Mezinárodní tým vědců a vědkyň objevil v jeskyni v Keni nejstarší známý hrob na africkém kontinentu z doby před 78 tisíci lety. Jde o místo posledního odpočinku asi tříletého dítěte. Archeologové ho pojmenovali Mtoto, což znamená „dítě“ ve svahilštině. Ve studii zveřejněné v časopise Nature vědci popsali, že Mtoto byl do hrobu v jeskyni pečlivě uložen a zřejmě ležel na polštáři.
Stáří dítěte badatelé určili na základě analýzy zubů. Domnívají se, že šlo nejspíše o chlapce. Mtoto byl do hrobu dán ve fetální pozici, tedy na bok a s koleny pokrčenými a přitaženými k tělu. Poloha kostí v hrobu naznačovala, že jeho tělo bylo pevně zabaleno a pod hlavou měl něco, co připomínalo polštář z listí, který se postupně rozpadl.
„Máme za to, že dítě bylo zabaleno do rubáše vyrobeného z listí nebo zvířecí kůže,“ uvedla spoluautorka článku María Martinónová Torresová, ředitelka španělského Centra pro výzkum lidské evoluce (CENIEH). „Je v tom taková něha a snaha, které naznačují city společenství vůči tomuto dítěti. Bylo pohřbeno v jeskyni, kde žili lidé. Všechny tyto okolnosti něco naznačují – možná žal, možná skutečnost, že se ho nechtěli vzdát,“ dodala.
Důkazy o kolébce lidstva
Afrika je považována za kolébku moderního člověka, ale i přes všechny nálezy nástrojů, které naši předci používali, vědci uváděli, že pohřebiště zůstávala dosud ne zcela prozkoumanou kapitolou evoluční historie člověka na africkém kontinentu. „Druhý nejstarší známý hrob v Africe je starý 74 tisíc let,“ upřesnila Louise Humphreyová, která se podílela na recenzování studie a působí v Přírodopisném muzeu v Londýně.
„Zajímavé je, že tento druhý známý hrob je také dětský, ale vykopávky nebyly kvalitně provedeny, když byl před 50 lety objeven, takže o něm mnoho nevíme,“ vysvětlila Humphreyová. „V tomto případě je ale z toho patrný pocit osobní ztráty. Je to doklad o lidech, kteří ve větší míře vnímali okolní svět v symbolech,“ uzavřela badatelka.
