Geologové odmítli vyhlásit antropocén. Jako pojem ale prý bude i nadále široce používán

Strážci geologické časové stupnice po akademickém sporu důrazně odmítli vyhlásit epochu antropocénu. Podle původního návrhu mělo být období od roku 1952 označeno tímto termínem, aby se tak zohlednil vliv lidstva na změnu planety. Tím by skončila epocha holocénu, tedy 11 700 let stabilního klimatu od poslední doby ledové, během níž vznikla lidská civilizace. Kritikové namítají, že vědci tak promarnili šanci uznat, že Země v polovině dvacátého století nenávratně opustila svůj přirozený stav, uvedl list The Guardian.

Mezinárodní unie geologických věd (IUGS) oznámila, že geologové v sérii hlasování odmítli myšlenku na zahájení nové epochy. Ti, kteří byli proti, upozornili na mnohem delší historii vlivu člověka na Zemi, včetně počátků zemědělství a průmyslové revoluce, a na znepokojení nad zařazením nové jednotky do geologické časové stupnice s rozsahem kratším než jeden lidský život, uvedla organizace.

Většina epoch zahrnuje tisíce nebo miliony let. Obecně platí, že rozdělení mezi největšími časovými úseky je poznamenáno nějakým kataklyzmatem, jako byl dopad meteoritu, který vyhubil dinosaury, a ukončil tak období křídy a zahájil paleogén.

„Antropocén jako pojem bude i nadále široce používán nejen vědci zabývajícími se Zemí a životním prostředím, ale také ve společenských vědách, politiky a ekonomy, stejně jako širokou veřejností. Jako takový zůstane neocenitelným deskriptorem v interakcích mezi člověkem a životním prostředím,“ uznala ale v prohlášení IUGS.

Vědci v pracovní skupině pro antropocén (AWG) pracovali na návrhu na vyhlášení nové epochy přes patnáct let. Došli k závěru, že radioaktivní izotopy, které se rozšířily po celém světě při testech vodíkových bomb, jsou nejlepším ukazatelem proměny planety lidstvem. Geologické časové jednotky také potřebují konkrétní místo, které by jednotku charakterizovalo, k čemuž byl vybrán závrt Crawford v Kanadě.

„Přestože byl návrh rozhodně zamítnut, AWG vykonala důležitou službu vědecké komunitě tím, že shromáždila široký soubor údajů o dopadech člověka na globální systémy, a tato databáze bude základním referenčním zdrojem i do budoucna,“ uvedla IUGS.

Možností je, že by se termín antropocén mohl používat dál, a to způsobem, že by se tak mohla označovat takzvaná „událost“. To je neformální termín, který geologové už používají pro velké změny na planetě, jako je například prudký rozmach složitějších forem života na počátku kambrického období před 540 miliony let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 52 mminutami

Teplotní rekordy padly na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 17 hhodinami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 18 hhodinami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 21 hhodinami

Zemřel známý botanik Václav Větvička. Bylo mu 88 let

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.
před 21 hhodinami

Agenti OpenAI napadli kromě webu Hugging Face další čtyři platformy

Dva autonomní agenti společnosti OpenAI pohánění jejími pokročilými modely umělé inteligence (AI) napadli při testování kromě webu Hugging Face další čtyři platformy. Využili je mimo jiné ke kopírování programového kódu nebo k jeho testování, nepřekročili prý ale rámec toho, co by udělal běžný uživatel. S odkazem na sdělení OpenAI o tom informuje agentura AFP.
29. 7. 2026

Sirotčí černá díra si pochutnala na osamělé hvězdě

Bliknutí v naprosté temnotě naznačovalo, že se stalo něco výjimečného. Detailní analýza ukázala, že šlo o jedinečné pozorování takzvané sirotčí černé díry, která pohltila hvězdu na samém okraji velmi vzdálené galaxie.
29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.