Geologové odmítli vyhlásit antropocén. Jako pojem ale prý bude i nadále široce používán

Strážci geologické časové stupnice po akademickém sporu důrazně odmítli vyhlásit epochu antropocénu. Podle původního návrhu mělo být období od roku 1952 označeno tímto termínem, aby se tak zohlednil vliv lidstva na změnu planety. Tím by skončila epocha holocénu, tedy 11 700 let stabilního klimatu od poslední doby ledové, během níž vznikla lidská civilizace. Kritikové namítají, že vědci tak promarnili šanci uznat, že Země v polovině dvacátého století nenávratně opustila svůj přirozený stav, uvedl list The Guardian.

Mezinárodní unie geologických věd (IUGS) oznámila, že geologové v sérii hlasování odmítli myšlenku na zahájení nové epochy. Ti, kteří byli proti, upozornili na mnohem delší historii vlivu člověka na Zemi, včetně počátků zemědělství a průmyslové revoluce, a na znepokojení nad zařazením nové jednotky do geologické časové stupnice s rozsahem kratším než jeden lidský život, uvedla organizace.

Většina epoch zahrnuje tisíce nebo miliony let. Obecně platí, že rozdělení mezi největšími časovými úseky je poznamenáno nějakým kataklyzmatem, jako byl dopad meteoritu, který vyhubil dinosaury, a ukončil tak období křídy a zahájil paleogén.

„Antropocén jako pojem bude i nadále široce používán nejen vědci zabývajícími se Zemí a životním prostředím, ale také ve společenských vědách, politiky a ekonomy, stejně jako širokou veřejností. Jako takový zůstane neocenitelným deskriptorem v interakcích mezi člověkem a životním prostředím,“ uznala ale v prohlášení IUGS.

Vědci v pracovní skupině pro antropocén (AWG) pracovali na návrhu na vyhlášení nové epochy přes patnáct let. Došli k závěru, že radioaktivní izotopy, které se rozšířily po celém světě při testech vodíkových bomb, jsou nejlepším ukazatelem proměny planety lidstvem. Geologické časové jednotky také potřebují konkrétní místo, které by jednotku charakterizovalo, k čemuž byl vybrán závrt Crawford v Kanadě.

„Přestože byl návrh rozhodně zamítnut, AWG vykonala důležitou službu vědecké komunitě tím, že shromáždila široký soubor údajů o dopadech člověka na globální systémy, a tato databáze bude základním referenčním zdrojem i do budoucna,“ uvedla IUGS.

Možností je, že by se termín antropocén mohl používat dál, a to způsobem, že by se tak mohla označovat takzvaná „událost“. To je neformální termín, který geologové už používají pro velké změny na planetě, jako je například prudký rozmach složitějších forem života na počátku kambrického období před 540 miliony let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 1 hhodinou

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 6 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 7 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 7 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...