Stopy na dvou kontinentech. Vědci našli stejné dinosauří otisky v Africe i Americe

Američtí paleontologové zřejmě objevili místo, kterým přecházeli dinosauři těsně předtím, než se od sebe oddělily Amerika a Afrika. Stejné dinosauří stopy se totiž našly na obou místech kontinentů.

Před desítkami milionů let byly Jižní Amerika a Afrika součástí jednoho pevninského masivu, pravěkého superkontinentu, jemuž vědci dali jméno Gondwana. Postupně se ale začal tento jeden světadíl rozdělovat. Oba kontinenty se od sebe začaly vzdalovat – až zbyl jen úzký povrch pevniny, jakýsi most, který se stal poslední spojnicí mezi dvěma světy, jež se měly od sebe odtrhnout.

Vědci teď oznámili, že objevili stopy dinosaurů, kteří po tomto mostě přecházeli. Našli je totiž na obou kontinentech: v Americe na území dnešní Brazílie, a v Africe v Kamerunu. Stalo se to před asi 120 miliony lety, krátce předtím, než se oba světadíly rozešly definitivně.

Dinosauří stopy: vlevo z Brazílie, vpravo z Kamerunu
Zdroj: SMU

„Existovala jen úzká šíje pevniny, která světadíly spojovala. A právě ona tvořila koridor,“ popsal místo Louis Jacobs, emeritní profesor věd o Zemi na Southern Methodist University, jenž vedl mezinárodní tým vědců, kteří analyzovali více než 260 stop. Ty po sobě zanechali dinosauři v období křídy, tedy ke konci druhohor. Pocházejí většinou po masožravých tříprstých teropodech a pravděpodobně také po některých obřích sauropodech a býložravých ptákopánvých dinosaurech.

Paleontologové zjistili, že pravěké stopy v obou zemích jsou si nápadně podobné, přestože je dnes od sebe dělí více než 3700 kilometrů. Ukázalo se, že stopy dinosaurů, které se otiskly do sedimentů podél dávných řek a jezer, byly zhruba stejně staré a měly stejný tvar a také sdílely některé geologické rysy. Vědci našli jak v brazilské oblasti Borborema, tak v Kamerunské pánvi Koum známky velkých geologických událostí, které vedly k rozdělení obou kontinentů.

Ekosystém mostu

Důkazy naznačují, že v této pravěké oblasti spojující oba kontinenty se nacházely řeky a jezera, které mohly tvořit základ ekosystému obsahujícího rostliny pro býložravce, kteří zase představovali zdroj bílkovin pro masožravce, tvrdí vědci.

Rekonstruikce Gondwany
Zdroj: Wikimedia Commons/ Fama Clamosa

Podle profesora Jacobse není překvapivé, že Jižní Amerika a Afrika do sebe kdysi zapadaly jako dílky skládačky a že se zvířata musela v historii pohybovat přes tuto neviditelnou hranici. „Co ale překvapivé je, že můžeme čas této události zúžit a najít tam místo, kde se kontinenty naposledy dotýkaly – a říct, že právě tudy se dinosauři mohli pohybovat,“ doplnil vědec.

Příběh stop

Dinosauří stopy v Kamerunu vědci poprvé našli už v osmdesátých letech dvacátého století. Dlouhou dobu ale ležely stranou pozornosti, paleontologové se k nim vrátili až nedávno, poté, co zemřel paleontolog Martin Lockley. Tentokrát se ale ke studiu sto milionů let starých stop postavili pomocí nových technologií, které v minulém století ještě ani neexistivaly.

„O stopách dinosaurů v Kamerunu jsem nepřemýšlel celé desítky let. Ale když jsem se k nim pak vrátil, začal se na ně znovu dívat, úplně mě zaskočilo, o kolik více se toho o nich dnes dá říct a jak lépe nyní můžeme jejich příběh vyprávět,“ dodává profesor Jacobs.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velký vydavatel vědeckých časopisů žaluje Metu kvůli zneužití obsahu

Není žádným tajemstvím, že celá řada umělých inteligencí (AI) vznikla díky nelegálnímu kopírování obsahu, který je chráněný autorskými právy. K desítkám firem i jednotlivců, jež žalují společnosti zabývající se AI kvůli zneužití autorsky chráněných děl, se teď připojilo i jedno z největších vědeckých nakladatelství.
před 15 hhodinami

Biologové po půl století odhalili „vývrtkového vraha“ tuleních mláďat

Celé desítky let vědci nacházeli na plážích po celém světě podivně poškozená těla mrtvých tuleňat. Předpokládali, že viníkem jsou lodní šrouby nebo agresivní žraloci, ale chyběly jim důkazy. Nyní popsali, že ve skutečnosti je zabíjí samci tuleňů.
před 16 hhodinami

Rok 2026 je už nyní klimaticky mimořádný, upozorňuje nová zpráva

Během prvních měsíců roku 2026 shořelo po celém světě více než 150 milionů hektarů rostlin. Je to zhruba dvojnásobek nedávného průměru pro toto období. Tento nárůst je součástí širšího trendu oteplování Země, v jehož rámci teploty mořské hladiny dosahují téměř rekordních maxim, arktický mořský led se nachází na historických minimech a dochází k rekordním vlnám veder a suchům. „Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzniku jevu El Niño by druhá polovina roku mohla být ještě horší,“ uvedli zástupci vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) v nové zprávě.
před 17 hhodinami

V Keni navrací do místních lesů vzácný druh antilopy, zásadně přispělo Česko

Bongo horský se stal duchem lesa. Toto kriticky ohrožené zvíře ochránci přírody v Keni pomalu navracejí zpět do volné přírody ve snaze zvýšit počty této vzácné antilopy, která je původním druhem místních lesů, informuje agentura AP.
před 19 hhodinami
Načítání...