krajem i dalšími partnery hledáme možnosti,“ řekl starosta Milan Buček (Vančáci). Rád by, aby první návštěvníci mohli centrum navštívit co nejdříve.
Péče o Slovanskou epopej
Vůli připomínat secesního malíře hlavně formou výstav v pátek stvrdili také zástupci nadace a Brna podepsáním memoranda. O samotnou Slovanskou epopej pečuje hlavně vedení Moravského Krumlova – stejně jako o rozsáhlý zámek. Podle opozice ale nezbývají peníze na jiné investice.
„Je to samozřejmě velmi složitý a náročný proces. To, že vlastníme takový kolos a jsme v podstatě na nule, je velký úspěch,“ míní starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina (TOP 09).
Podobně to vidí také předseda kontrolního výboru Michal Horák (nestraník za ANO). „Zlaté vejce to pro Moravský Krumlov z ekonomického hlediska není. Udržovat (v prostorách výstavy) konstantní teplotu a konstantní vlhkost je energeticky velice náročné,“ vysvětlil.
Náročné je také udržovat celé šlechtické sídlo. Postupně se zatím Krumlovu podařilo opravit za desítky milionů korun dvě křídla ze čtyř. Podle Třetiny by letos mělo město opravit část střechy nebo dokončit dokumentaci na opravu západního křídla.
Slovanská epopej ale zajišťuje Moravskému Krumlovu zájem turistů. Za poslední dva roky do města zavítalo přes sto tisíc návštěvníků. To přineslo příležitosti pro majitele restaurací, kaváren nebo hotelů. Když epopej město na deset let opustila, část z nich zkrachovala. Zaměstnance tehdy propustilo i turistické a informační centrum. Situace se zlepšila poté, co se před třemi roky slavné obrazy do města vrátily.
