V přírodě je známo 5208 minerálů – a 208 jich vytvořil svou činností člověk. Globální působení lidstva na planetu Zemi mělo na formování minerálů větší vliv než poslední velká geologická událost.
Další důkaz o antropocénu: lidstvo za 200 let stvořilo 208 minerálů
- Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická a která vznikla jako výsledek geologických procesů.
Drtivá většina nových minerálů vznikla až s příchodem průmyslové revoluce a přinesla Zemi obrovské množství nových druhů krystalů. „Jde o výjimečně rychlé přibývání minerálů – většina se odehrála během 200 let. Ve srovnání s geologickou historií Země starou 4,5 miliardy let to nic není,“ prohlásil pro deník Guardian geolog Robert Hazen, který popsal lidmi vytvořené minerály v rozsáhlé studii.
Mnoho z 208 minerálů, které vědci popsali, sice vzniklo přírodními procesy, ale na místech, která vytvořil člověk, nejčastěji díky důlnímu průmyslu. Další minerály, na jejichž vzniku se podílela lidská činnost, byly objeveny v lodních vracích nebo na starověkých egyptských artefaktech.
Vědci věří, že nové minerály vznikají i na skládkách odpadu díky působení starých baterií a elektronických zařízení. Autoři studie přitom ani do čísla 208 nezahrnují lidmi úmyslně vytvořené minerály, jako jsou syntetické drahokamy nebo ty, které se přidávají do elektroniky.
„Evoluce minerálů trvá celou historii Země. Trvalo to 4,5 miliardy let, aby se zkombinovaly prvky, které se na různých místech planety nacházejí, aby jich vzniklo těch asi 5200, jež nyní známe,“ vysvětluje Hazen. „Většina jich pochází z velké oxidační události.“ Tímto termínem se označuje doba před asi 2,4 miliardami let, kdy díky fotosyntetizujícím sinicím začalo v ovzduší přibývat kyslíku. Právě tehdy se množství kyslíku zvýšilo z asi 2000 na 4000.
Tehdy však vznik nových minerálů trval stovky milionů let, oproti explozivní rychlosti vzniku minerálů z doby před 250 lety. Rychleji než v současnosti minerály na Zemi nikdy nevznikaly. „Představit si 250 let ve srovnání s dvěma miliardami let, to je jako rozdíl mezi mrknutím oka a jedním měsícem,“ srovnává autor. „Žijeme v době nejrychlejšího vzniku minerálů. Rychlý a rozsáhlý dopad procesů antropocénu je velmi výrazný,“ dodal Hazen.
Co je antropocén?
S tímto pojmem přišel držitel Nobelovy ceny za chemii Paul Crutzen už roku 1995. Označil tak globální působení člověka na celou planetu – v několika vědeckých pracích popsal, že nejmocnější silou, která působí na Zemi, je ve všech ohledech člověk. Má největší vliv na druhové složení rostlin i živočichů, mění klima, ale také už od průmyslové revoluce dokáže ze všech přírodních sil nejintenzivněji měnit samotný povrch planety.
Zemětřesení, tsunami, erupce sopek a další geologické procesy – to vše má od 20. století výrazně menší vliv na Zemi než stavba dálnic, budování velkoměst, globální těžba nerostů a další projevy lidské činnosti.
Václav Cílek, Hyde Park Civilizace (zdroj: ČT24)
Nejde jen o domněnky, nedávno globální zásah lidstva potvrdila studie vědeckého týmu vedeného archeoložkou Nicole L. Boivinovou. Ta se pokusila odpovědět na otázku, zda na Zemi ještě existuje nějaké místo, které by nebylo zasažené vlivem člověka. Odpověď byla záporná – na celé naší planetě takové místo neexistuje.
Radioaktivita z elektráren, plast, skleníkové plyny a další projevy lidské činnosti už zasáhly podle této studie 100 procent zemského povrchu, od vrcholku Mount Everestu až po nejhlubší místo Mariánského příkopu.
O potvrzení nástupu antropocénu jednali vědci z celého světa na 35. světovém geologickém kongresu, který se konal v únoru roku 2017 v jihoafrickém Kapském městě. Pracovní skupina věnovaná antropocénu (AWG) hlasovala, zda mají vědci dostatek důkazů k tomu prokázat existenci antropocénu. Z 35 členů komise se na tom shodlo 34 vědců: podle nich je v geologii planety dostatek důkazů, že člověk je převažujícím činitelem na změnách planety.
Kdy začal věk člověka
Že se vědci shodnou, se sice čekalo, ale již méně očekávané bylo, že se vědci shodli také na tom, od kdy vlastně antropocén nastoupil. Podle AWG je tím přelomem rok 1950 a tím geologickým důkazem je náhlý vzestup v úrovni plutonia v geologických vrstvách. Jeho příčinou jsou testy atomových zbraní, které spustily velmoci na začátku Studené války.
Komise se shodla, že „lidský vliv zanechával identifikovatelné stopy v sedimentárních vrstvách po dobu tisíců let. Ale opravdu velké a současně globální změny systému planety Země se zintenzivnily až v polovině 20. století. Tato doba nejlépe reprezentuje začátek potenciální epochy jménem antropocén“.