Jeskyně strana 2 z 3

Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu pozůstatky lidské činnosti po pravěkém osídlení. V Bezejmenné chodbě nalezli nástroje, takzvanou štípanou industrii z rohovce, a také úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav, což označují za unikát. Nyní se budou snažit nálezy časově zařadit. U nástrojů pracují s teorií, že jsou z mladšího paleolitu, který je obecně datován jako doba před padesáti až deseti tisíci lety. Úlomky destičky našli archeologové ve vrstvě stejné hloubky jako nástroje datované do období zhruba patnáct tisíc až 2500 let před naším letopočtem, uvedl Petr Zajíček se Správy jeskyní České republiky.

Dvě obce na Blanensku – Žďárná a Suchý – budou mít novou čistírnu odpadních vod a splaškovou kanalizaci. Pojme splašky od mnohem víc lidí, než v obcích žije. V oblasti je s odpadními vodami dlouhodobý problém. Lidé tam zatím mají jen obyčejnou kanalizaci, nevyčištěná voda tak odtéká přímo do místního potoka. Ten protéká místy, kde začíná rozsáhlý podzemní jeskynní systém Moravského krasu.

Lidé v době bronzové dlouhodobě a soustavně konzumovali drogy. K tomuto závěru došla skupina španělských vědců, která analyzovala zbytky vlasů z pohřebiště na ostrově Menorca, informuje o tom deník El País. Podle výzkumníků, jejichž práci zveřejnila revue Scientific Reports, jde o první přímý důkaz používání drog v Evropě v tak dávné době.

Předchůdci dnešních lidí měli už před 55 tisíci lety podobný zvyk jako dnešní lovci – ponechávali si trofeje upomínající na zvlášť povedené úlovky. Na základě nálezů ze španělské jeskyně Des-Cubierta k tomu dospěli antropologové.

Australští vědci popsali obřího vombata. Pravěký vačnatec vážil až 180 kilogramů a po tomto kontinentu se procházel svobodně ještě před 80 tisíci lety.

Skončila letní turistická sezona, Češi během ní utráceli hlavně za zahraniční pobyty, ale ve velké míře také za rekreace v tuzemsku. Potvrzuje to spokojenost prodejců zahraničních zájezdů i většiny místních podnikatelů. Mezi nejvyhledávanější turistické cíle v Česku patří v létě hrady a zámky. Těm se sice návštěvnost oproti minulému roku zvýšila, chybějí jim ale zahraniční turisté. Ekonomové ale nyní upozorňují na to, že i českých návštěvníků by mohlo ubývat, lidé totiž začínají šetřit.

Nejhlubší sladkovodní jeskyně na světě, Hranická propast na Moravě, měří minimálně 450 metrů. Nová data, která přepsala dosavadní údaje z roku 2016, naměřil robot, jejž na místo spustili speleologové. Předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba potvrdil, že vědci kvůli omezení techniky ale ještě nedosáhli dna.

V lávových jeskyních, lávových tunelech a geotermálních průduších na Havaji je mnohem větší bakteriální rozmanitost, než vědci očekávali. Tato místa podle studie v časopise Frontiers in Microbiology ukazují, jak mohl v minulosti vypadat život na Marsu a na mladé Zemi.

Speleologové objevili druhý největší dóm v Králově jeskyni u Tišnova na Brněnsku. Pojmenovali ho Výroční dóm, letos totiž uplynulo padesát let od objevení jeskyně. Podle jeskyňářů se jedná o mimořádný objev. Nejčastěji se totiž nové prostory daří najít především v Moravském nebo Českém krasu.

V podzemních jeskyních s řekami a jezery žijí tvorové, kteří nikdy nespatřili světlo. V průběhu generací se dokonale přizpůsobili svému izolovanému prostředí. Pro vědce jsou skvělým zdrojem informací o evoluci – jejich bledá kůže a slepé oči totiž mohou skrývat tajemství genetické adaptace, které by mohly objasnit dlouhověkost, přežití hladovění nebo oční nemoci u lidí.

Ochránci přírody našli v Moravském krasu dosud největší jeskynní zimoviště netopýra hvízdavého v Česku, v Umrlčí jeskyni jich napočítali 175. Bude jich tam však mnohem více. Druh zimuje spíše na hradech či zámcích, jeskynních zimovišť je známo jen několik. Na svém webu o tom informovala Agentura ochrany přírody a krajiny.

