Stopy na dvou kontinentech. Vědci našli stejné dinosauří otisky v Africe i Americe

Američtí paleontologové zřejmě objevili místo, kterým přecházeli dinosauři těsně předtím, než se od sebe oddělily Amerika a Afrika. Stejné dinosauří stopy se totiž našly na obou místech kontinentů.

Před desítkami milionů let byly Jižní Amerika a Afrika součástí jednoho pevninského masivu, pravěkého superkontinentu, jemuž vědci dali jméno Gondwana. Postupně se ale začal tento jeden světadíl rozdělovat. Oba kontinenty se od sebe začaly vzdalovat – až zbyl jen úzký povrch pevniny, jakýsi most, který se stal poslední spojnicí mezi dvěma světy, jež se měly od sebe odtrhnout.

Vědci teď oznámili, že objevili stopy dinosaurů, kteří po tomto mostě přecházeli. Našli je totiž na obou kontinentech: v Americe na území dnešní Brazílie, a v Africe v Kamerunu. Stalo se to před asi 120 miliony lety, krátce předtím, než se oba světadíly rozešly definitivně.

Dinosauří stopy: vlevo z Brazílie, vpravo z Kamerunu
Zdroj: SMU

„Existovala jen úzká šíje pevniny, která světadíly spojovala. A právě ona tvořila koridor,“ popsal místo Louis Jacobs, emeritní profesor věd o Zemi na Southern Methodist University, jenž vedl mezinárodní tým vědců, kteří analyzovali více než 260 stop. Ty po sobě zanechali dinosauři v období křídy, tedy ke konci druhohor. Pocházejí většinou po masožravých tříprstých teropodech a pravděpodobně také po některých obřích sauropodech a býložravých ptákopánvých dinosaurech.

Paleontologové zjistili, že pravěké stopy v obou zemích jsou si nápadně podobné, přestože je dnes od sebe dělí více než 3700 kilometrů. Ukázalo se, že stopy dinosaurů, které se otiskly do sedimentů podél dávných řek a jezer, byly zhruba stejně staré a měly stejný tvar a také sdílely některé geologické rysy. Vědci našli jak v brazilské oblasti Borborema, tak v Kamerunské pánvi Koum známky velkých geologických událostí, které vedly k rozdělení obou kontinentů.

Ekosystém mostu

Důkazy naznačují, že v této pravěké oblasti spojující oba kontinenty se nacházely řeky a jezera, které mohly tvořit základ ekosystému obsahujícího rostliny pro býložravce, kteří zase představovali zdroj bílkovin pro masožravce, tvrdí vědci.

Rekonstruikce Gondwany
Zdroj: Wikimedia Commons/ Fama Clamosa

Podle profesora Jacobse není překvapivé, že Jižní Amerika a Afrika do sebe kdysi zapadaly jako dílky skládačky a že se zvířata musela v historii pohybovat přes tuto neviditelnou hranici. „Co ale překvapivé je, že můžeme čas této události zúžit a najít tam místo, kde se kontinenty naposledy dotýkaly – a říct, že právě tudy se dinosauři mohli pohybovat,“ doplnil vědec.

Příběh stop

Dinosauří stopy v Kamerunu vědci poprvé našli už v osmdesátých letech dvacátého století. Dlouhou dobu ale ležely stranou pozornosti, paleontologové se k nim vrátili až nedávno, poté, co zemřel paleontolog Martin Lockley. Tentokrát se ale ke studiu sto milionů let starých stop postavili pomocí nových technologií, které v minulém století ještě ani neexistivaly.

„O stopách dinosaurů v Kamerunu jsem nepřemýšlel celé desítky let. Ale když jsem se k nim pak vrátil, začal se na ně znovu dívat, úplně mě zaskočilo, o kolik více se toho o nich dnes dá říct a jak lépe nyní můžeme jejich příběh vyprávět,“ dodává profesor Jacobs.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 19 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.