Island zasáhly tisíce drobných zemětřesení. Může to být předzvěst něčeho většího, varují vědci

Poloostrov Reykjanes na jihozápadě Islandu v posledních pěti dnech zasáhl intenzivní seismický roj – několik tisícovek malých zemětřesení, která mohou být předzvěstí většího sopečného výbuchu. S odkazem na islandský meteorologický úřad (IMO) o tom informovala agentura Reuters.

Island leží mezi eurasijskou a severoamerickou tektonickou deskou, které se od sebe vzdalují rychlostí přibližně dva centimetry za rok. V důsledku toho ostrov zažívá častá zemětřesení, ovšem i když zde k mírným otřesům dochází prakticky denně, aktuální seismický roj, tedy série zemětřesení v relativně malé oblasti a v krátkém čase, byl rozsáhlejší, než je obvyklé.

„Tato zemětřesení jsou varovným signálem, součástí dlouhodobějšího příběhu, kdy víme, že vstupujeme do přípravné fáze k příští (vulkanické) erupci,“ řekl agentuře Reuters vedoucí oddělení výzkumu IMO Matthew Roberts.

Tato zemětřesení vznikala v hloubce až pěti kilometrů a způsobilo je dlouhodobé hromadění magmatu, v němž narůstá tlak a které se nyní zvolna posouvá k zemskému povrchu, dodal Roberts. Nejbližším obydleným místem je Grindavík, rybářské městečko s přibližně dvěma tisíci obyvateli, které leží asi 40 kilometrů jihozápadně od hlavního města Reykjavíku.

V jiné, neobydlené části poloostrova naposledy vybuchla sopka letos v červenci, přičemž také tomuto výbuchu předcházely četné menší otřesy. Od roku 2021 šlo již o třetí erupci v této oblasti, která je ohniskem sopečné a seismické aktivity a leží v blízkosti mezinárodního letiště. 

Podle meteorologů se tak nyní možná rozvíjí čtvrtá erupce, ačkoli předpovídat načasování sopečných výbuchů je obtížné. „Z mého pohledu vědce a člověka, který tuto aktivitu velmi pozorně sleduje, bych řekl, že k erupci pravděpodobně dojde během příštích dvanácti měsíců,“ řekl Roberts. V neděli odpoledne vědci poprvé potvrdili, že se oblast začíná i pomalu vyklenovat směrem nahoru, asi o tři centimetry. Pondělní měření to potvrdila

Otřesy pokračují i v pondělí odpoledne, tentokrát otřesem o síle asi 3,8 nedaleko Reykjavíku.

Nejsilnější ze zemětřesení z minulých tří dnů dosáhlo 4,5 stupně Richterovy škály a asi 15 otřesů mělo sílu 3,0 stupně nebo vyšší, uvedl IMO. Člověk je schopen pocítit otřesy přesahující 2,5 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 13 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...