Island zasáhly tisíce drobných zemětřesení. Může to být předzvěst něčeho většího, varují vědci

Poloostrov Reykjanes na jihozápadě Islandu v posledních pěti dnech zasáhl intenzivní seismický roj – několik tisícovek malých zemětřesení, která mohou být předzvěstí většího sopečného výbuchu. S odkazem na islandský meteorologický úřad (IMO) o tom informovala agentura Reuters.

Island leží mezi eurasijskou a severoamerickou tektonickou deskou, které se od sebe vzdalují rychlostí přibližně dva centimetry za rok. V důsledku toho ostrov zažívá častá zemětřesení, ovšem i když zde k mírným otřesům dochází prakticky denně, aktuální seismický roj, tedy série zemětřesení v relativně malé oblasti a v krátkém čase, byl rozsáhlejší, než je obvyklé.

„Tato zemětřesení jsou varovným signálem, součástí dlouhodobějšího příběhu, kdy víme, že vstupujeme do přípravné fáze k příští (vulkanické) erupci,“ řekl agentuře Reuters vedoucí oddělení výzkumu IMO Matthew Roberts.

Tato zemětřesení vznikala v hloubce až pěti kilometrů a způsobilo je dlouhodobé hromadění magmatu, v němž narůstá tlak a které se nyní zvolna posouvá k zemskému povrchu, dodal Roberts. Nejbližším obydleným místem je Grindavík, rybářské městečko s přibližně dvěma tisíci obyvateli, které leží asi 40 kilometrů jihozápadně od hlavního města Reykjavíku.

V jiné, neobydlené části poloostrova naposledy vybuchla sopka letos v červenci, přičemž také tomuto výbuchu předcházely četné menší otřesy. Od roku 2021 šlo již o třetí erupci v této oblasti, která je ohniskem sopečné a seismické aktivity a leží v blízkosti mezinárodního letiště. 

Podle meteorologů se tak nyní možná rozvíjí čtvrtá erupce, ačkoli předpovídat načasování sopečných výbuchů je obtížné. „Z mého pohledu vědce a člověka, který tuto aktivitu velmi pozorně sleduje, bych řekl, že k erupci pravděpodobně dojde během příštích dvanácti měsíců,“ řekl Roberts. V neděli odpoledne vědci poprvé potvrdili, že se oblast začíná i pomalu vyklenovat směrem nahoru, asi o tři centimetry. Pondělní měření to potvrdila

Otřesy pokračují i v pondělí odpoledne, tentokrát otřesem o síle asi 3,8 nedaleko Reykjavíku.

Nejsilnější ze zemětřesení z minulých tří dnů dosáhlo 4,5 stupně Richterovy škály a asi 15 otřesů mělo sílu 3,0 stupně nebo vyšší, uvedl IMO. Člověk je schopen pocítit otřesy přesahující 2,5 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.