Nádražní budova v Plzni je jako nová – vyvrcholila její rekonstrukce, která trvala téměř tři roky. V pátek začne sloužit cestujícím, zprvu budou v halách nádraží ještě dílčí omezení kvůli dokončovacím pracím, skončit by měly ještě v lednu. Renovací prošla budova zvenku, ale hlavně zevnitř. Některé části se nepodařilo zachránit, například i dlažbu ve spodní hale nahradila replika. Na původních místech naopak zůstaly umělecké prvky, které na nádraží přibyly v 50. letech minulého století.
Budova plzeňského nádraží se otevírá po rekonstrukci, jako nová je zvenku i zevnitř
Bez větších omezení začnou cestující v pátek využívat spodní halu, zatímco v horní se ještě bude pracovat, i když provizorně bude také přístupná. „Dokončovat se zde budou zejména komerční prostory,“ upřesnila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová. Částečně se otevře také samoobslužná restaurace, v budoucnu by měla být na plzeňském hlavním nádraží také drogerie, knihkupectví, prodejna potravin, kavárna, pizzerie, prodejna tisku, rychlé občerstvení a v prostoru před nádražím bude také služebna městské policie, kadeřnictví a květinářství.
Prodejny a restaurace budou ve spodní i horní části nádražní budovy, obě haly jsou nově snáze přístupné. Spojily je kromě pevného schodiště eskalátory a také výtahy. „Nové jsou pokladny v přízemí, moderní veřejné toalety, kanceláře a nocležny pracovníků drah a tabule s odjezdy v hlavní i horní hale,“ shrnul změny hlavní inženýr stavby Petr Toman. V celém objektu se dokončuje kamerový systém s přímým dohledem.
Zvenku je kromě nové fasády patrná nová měděná krytina na hlavní i dvou menších postranních kupolích. Podle dobových fotografií se doplnily původní prvky dolní haly, například repliky vitráží, akademičtí malíři obnovili historické fresky. Podlaha o ploše osmi set metrů čtverečních je vydlážděná keramickými replikami dlaždic z roku 1907, řekl David Semelka z firmy SPO.
V budově zůstaly i prvky, které se v ní objevily v 50. letech minulého století, kdy bylo nádraží pojmenováno po Klementu Gottwaldovi. Vedle schodiště tak jsou dál k vidění sochy hutníka a železničáře a ve spodní hale malby ve stylu socialistického realismu. „Mají poněkud diskutabilní uměleckou hodnotu, ale nechtěli jsme úplně popřít složitou historii nádraží. Domnívám se, že by byla chyba je odstranit,“ řekl vedoucí odboru památkové péče plzeňského magistrátu Karel Zoch.
Secesní budova plzeňského hlavního nádraží byla dokončena v roce 1907, nahradila menší budovu, která potřebě všech tratí, které se v Plzni stýkaly, nestačila. Nikdy neprošla celkovou rekonstrukcí. I po druhé světové válce, kdy nádraží poškodilo bombardování, se opravovaly jen poničené části.
