Stopy na dvou kontinentech. Vědci našli stejné dinosauří otisky v Africe i Americe

Američtí paleontologové zřejmě objevili místo, kterým přecházeli dinosauři těsně předtím, než se od sebe oddělily Amerika a Afrika. Stejné dinosauří stopy se totiž našly na obou místech kontinentů.

Před desítkami milionů let byly Jižní Amerika a Afrika součástí jednoho pevninského masivu, pravěkého superkontinentu, jemuž vědci dali jméno Gondwana. Postupně se ale začal tento jeden světadíl rozdělovat. Oba kontinenty se od sebe začaly vzdalovat – až zbyl jen úzký povrch pevniny, jakýsi most, který se stal poslední spojnicí mezi dvěma světy, jež se měly od sebe odtrhnout.

Vědci teď oznámili, že objevili stopy dinosaurů, kteří po tomto mostě přecházeli. Našli je totiž na obou kontinentech: v Americe na území dnešní Brazílie, a v Africe v Kamerunu. Stalo se to před asi 120 miliony lety, krátce předtím, než se oba světadíly rozešly definitivně.

Dinosauří stopy: vlevo z Brazílie, vpravo z Kamerunu
Zdroj: SMU

„Existovala jen úzká šíje pevniny, která světadíly spojovala. A právě ona tvořila koridor,“ popsal místo Louis Jacobs, emeritní profesor věd o Zemi na Southern Methodist University, jenž vedl mezinárodní tým vědců, kteří analyzovali více než 260 stop. Ty po sobě zanechali dinosauři v období křídy, tedy ke konci druhohor. Pocházejí většinou po masožravých tříprstých teropodech a pravděpodobně také po některých obřích sauropodech a býložravých ptákopánvých dinosaurech.

Paleontologové zjistili, že pravěké stopy v obou zemích jsou si nápadně podobné, přestože je dnes od sebe dělí více než 3700 kilometrů. Ukázalo se, že stopy dinosaurů, které se otiskly do sedimentů podél dávných řek a jezer, byly zhruba stejně staré a měly stejný tvar a také sdílely některé geologické rysy. Vědci našli jak v brazilské oblasti Borborema, tak v Kamerunské pánvi Koum známky velkých geologických událostí, které vedly k rozdělení obou kontinentů.

Ekosystém mostu

Důkazy naznačují, že v této pravěké oblasti spojující oba kontinenty se nacházely řeky a jezera, které mohly tvořit základ ekosystému obsahujícího rostliny pro býložravce, kteří zase představovali zdroj bílkovin pro masožravce, tvrdí vědci.

Rekonstruikce Gondwany
Zdroj: Wikimedia Commons/ Fama Clamosa

Podle profesora Jacobse není překvapivé, že Jižní Amerika a Afrika do sebe kdysi zapadaly jako dílky skládačky a že se zvířata musela v historii pohybovat přes tuto neviditelnou hranici. „Co ale překvapivé je, že můžeme čas této události zúžit a najít tam místo, kde se kontinenty naposledy dotýkaly – a říct, že právě tudy se dinosauři mohli pohybovat,“ doplnil vědec.

Příběh stop

Dinosauří stopy v Kamerunu vědci poprvé našli už v osmdesátých letech dvacátého století. Dlouhou dobu ale ležely stranou pozornosti, paleontologové se k nim vrátili až nedávno, poté, co zemřel paleontolog Martin Lockley. Tentokrát se ale ke studiu sto milionů let starých stop postavili pomocí nových technologií, které v minulém století ještě ani neexistivaly.

„O stopách dinosaurů v Kamerunu jsem nepřemýšlel celé desítky let. Ale když jsem se k nim pak vrátil, začal se na ně znovu dívat, úplně mě zaskočilo, o kolik více se toho o nich dnes dá říct a jak lépe nyní můžeme jejich příběh vyprávět,“ dodává profesor Jacobs.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 7 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 11 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 14 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 15 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...