Archeologové datovali nejstarší skalní malbu v Austrálii. Je na ní klokan a je stará přes 17 tisíc let

Archeologové dokázali v Austrálii určit stáří 17 300 let staré malby –⁠ ta je nejstarším figurálním obrazem na celém tomto kontinentu. Zobrazuje klokana.

Obraz klokana namalovaný červeným jílem měří víc než dva metry. Vědci ho našli na stěně skalního převisu v regionu Kimberley v západní části Austrálie a informovali o tom v odborném žurnálu Nature Human Behavior.

V oblasti Kimberley, která leží na severu Západní Austrálie, objevili archeologové celkem 16 různých motivů skalních maleb, všechny byli schopni datovat. Našli je na osmi převisech. Obrazy zachycovaly zejména zvířata –⁠ hady, ještěrku a několik druhů klokanů, ale na jednom byla i ležící lidská postava.

Lidská postava
Zdroj: Nature human behavior

Tým vedený geologem Damienem Finchem z Melbournské univerzity na těchto výzkumech úzce spolupracoval s místními původními obyvateli Austrálie a samozřejmě k pátrání získal jejich souhlas.

Věk snů

Pro archeology je datování pravěkých maleb nesmírně obtížné: běžně využívané radiokarbonové datování totiž vyžaduje organické sloučeniny a ty se na takových jeskynních malbách jen málokdy dochovají. Proto se obvykle pátrá po nějakých artefaktech, které touto metodou datovat jde. Nejčastěji to bývají minerální usazeniny, které překrývají jeskynní malby. V tomto případě měli Finch a jeho kolegové štěstí, protože malby byly pokryté hnízdy vos kutilek, jež jsou vytvořené z bahna.

Část obrazu klokana
Zdroj: Melbourne University

Radiokarbonové datování těchto vosích hnízd na místech 16 obrazů ukázalo, že malby pocházejí z doby mezi 17 tisíci a 13 tisíci lety. Protože jsou všechny namalované stejným stylem, znamená to, že kultura, která je tehdy vytvořila, fungovala nejméně čtyři tisíce let.
Výjimečné štěstí pak archeologové měli u jednoho z obrazů klokanů: tam byly totiž kousíčky hnízd jak přímo pod malbou, tak rovnou na ní. To umožnilo mimořádně přesné datování –⁠ podle něj muselo dílo vzniknout před 17 300 lety.

Pravěké umění

Toto umělecké dílo je sice výjimečně staré, ale zdaleka není nejstarší na Zemi. Letos totiž vědci objevili a datovali 43 900 let staré vyobrazení prasete bradavičnatého na ostrově Sulawesi v Indonésii, což z něj dělá zřejmě nejstarší známou ukázku výtvarného umění. Má ale mnoho konkurentů z mnoha částí světa, a dokonce od jiných druhů: například neandrtálské umění staré asi 64 tisíc let by mohlo být ještě starší.

Také v Austrálii mohou být některé jeskynní nebo skalní malby starší, u některých se odhaduje věk až na 28 tisíc let, ale není to potvrzené radiokarbonovou metodou. 

Tyto malby jsou jedny z nejlepších dokladů o tom, jak vznikal lidský rod a jak vypadal jeho život a duševní pochody v dobách před desítkami tisíc let, tedy v časech, o nichž nemluví žádné písemné záznamy.

Jsou cenným dokladem o tom, jak se žilo v časech, kdy se formovaly vlastnosti moderního člověka, jak viděl svět a čemu věřil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
před 15 hhodinami

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
včera v 13:15

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
včera v 12:53

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
včera v 11:24

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
včera v 10:49

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
včera v 07:02

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...