František Kupka a Alfons Mucha se po šestaosmdesáti letech setkávají na společné výstavě. Uspořádala ji nová výstavní síň v bývalém pavilonu postaveném pro světovou výstavu Expo 58 na pražské Letné. Instalace je volnou připomínkou první společné expozice těchto malířů v Paříži.
Výstava představuje z tvorby Kupky a Muchy více než osmdesát děl. Z velké části jde o díla, která jsou v soukromých sbírkách a která v posledních letech prošla aukčním trhem. Některá jsou k vidění poprvé.
Několik vystavovaných obrazů pochází z předválečné sbírky Františka Kupky, kterou vlastnil továrník, mecenáš umění a Kupkův nejbližší přítel a podporovatel Jindřich Waldes. Například Abstraktní kompozice, vytvořená Kupkou koncem dvacátých let.
„V roce 1939 Waldesova rodina, která byla židovského původu, odvezla dílo před nacisty do New Yorku. My jsme ho v roce 2006 či 2007 přivezli zpět do České republiky na základě žádosti potomků Jindřicha Waldese,“ připomněl ředitel Expo 58 ART Vladimír Lekeš. V aukci se pak obraz prodal za tehdy rekordních 15 milionů korun. „Předznamenal pro Kupku obrovskou popularitu. Dílo nastartovalo zájem o Kupku a on se dostal do první ligy,“ doplnil.
Vedle čtyř set maleb vytvořil Kupka i jednu sochu – bustu své manželky Eugenie, dokonce ve dvou provedeních. Jednu měl léta v ateliéru. Vystaveny jsou spolu poprvé na aktuální výstavě. Ta volně odkazuje ke společné výstavě, která se uskutečnila v roce 1936 v pařížském Muzeu soudobých zahraničních výtvarných škol (Musée des écoles étrangéres contemporaines).
Nejen Francie
František Kupka i o deset let starší Alfons Mucha přišli do Paříže na konci devatenáctého století. Kupka ve Francii i zemřel. Mucha se nakonec vrátil do Čech (kde mimo jiné vytvořil monumentální Slovanskou epopej), přestože získal ve Francii věhlas poté, co vytvořil divadelní plakáty pro Sarah Bernhardtovou. Podle kurátorky Ireny Žantovské Murray spojovala výtvarníky nejen Francie. „Měli řadu společných zájmů včetně teosofie, filosofie, věcí, které poskytovaly širší kontext jejich umění,“ podotýká.
Z Kupkových děl jsou k vidění také třeba obrazy Tvar modré, Prisme, Zhroucení vertikál nebo Čáry, plochy, hloubka. Mezi Muchovými pracemi návštěvníci najdou třeba Dívku se džbánem, Srpen nebo Sváteční portrét. Pojistná hodnota vystavených děl dosahuje dvou a půl miliardy korun.
Galerie z restaurace
Za Kupkou a Muchou se lze do Expo 58 Art vydat do 20. března. Galerie je dalším využitím části pavilonu, který původně vznikl pro světovou výstavu v Bruselu v roce 1958. Budova architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného na světové výstavě získala dvě ceny za inovativní mix moderních technologií, architektonického designu a funkčnosti, ale obdržela i nejvyšší ocenění – Zlatou hvězdu.
Po demontáži budovy a odvezení do Prahy byl výstavní pavilon znovu postaven na Výstavišti, kde sloužil až do tragického požáru na začátku devadesátých let let. Konstrukce sloužící jako restaurace našla umístění na Letné. Po revoluci byla vydražena v privatizaci, poté chátrala a několikrát změnila majitele i využití. Dnes část budovy využívá firma zabývající se start-upy, v části našla vhodné prostory výstavní síň.
