Secese

Historické náměstí v Bruselu pokryl barevný koberec z více než milionu květin. Sedmdesát metrů dlouhý a 24 metrů široký květinový skvost navrhla pouliční umělkyně Oceane Cornille. Více než sto dobrovolníků strávilo tvorbou díla přibližně šest hodin. Květinová skládačka je poprvé tvořena z více než 80 procent čerstvými jiřinami, nikoliv tradičními begoniemi. Dílo bude vystaveno do neděle 18. srpna a veřejnost si může panoramatický pohled na něj vychutnat například z balkonu tamní radnice. První květinový koberec v Bruselu vytvořil v roce 1971 zahradní architekt Etienne Stautemas.

Příznivci malíře a fotografa Alfonse Muchy se letos mohou díky iniciativě Muchova stezka těšit na výstavy s názvem Mucha a fotografie: Osobní vize. První z nich slavnostně zahájili jeho potomci na zámku v Moravském Krumlově na Znojemsku. Tam se také téměř před třemi lety vrátila slavná Slovanská epopej.

Praha vypíše na začátku března tendr na opravu Divadla na Vinohradech. Důvodem je špatný technický stav budovy i jejího vybavení, včetně divadelní techniky, a rozšíření divadelních prostor. Cena zakázky je maximálně 2,76 miliardy korun. Vypsání tendru ve čtvrtek schválili zastupitelé hlavního města. Kromě opravy zahrnuje rekonstrukce také vybudování nové podzemní komorní scény. Práce mají být dokončeny v roce 2027.

Nádražní budova v Plzni je jako nová – vyvrcholila její rekonstrukce, která trvala téměř tři roky. V pátek začne sloužit cestujícím, zprvu budou v halách nádraží ještě dílčí omezení kvůli dokončovacím pracím, skončit by měly ještě v lednu. Renovací prošla budova zvenku, ale hlavně zevnitř. Některé části se nepodařilo zachránit, například i dlažbu ve spodní hale nahradila replika. Na původních místech naopak zůstaly umělecké prvky, které na nádraží přibyly v 50. letech minulého století.

Přízemní a podzemní úrovně pozdně secesní památky na rohu Václavského náměstí v Praze byly v letech 1991 až 1996 přeměněny na obchodní centrum. Jedním ze zvažovaných projektů bylo i zřízení minipivovaru v prostorách bývalých lázní.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Nebylo by lepší za ty peníze postavit něco jiného? A není secesní stavba v moderní době spíš nevkusná dekorace? ptali se kritici Obecního domu v Praze. Stavba považovaná za „perlu secesní architektury“ je ve skutečnosti spíš palácem než domem. Veřejnost velkolepost výzdoby a řemeslné zručnosti, které měly být dokladem, co Češi dovedou, mohla poprvé obdivovat před sto deseti lety. O pár roků později se stal Obecní dům svědkem zásadní události v českých dějinách.

Budova nedávno zrekonstruovaného objektu bývalé Sparkasse v centru Karlových Varů se prodala v dražbě za vyvolávací cenu sto milionů korun. Památka prošla nedávno celkovou rekonstrukcí za sto sedmdesát pět milionů korun, ale kvůli nesplaceným závazkům skončila v dražbě. Secesní dům stojí na Divadelním náměstí, naproti Vřídelní kolonádě.

„Architektura je odrazem společnosti, odrazem existence národa,“ poznamenává historik architektury Vladimír Šlapeta, jeden z kurátorů nové výstavy Česká architektura od secese k dnešku. Koná se jako připomínka stopadesátého výročí narození architekta Jana Kotěry. Vedle jeho prací ale v Jízdárně Pražského hradu představuje rovněž na pět set děl a téměř tři sta architektů působících na českém území od konce devatenáctého století do současnosti.

Město Hradec Králové hledá v posledních týdnech dodavatele, který na jednom ze čtyř secesních kiosků na Pražském mostě vyrobí a osadí chybějící měděné reliéfy. Stavební firma, která měla rekonstrukci provést, odstoupila od smlouvy těsně před dokončením. Důvodem se staly tepané plastiky, jejichž zhotovení je technologicky složité.

Na seznam kulturních památek přibyla část objektu bývalé Městské elektrárny v Přerově. Podle památkářů jde o unikátní industriální stavbu vystavěnou v duchu geometrické moderny. Postavena byla podle návrhu pražského architekta Ladislava Skřivánka, do provozu byla uvedena v roce 1920.