V posledních desetiletích ve světě prudce stoupl počet přehrad, které se stavějí kvůli poptávce po vodě nebo kvůli zajištění energie. Jejich výstavba ale vyvolává obavy ze zvýšeného rizika sesuvů půdy. Nová studie německých vědců teď zjistila průkaznou souvislost přinejmenším s jedním případem.
Když v březnu 2019 zasáhl sesuv půdy vesnici v severní části centrálního Íránu, poškodil tam vážně více než tři stovky domů a navíc přerušil silnici k nedaleké přehradě. Místní úřady tehdy událost připsaly na vrub silným dešťům. Tvrdily, že neexistují žádné důkazy, které by potvrzovaly, že nedávno zbudovaná přehradní nádrž mohla hrát v této katastrofě nějakou roli.
Vědci teď tyto důkazy našli.
Výzkumníci z Německého geologického výzkumného střediska v Postupimi totiž detailním studiem satelitních dat z této oblasti prokázali, že se dříve stabilní svah začal sesouvat až potom, co se přehrada v roce 2013 začala plnit vodou.
Výsledky výzkumu publikované v odborném časopise Engineering Geology ukazují, že pohyb půdy začal v roce 2015 nejprve od spodní části svahu a v následujících letech postupoval směrem vzhůru spolu s tím, jak se zvyšovala hladina vody v nádrži.
Jak může přehrada ohrozit okolí
Výsledky naznačují, že akumulace vody v přehradě zvýšila místní hladinu podzemní vody. A tím se půda v blízkém svahu stala pohyblivější, což nakonec spustilo masivní sesuv. Právě to bylo podle vědců hlavní příčinou tragédie – mimořádně vydatné srážky na začátku roku 2019 byly už jen příslovečnou poslední kapkou, která dala půdu do pohybu.
Podle geologů šlo vlastně o novou aktivaci starého sesuvu, jenž se ukrýval v krajině. Jde o známý, ale velmi podceňovaný problém spojený s výstavbou přehrad. „Existují doslova stovky zdokumentovaných případů, ale protože výstavba přehrad pokračuje vysokým tempem, tento problém se stále opakuje,“ uvádějí autoři studie. Zejména v chudších zemích světa to může být problém, protože tam nedochází k tak kvalitnímu geologickému průzkumu.
