Vědci se až doposud domnívali, že naši pravěcí předkové zvládali přežívat doby ledové díky kožešinám býložravců. Nový výzkum ale ukazuje, že se alespoň občas mohli oblékat i do těch získaných z predátorů. A možná to mohlo mít i symbolickou rovinu.
Jeskynní lidé bývají na obrázcích, které se pokoušejí rekonstruovat jejich podobu i život, většinou zahalení v kůžích. Tak jsou zobrazení například na světově proslulých malbách Zdeňka Buriana – kolem pasu mají ovinuté kožešiny z jelenů. Nový výzkum ale naznačuje, že správně by na těchto kůžích mělo být mnohem více skvrn.
Studie španělských vědců totiž přišel s náznaky, že ochranu proti mrazu tamní populaci neandertálců poskytovaly kožešiny získané z hyen – a ty mívají kůži skvrnitou. Antropologové přitom až doposud předpokládali, že tito předkové našeho druhu využívali spíše kůže získané z býložravců.
Řezníci z hor
Naleziště Navalmaíllo leží nedaleko dnešního Madridu. Když ho vědci před dvaceti roky objevili, bylo prakticky hned jasné, že jde o lovecký tábor neandertálců. Kosti mrtvých zvířat totiž byly úplně všude. Pravěcí lovci si kořist k tomuto skalnímu úkrytu vždy donesli a tam ji zpracovali. Žili tam někdy v době před 83 tisíci až 66 tisíci lety.
Většina kosterních pozůstatků patřila podle očekávání býložravcům. Šlo o snadnější kořist, méně nebezpečnou a snadno zpracovatelnou. Ale mezi hromadami kostí, které vykazují známky toho, že z těl byla stažena kůže, se našla i kost z tlapy veliké pravěké hyeny.
Tato kost byla hodně poničená a klasickými archeologickými metodami se z ní nedalo moc vyčíst. A tak na problém vědci nasadili umělou inteligenci, která dostala za úkol říct, jak poškození vznikla. Program konstatoval, že stopy na kosti vznikly řezem, nejpravděpodobněji nějakým kamenným nástrojem, který používali neandertálci. Na základě srovnání s dalšími podobnými nálezy se vědci domnívají, že toto poškození vzniklo, když byla hyena stažena z kůže
Lov kvůli ošacení?
Klíčovým náznakem, že se opravdu nejednalo jen o součást neandertálského oběda, byl fakt, že kost nebyla rozštípnutá. A to znamená, že z ní pravěcí lidé nevysáli morek, tedy kostní dřeň, která je plná energeticky bohatých látek, takže ji lidé vždy zužitkovávali. V tomhle případě k tomu ale nedošlo a to může znamenat, že tělo pralidé využili hlavně kvůli kůži. Ta se mohla v loveckém táboře, který ležel v nadmořské výšce kolem 1100 metrů nad mořem, v dobách, kdy se ochlazovalo, hodit.
Autoři zdůrazňují, že použití pozůstatků tak silného a nebezpečného predátora, jako byla hyena, mohlo mít také symbolický význam – to ale nejsou schopni ani potvrdit, ani vyvrátit.
Současně jde o další důkaz, že neandertálci byli schopní lovit velké masožravce; až donedávna o tom vědci pochybovali, ale loni se objevil výzkum, který prokázal, že na území dnešního Německa tito lidé lovili jeskynní lvy. Tento případ je ale prvním, který ukazuje, že mohli zabíjet zvířata jen na kůži.
A současně naznačuje, že možná bude zapotřebí podívat se i na starší nálezy hyeních kostí z pravěkých jeskyní Evropy.
