Archeologové datovali nejstarší skalní malbu v Austrálii. Je na ní klokan a je stará přes 17 tisíc let

Archeologové dokázali v Austrálii určit stáří 17 300 let staré malby –⁠ ta je nejstarším figurálním obrazem na celém tomto kontinentu. Zobrazuje klokana.

Obraz klokana namalovaný červeným jílem měří víc než dva metry. Vědci ho našli na stěně skalního převisu v regionu Kimberley v západní části Austrálie a informovali o tom v odborném žurnálu Nature Human Behavior.

V oblasti Kimberley, která leží na severu Západní Austrálie, objevili archeologové celkem 16 různých motivů skalních maleb, všechny byli schopni datovat. Našli je na osmi převisech. Obrazy zachycovaly zejména zvířata –⁠ hady, ještěrku a několik druhů klokanů, ale na jednom byla i ležící lidská postava.

Lidská postava
Zdroj: Nature human behavior

Tým vedený geologem Damienem Finchem z Melbournské univerzity na těchto výzkumech úzce spolupracoval s místními původními obyvateli Austrálie a samozřejmě k pátrání získal jejich souhlas.

Věk snů

Pro archeology je datování pravěkých maleb nesmírně obtížné: běžně využívané radiokarbonové datování totiž vyžaduje organické sloučeniny a ty se na takových jeskynních malbách jen málokdy dochovají. Proto se obvykle pátrá po nějakých artefaktech, které touto metodou datovat jde. Nejčastěji to bývají minerální usazeniny, které překrývají jeskynní malby. V tomto případě měli Finch a jeho kolegové štěstí, protože malby byly pokryté hnízdy vos kutilek, jež jsou vytvořené z bahna.

Část obrazu klokana
Zdroj: Melbourne University

Radiokarbonové datování těchto vosích hnízd na místech 16 obrazů ukázalo, že malby pocházejí z doby mezi 17 tisíci a 13 tisíci lety. Protože jsou všechny namalované stejným stylem, znamená to, že kultura, která je tehdy vytvořila, fungovala nejméně čtyři tisíce let.
Výjimečné štěstí pak archeologové měli u jednoho z obrazů klokanů: tam byly totiž kousíčky hnízd jak přímo pod malbou, tak rovnou na ní. To umožnilo mimořádně přesné datování –⁠ podle něj muselo dílo vzniknout před 17 300 lety.

Pravěké umění

Toto umělecké dílo je sice výjimečně staré, ale zdaleka není nejstarší na Zemi. Letos totiž vědci objevili a datovali 43 900 let staré vyobrazení prasete bradavičnatého na ostrově Sulawesi v Indonésii, což z něj dělá zřejmě nejstarší známou ukázku výtvarného umění. Má ale mnoho konkurentů z mnoha částí světa, a dokonce od jiných druhů: například neandrtálské umění staré asi 64 tisíc let by mohlo být ještě starší.

Také v Austrálii mohou být některé jeskynní nebo skalní malby starší, u některých se odhaduje věk až na 28 tisíc let, ale není to potvrzené radiokarbonovou metodou. 

Tyto malby jsou jedny z nejlepších dokladů o tom, jak vznikal lidský rod a jak vypadal jeho život a duševní pochody v dobách před desítkami tisíc let, tedy v časech, o nichž nemluví žádné písemné záznamy.

Jsou cenným dokladem o tom, jak se žilo v časech, kdy se formovaly vlastnosti moderního člověka, jak viděl svět a čemu věřil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 3 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 5 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 7 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 8 hhodinami
Načítání...