Jeskyňáři z Moravského krasu objevili poblíž Punkevních jeskyní čtyři rozlehlé dómy plné krápníků. Výzkum v lokalitě začal už před třiceti lety, speleologům se ale až před měsícem podařilo dostat hlouběji. Předpokládají, že najdou ještě další prostory.

Členové týmu dobrovolných hasičů v Brazílii se při nacvičování zásahu v jeskyni dostali do závalu. Devět z nich neštěstí nepřežilo. S odvoláním na úřady státu São Paulo o tom v pondělí informují agentury AFP a AP. Prvotní informace hovořila o jednom mrtvém a několika zraněných.

Odborníci Českého hydrometeorologického ústavu se vydali do Amatérské jeskyně v Moravském krasu, aby zjistili průchodnost jednotlivých cest. Prováděli takzvanou trasovací zkoušku podzemních toků. Používali k tomu obyčejnou sůl. Měření navíc ukážou, kde je možné povolit čerpání podzemních vod, a kde ne.

Jeskyňáři našli v Moravském krasu poblíž Macochy čtyři nové dómy, jsou plné krápníků. Veřejnost se do nich ale nepodívá, musí se do nich slaňovat. Oznámil to Michal Šenkýř ze Základní speleologické organizace 6-20 Moravský kras České speleologické společnosti.

V Hranickém krasu skončil předběžný hydrogeologický průzkum ke stavbě vodního díla Skalička. Nádrž stát plánuje jako klíčové opatření proti povodním na řece Bečvě. Podle Povodí Moravy studie nevyloučila žádnou z variant, ani přehradu. Zástupci řady organizací ale varují, že kvůli přehradě může oblast přijít o léčivé minerální prameny.

V makendonské části Řecka na severu země se nachází mýty opředené jeskyně Alistrati. Světový primát si ale zapsaly z jiného důvodu; jde vůbec o první podzemní systém na světě, kde turisty provází místo člověka robot Persefona. Disponuje interaktivní mapou, umí odpovídat na dotazy turistů a je schopný předat informace o historii, mytologii a přírodním bohatství tohoto jeskynního systému.

Jeskyňáři našli v Moravském krasu rozlehlý dóm, který ještě nedostal jméno. Má rozměry asi 30krát 30 metrů a bohatou krápníkovou výzdobu. Veřejnost se do něj ale nepodívá, je špatně přístupný. O objevu informoval Jan Flek ze základní organizace Myotis České speleologické společnosti. Moravský kras je značně probádaný, objevy takového rozsahu jsou zde už vzácností.

Mezinárodní tým vědců a vědkyň objevil v jeskyni v Keni nejstarší známý hrob na africkém kontinentu z doby před 78 tisíci lety. Jde o místo posledního odpočinku asi tříletého dítěte. Archeologové ho pojmenovali Mtoto, což znamená „dítě“ ve svahilštině. Ve studii zveřejněné v časopise Nature vědci popsali, že Mtoto byl do hrobu v jeskyni pečlivě uložen a zřejmě ležel na polštáři.

Ve Francii skončil vědecký experiment, během nějž strávila skupina 15 dobrovolníků 40 dní v naprosté izolaci v jeskyni Lombrives. Osm mužů a sedm žen pobývalo v podzemí, kde teplota nepřekračuje deset stupňů Celsia a kde panuje absolutní tma. Celou dobu přitom neměli žádný kontakt s vnějším světem.

Propad země, takzvaný závrt mezi Ostrovem u Macochy a Sloupem, nově zaujal speleology v Moravském krasu. Začal se totiž propadat, což značí, že jsou pod ním podzemní prostory. Na webu strážců přírody to uvedl zástupce vedoucího správy chráněné krajinné oblasti Antonín Tůma.

Jeskyňáři pracují na obnově značení v Amatérské jeskyni v Moravském krasu. Značky zničila říjnová povodeň. Jeskyně je běžné nepřístupná, výjimečně se do ní ale dostanou výzkumníci. Značení tras je klíčové pro orientaci v rozlehlých chodbách a pomáhá také předcházet poškození jeskyní.

Archeologové dokázali v Austrálii určit stáří 17 300 let staré malby –⁠ ta je nejstarším figurálním obrazem na celém tomto kontinentu. Zobrazuje klokana.

Archeologové našli na indonéském ostrově Sulawesi dosud nejstarší známou jeskynní malbu na světě. Jde o prase v životní velikosti, které pravěký umělec vyobrazil nejméně před 45 500 lety. O objevu informoval časopis Science Advances.