Island zasáhly tisíce drobných zemětřesení. Může to být předzvěst něčeho většího, varují vědci

Poloostrov Reykjanes na jihozápadě Islandu v posledních pěti dnech zasáhl intenzivní seismický roj – několik tisícovek malých zemětřesení, která mohou být předzvěstí většího sopečného výbuchu. S odkazem na islandský meteorologický úřad (IMO) o tom informovala agentura Reuters.

Island leží mezi eurasijskou a severoamerickou tektonickou deskou, které se od sebe vzdalují rychlostí přibližně dva centimetry za rok. V důsledku toho ostrov zažívá častá zemětřesení, ovšem i když zde k mírným otřesům dochází prakticky denně, aktuální seismický roj, tedy série zemětřesení v relativně malé oblasti a v krátkém čase, byl rozsáhlejší, než je obvyklé.

„Tato zemětřesení jsou varovným signálem, součástí dlouhodobějšího příběhu, kdy víme, že vstupujeme do přípravné fáze k příští (vulkanické) erupci,“ řekl agentuře Reuters vedoucí oddělení výzkumu IMO Matthew Roberts.

Tato zemětřesení vznikala v hloubce až pěti kilometrů a způsobilo je dlouhodobé hromadění magmatu, v němž narůstá tlak a které se nyní zvolna posouvá k zemskému povrchu, dodal Roberts. Nejbližším obydleným místem je Grindavík, rybářské městečko s přibližně dvěma tisíci obyvateli, které leží asi 40 kilometrů jihozápadně od hlavního města Reykjavíku.

V jiné, neobydlené části poloostrova naposledy vybuchla sopka letos v červenci, přičemž také tomuto výbuchu předcházely četné menší otřesy. Od roku 2021 šlo již o třetí erupci v této oblasti, která je ohniskem sopečné a seismické aktivity a leží v blízkosti mezinárodního letiště. 

Podle meteorologů se tak nyní možná rozvíjí čtvrtá erupce, ačkoli předpovídat načasování sopečných výbuchů je obtížné. „Z mého pohledu vědce a člověka, který tuto aktivitu velmi pozorně sleduje, bych řekl, že k erupci pravděpodobně dojde během příštích dvanácti měsíců,“ řekl Roberts. V neděli odpoledne vědci poprvé potvrdili, že se oblast začíná i pomalu vyklenovat směrem nahoru, asi o tři centimetry. Pondělní měření to potvrdila

Otřesy pokračují i v pondělí odpoledne, tentokrát otřesem o síle asi 3,8 nedaleko Reykjavíku.

Nejsilnější ze zemětřesení z minulých tří dnů dosáhlo 4,5 stupně Richterovy škály a asi 15 otřesů mělo sílu 3,0 stupně nebo vyšší, uvedl IMO. Člověk je schopen pocítit otřesy přesahující 2,5 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 6 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 15 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...