Geologové odmítli vyhlásit antropocén. Jako pojem ale prý bude i nadále široce používán

Strážci geologické časové stupnice po akademickém sporu důrazně odmítli vyhlásit epochu antropocénu. Podle původního návrhu mělo být období od roku 1952 označeno tímto termínem, aby se tak zohlednil vliv lidstva na změnu planety. Tím by skončila epocha holocénu, tedy 11 700 let stabilního klimatu od poslední doby ledové, během níž vznikla lidská civilizace. Kritikové namítají, že vědci tak promarnili šanci uznat, že Země v polovině dvacátého století nenávratně opustila svůj přirozený stav, uvedl list The Guardian.

Mezinárodní unie geologických věd (IUGS) oznámila, že geologové v sérii hlasování odmítli myšlenku na zahájení nové epochy. Ti, kteří byli proti, upozornili na mnohem delší historii vlivu člověka na Zemi, včetně počátků zemědělství a průmyslové revoluce, a na znepokojení nad zařazením nové jednotky do geologické časové stupnice s rozsahem kratším než jeden lidský život, uvedla organizace.

Většina epoch zahrnuje tisíce nebo miliony let. Obecně platí, že rozdělení mezi největšími časovými úseky je poznamenáno nějakým kataklyzmatem, jako byl dopad meteoritu, který vyhubil dinosaury, a ukončil tak období křídy a zahájil paleogén.

„Antropocén jako pojem bude i nadále široce používán nejen vědci zabývajícími se Zemí a životním prostředím, ale také ve společenských vědách, politiky a ekonomy, stejně jako širokou veřejností. Jako takový zůstane neocenitelným deskriptorem v interakcích mezi člověkem a životním prostředím,“ uznala ale v prohlášení IUGS.

Vědci v pracovní skupině pro antropocén (AWG) pracovali na návrhu na vyhlášení nové epochy přes patnáct let. Došli k závěru, že radioaktivní izotopy, které se rozšířily po celém světě při testech vodíkových bomb, jsou nejlepším ukazatelem proměny planety lidstvem. Geologické časové jednotky také potřebují konkrétní místo, které by jednotku charakterizovalo, k čemuž byl vybrán závrt Crawford v Kanadě.

„Přestože byl návrh rozhodně zamítnut, AWG vykonala důležitou službu vědecké komunitě tím, že shromáždila široký soubor údajů o dopadech člověka na globální systémy, a tato databáze bude základním referenčním zdrojem i do budoucna,“ uvedla IUGS.

Možností je, že by se termín antropocén mohl používat dál, a to způsobem, že by se tak mohla označovat takzvaná „událost“. To je neformální termín, který geologové už používají pro velké změny na planetě, jako je například prudký rozmach složitějších forem života na počátku kambrického období před 540 miliony let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 58 mminutami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 6 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 7 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 9 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 10 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...