Jeskyně strana 2 z 2

V makendonské části Řecka na severu země se nachází mýty opředené jeskyně Alistrati. Světový primát si ale zapsaly z jiného důvodu; jde vůbec o první podzemní systém na světě, kde turisty provází místo člověka robot Persefona. Disponuje interaktivní mapou, umí odpovídat na dotazy turistů a je schopný předat informace o historii, mytologii a přírodním bohatství tohoto jeskynního systému.

Jeskyňáři našli v Moravském krasu rozlehlý dóm, který ještě nedostal jméno. Má rozměry asi 30krát 30 metrů a bohatou krápníkovou výzdobu. Veřejnost se do něj ale nepodívá, je špatně přístupný. O objevu informoval Jan Flek ze základní organizace Myotis České speleologické společnosti. Moravský kras je značně probádaný, objevy takového rozsahu jsou zde už vzácností.

Mezinárodní tým vědců a vědkyň objevil v jeskyni v Keni nejstarší známý hrob na africkém kontinentu z doby před 78 tisíci lety. Jde o místo posledního odpočinku asi tříletého dítěte. Archeologové ho pojmenovali Mtoto, což znamená „dítě“ ve svahilštině. Ve studii zveřejněné v časopise Nature vědci popsali, že Mtoto byl do hrobu v jeskyni pečlivě uložen a zřejmě ležel na polštáři.

Ve Francii skončil vědecký experiment, během nějž strávila skupina 15 dobrovolníků 40 dní v naprosté izolaci v jeskyni Lombrives. Osm mužů a sedm žen pobývalo v podzemí, kde teplota nepřekračuje deset stupňů Celsia a kde panuje absolutní tma. Celou dobu přitom neměli žádný kontakt s vnějším světem.

Propad země, takzvaný závrt mezi Ostrovem u Macochy a Sloupem, nově zaujal speleology v Moravském krasu. Začal se totiž propadat, což značí, že jsou pod ním podzemní prostory. Na webu strážců přírody to uvedl zástupce vedoucího správy chráněné krajinné oblasti Antonín Tůma.

Jeskyňáři pracují na obnově značení v Amatérské jeskyni v Moravském krasu. Značky zničila říjnová povodeň. Jeskyně je běžné nepřístupná, výjimečně se do ní ale dostanou výzkumníci. Značení tras je klíčové pro orientaci v rozlehlých chodbách a pomáhá také předcházet poškození jeskyní.

Archeologové dokázali v Austrálii určit stáří 17 300 let staré malby –⁠ ta je nejstarším figurálním obrazem na celém tomto kontinentu. Zobrazuje klokana.

Archeologové našli na indonéském ostrově Sulawesi dosud nejstarší známou jeskynní malbu na světě. Jde o prase v životní velikosti, které pravěký umělec vyobrazil nejméně před 45 500 lety. O objevu informoval časopis Science Advances.

Vědci našli první přímý důkaz o užívání halucinogenních látek v místech, kde vznikaly pravěké jeskynní malby. Odhalili, že se původní kmeny žijící na území Kalifornie opájely posvátnou rostlinou durman, která jim navozovala stavy transu. Výsledky nové studie publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Kamera ČST navštívila prostory Ochozské jeskyně, dodnes přístupné pouze při výjimečných příležitostech. V roce 1990 byl tento nejrozsáhlejší jeskynní systém v jižní části Moravského krasu ohrožován těžbou vápence v nedalekém lomu Mokrá.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

„Netopýří jeskyně“ v národním parku Sai Yok západně od Bangkoku nabízí možnost odchytu mnoha druhů netopýrů. Právě tady se thajští vědci snaží u létajících savců najít pravého původce koronavirových onemocnění. Ve spojitosti s onemocněním covid-19 se vědci zaměřili na výzkum netopýrů z čeledi vrápencovitých. Už v roce 2010 během analýz trusu u nich badatelé objevili téměř stoprocentní shodu ve stejných indikátorech, které u člověka prokázaly nákazu onemocněním SARS. Covid-19 i SARS spadají do podobné větve koronavirových onemocnění. Vědci se domnívají, že by podobným způsobem mohli nalézt i pravého původce covidu-19.

Jeskyně v komplexu Býčí skála v Moravském krasu zkoumají odborníci z Českého vysokého učení technického v Praze. K monitorování nepřístupných prostor jim pomáhají drony a pozemní roboti. Techniku by v budoucnu mohli speleologové a záchranáři využívat při hledání zraněných.

Rozlehlý podzemní dóm našli přibližně po šesti letech kopání průzkumné chodby speleologové u Holštejna na Blanensku. Je součástí jeskyně Sonda pod Jedničkou a tamní výzkumná skupina ho řadí k jednomu z nejvýznamnějších objevů v této oblasti.

Proplétají se úzkými jeskynními chodbami, hledají způsoby, jak přebrodit zatopené části, anebo slaňují z vysokých skalních stupňů. Tak vypadá práce českých speleologů v Gruzii. V projektu podpořeném Českou rozvojovou agenturou se snaží místní jeskyně připravit pro budoucí návštěvníky.

Nový výzkum prokázal, že dopad obřího asteroidu před 66 miliony lety změnil světová moře ve výrazně kyselejší. Způsobil tak ekologickou katastrofu, která vyhladila dinosaury.

Od chvíle, kdy se poprvé do Punkevních jeskyní dostali lidé, uplynulo 110 let. Moravský kras si letos na podzim připomíná úspěch tehdejšího týmu profesora Karla Absolona, který stojí za objevením neprobádaných prostor. Od té doby se na místo podívalo na 35 milionů návštěvníků z celého světa.

Ve španělské Andalusii se pro veřejnost otevře unikátní podzemní dutina vyplněná obrovskými čirými krystaly. Nachází se ve starých dolech na okraji městečka Pulpí. Zahájení provozu se plánuje na říjen, už v červenci ale chce přípravný výbor uspořádat několik předběžných prohlídek.

Některé druhy stonožek zřejmě značnou část svého života místo na souši aktivně tráví pod vodní hladinou, kde mají zajímavé příležitosti k lovu potravy. Nasvědčuje tomu překvapivé pozorování speleologů, kteří na stonožky narazili hluboko v zatopených jeskyních.

Důkladné přeměření známých chodeb Javoříčských jeskyní ukázalo, že jsou o dva kilometry delší, než se dosud uvádělo. Celková délka tak činí bezmála šest kilometrů, oznámil vedoucí Javoříčských jeskyní Martin Koudelka. Jeskyně byly pro veřejnost zpřístupněny v květnu 1939 a v posledních letech je každoročně navštíví více než 40 tisíc lidí.

Nové lodě, jeskynní videoprojekce, podzemní válečná továrna i opravené parkoviště. Jedenáct ze čtrnácti jeskyní v Česku je připraveno zahájit v sobotu hlavní sezónu. Oproti loňsku vstupné mírně podraží.

Na začátku března oznámili mexičtí archeologové výsledky výzkumu v jeskynním systému Balamkú. Našli tam velké množství unikátních předmětů spojených s mayskou kulturou.

Kanadské úřady oznámily, že jejich vědci objevili velikou jeskyni. Její přesné rozměry zatím nejsou známé, ale jen ústí měří 100 x 60 metrů, informoval Canadian Geographic.