Archeologové datovali nejstarší skalní malbu v Austrálii. Je na ní klokan a je stará přes 17 tisíc let

Archeologové dokázali v Austrálii určit stáří 17 300 let staré malby –⁠ ta je nejstarším figurálním obrazem na celém tomto kontinentu. Zobrazuje klokana.

Obraz klokana namalovaný červeným jílem měří víc než dva metry. Vědci ho našli na stěně skalního převisu v regionu Kimberley v západní části Austrálie a informovali o tom v odborném žurnálu Nature Human Behavior.

V oblasti Kimberley, která leží na severu Západní Austrálie, objevili archeologové celkem 16 různých motivů skalních maleb, všechny byli schopni datovat. Našli je na osmi převisech. Obrazy zachycovaly zejména zvířata –⁠ hady, ještěrku a několik druhů klokanů, ale na jednom byla i ležící lidská postava.

Lidská postava
Zdroj: Nature human behavior

Tým vedený geologem Damienem Finchem z Melbournské univerzity na těchto výzkumech úzce spolupracoval s místními původními obyvateli Austrálie a samozřejmě k pátrání získal jejich souhlas.

Věk snů

Pro archeology je datování pravěkých maleb nesmírně obtížné: běžně využívané radiokarbonové datování totiž vyžaduje organické sloučeniny a ty se na takových jeskynních malbách jen málokdy dochovají. Proto se obvykle pátrá po nějakých artefaktech, které touto metodou datovat jde. Nejčastěji to bývají minerální usazeniny, které překrývají jeskynní malby. V tomto případě měli Finch a jeho kolegové štěstí, protože malby byly pokryté hnízdy vos kutilek, jež jsou vytvořené z bahna.

Část obrazu klokana
Zdroj: Melbourne University

Radiokarbonové datování těchto vosích hnízd na místech 16 obrazů ukázalo, že malby pocházejí z doby mezi 17 tisíci a 13 tisíci lety. Protože jsou všechny namalované stejným stylem, znamená to, že kultura, která je tehdy vytvořila, fungovala nejméně čtyři tisíce let.
Výjimečné štěstí pak archeologové měli u jednoho z obrazů klokanů: tam byly totiž kousíčky hnízd jak přímo pod malbou, tak rovnou na ní. To umožnilo mimořádně přesné datování –⁠ podle něj muselo dílo vzniknout před 17 300 lety.

Pravěké umění

Toto umělecké dílo je sice výjimečně staré, ale zdaleka není nejstarší na Zemi. Letos totiž vědci objevili a datovali 43 900 let staré vyobrazení prasete bradavičnatého na ostrově Sulawesi v Indonésii, což z něj dělá zřejmě nejstarší známou ukázku výtvarného umění. Má ale mnoho konkurentů z mnoha částí světa, a dokonce od jiných druhů: například neandrtálské umění staré asi 64 tisíc let by mohlo být ještě starší.

Také v Austrálii mohou být některé jeskynní nebo skalní malby starší, u některých se odhaduje věk až na 28 tisíc let, ale není to potvrzené radiokarbonovou metodou. 

Tyto malby jsou jedny z nejlepších dokladů o tom, jak vznikal lidský rod a jak vypadal jeho život a duševní pochody v dobách před desítkami tisíc let, tedy v časech, o nichž nemluví žádné písemné záznamy.

Jsou cenným dokladem o tom, jak se žilo v časech, kdy se formovaly vlastnosti moderního člověka, jak viděl svět a čemu věřil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
před 1 hhodinou

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
před 16 hhodinami

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
včera v 11:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.