Alfons Mucha se proslavil už na přelomu devatenáctého a dvacátého století, k odkazu tohoto výtvarníka se ale hlásí mimo jiné i autoři japonského stylu manga. Dokumentarista Roman Vávra se rozhodl ukázat, že Svět podle Muchy zahrnuje více než „jen“ Slovanskou epopej a secesní plakáty. Nahlédnout do něj nechává nyní trailer.
„Samé otázky.“ Do Světa podle Muchy nechává nahlédnout trailer
Trailer: Svět podle Muchy (zdroj: Bontonfilm)
Pro naplnění své dokumentaristické vize kombinuje Vávra archivní materiály s hranými scénami. „Jde o stylizovaný film s hranými prvky dokumentárního charakteru, kombinovaný s čistým dokumentem a animacemi, podpořený současným užitím filmových výrazových prostředků,“ upřesnil režisér, jenž už natočil mimo jiné dokumentární portrét dirigenta Jiřího Bělohlávka nebo architekta Martina Rajniše.
Při přípravě snímku vycházeli tvůrci z Muchovy korespondence, deníků a autobiografie. „K vyprávění příběhu nám posloužily Alfonsovy vzpomínky, které ke konci života sepisoval na malé lístečky a které kvůli jeho úmrtí, ale i následným dějinným turbulencím nikdy nebyly publikovány,“ prozradil Vávra. Záznamy později začal zpracovávat výtvarníkův syn, spisovatel Jiří Mucha.
„Osa vyprávění leží na jakémsi vnitřním dialogu Jiřího s otcem při tvůrčím procesu nad otcovou biografií obrazově doprovázenou prací na knize i všedními situacemi v Jiřího domácnosti, včetně evokování bujarých večírků (vzdáleně připomínajících věhlasné Alfonsovy salony ve Francii a Americe), a v hledání role žen v životě otce i syna, jejich celoživotní inspirace,“ dodává režisér.
Inspirace pro psychedelic rock i streetart
Natáčelo se mimo jiné přímo v bytě u Pražského hradu, kde Muchův syn dlouho žil, ale také v zahraničí, včetně Paříže. Právě ve francouzském hlavním městě se umělcův věhlas zrodil. „Náboj filmu o Muchovi je dán rozpory jeho života a tvorby. Mucha coby ‚selfmademan‘ se stal jednou z prvních uměleckých celebrit rodící se ‚mass culture‘. Jeho svébytný styl ovlivnil v budoucnu mnoho výtvarníků a v uměleckém světě je jeho vliv patrný dodnes,“ připomíná scenáristka Markéta Sára Valnohová.
Portrét Alfonse Muchy na domu v Los Angeles
Odráží se ve streetartu, psychedelic rocku i japonských manga komiksech. O své inspiraci proto v dokumentu hovoří například Stanley Mouse, tvůrce plakátů pro Janis Joplin či Jimiho Hendrixe, nebo americký streetartový umělec Mear One, jenž namaloval desetimetrový portrét Alfonse Muchy na fasádu domu v Los Angeles.
Svět podle Muchy vznikl ke 160. výročí umělcova narození, které připadá na rok 2020. V moravských Ivančicích se budoucí slavný výtvarník narodil 24. července, dokument o něm do kin vstoupí na konci dubna.