Geologové odmítli vyhlásit antropocén. Jako pojem ale prý bude i nadále široce používán

Strážci geologické časové stupnice po akademickém sporu důrazně odmítli vyhlásit epochu antropocénu. Podle původního návrhu mělo být období od roku 1952 označeno tímto termínem, aby se tak zohlednil vliv lidstva na změnu planety. Tím by skončila epocha holocénu, tedy 11 700 let stabilního klimatu od poslední doby ledové, během níž vznikla lidská civilizace. Kritikové namítají, že vědci tak promarnili šanci uznat, že Země v polovině dvacátého století nenávratně opustila svůj přirozený stav, uvedl list The Guardian.

Mezinárodní unie geologických věd (IUGS) oznámila, že geologové v sérii hlasování odmítli myšlenku na zahájení nové epochy. Ti, kteří byli proti, upozornili na mnohem delší historii vlivu člověka na Zemi, včetně počátků zemědělství a průmyslové revoluce, a na znepokojení nad zařazením nové jednotky do geologické časové stupnice s rozsahem kratším než jeden lidský život, uvedla organizace.

Většina epoch zahrnuje tisíce nebo miliony let. Obecně platí, že rozdělení mezi největšími časovými úseky je poznamenáno nějakým kataklyzmatem, jako byl dopad meteoritu, který vyhubil dinosaury, a ukončil tak období křídy a zahájil paleogén.

„Antropocén jako pojem bude i nadále široce používán nejen vědci zabývajícími se Zemí a životním prostředím, ale také ve společenských vědách, politiky a ekonomy, stejně jako širokou veřejností. Jako takový zůstane neocenitelným deskriptorem v interakcích mezi člověkem a životním prostředím,“ uznala ale v prohlášení IUGS.

Vědci v pracovní skupině pro antropocén (AWG) pracovali na návrhu na vyhlášení nové epochy přes patnáct let. Došli k závěru, že radioaktivní izotopy, které se rozšířily po celém světě při testech vodíkových bomb, jsou nejlepším ukazatelem proměny planety lidstvem. Geologické časové jednotky také potřebují konkrétní místo, které by jednotku charakterizovalo, k čemuž byl vybrán závrt Crawford v Kanadě.

„Přestože byl návrh rozhodně zamítnut, AWG vykonala důležitou službu vědecké komunitě tím, že shromáždila široký soubor údajů o dopadech člověka na globální systémy, a tato databáze bude základním referenčním zdrojem i do budoucna,“ uvedla IUGS.

Možností je, že by se termín antropocén mohl používat dál, a to způsobem, že by se tak mohla označovat takzvaná „událost“. To je neformální termín, který geologové už používají pro velké změny na planetě, jako je například prudký rozmach složitějších forem života na počátku kambrického období před 540 miliony let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 12 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 15 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 18 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...