Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.

Středozemní moře v minulosti vyschlo a místo vody tuto oblast tvořila jen rozlehlá solná pláň, ne nepodobná třeba utažskému Velkému solnému jezeru. Tato situace nastala před asi šesti miliony lety a trvala asi 250 tisíc let. Jak se ze solné pláně stalo opět moře?

Vědci pracují s hypotézou, že vodu přinesla obrovská „megapovodňová vlna“ biblických rozměrů. Teď mezinárodní tým geologů našel celou řadu důkazů, které právě na tuto potopu poukazují. Objevili je na Sicílii.

Mezinárodní tým vědců, včetně těch ze Southamptonské univerzity, identifikoval řadu geologických prvků v okolí jihovýchodní Sicílie, které poukazují na masivní potopu, jež se odehrála v celé oblasti.

„Takzvaná zancleanská megapovodeň byla úchvatným přírodním jevem, jehož rychlost překonala všechny ostatní známé povodně v historii Země,“ uvedl hlavní autor studie Aaron Micallef, který pracuje ve výzkumném ústavu Monterey Bay Aquarium v Kalifornii. „Náš výzkum poskytuje doposud nejpřesvědčivější důkazy o této mimořádné události,“ dodává.

Z moře poušť

Středozemní moře téměř úplně vyschlo během takzvané messinské salinitní krize. Před šesti miliony let došlo k pohybu litosférických zemských desek, který způsobil, že se přehradil Gibraltarský průliv. A to znamenalo, že se oblast moře uzavřela a nemohla do ní pronikat voda z oceánu. Navíc tehdy panovalo velmi teplé a suché klima, takže výpar výrazně překonal přítok vody z řek. Moře začalo vysychat.

Postupně se středozemní pánev stala pouští ležící až tři kilometry pod hladinou světového oceánu, v níž se zachovalo pouze několik izolovaných jezer. Koncentrace soli ve vodě se stala tak vysokou, že neumožňovala život žádných vyšších organismů.

Vědci se dlouhá léta domnívali, že toto suché období skončilo postupně a Středozemní moře se znovu naplnilo během nejméně deseti tisíc let. Tuto myšlenku ale zpochybnil objev erozního kanálu táhnoucího se od Cádizského zálivu k Alboránskému moři v roce 2009. Tento nález poukázal na jedinou mohutnou záplavu trvající dva roky až šestnáct let, která se stala známou jako zancleanská megapovodeň. Došlo k ní, když vody Atlantského oceánu posílené táním ledu přetekly přes výše popsanou hráz Gibraltaru.

Síla stovek Amazonek

Odhaduje se, že tato megapovodeň měla 68 až sto sverdrupů. Pro srovnání: Golfský proud má asi 100 až 150 sverdrupů a Agulhaský proud v Indickém oceánu asi 65 sverdrupů. To znamená, že voda plnila Středozemní moře přibližně silou Golfského proudu. A ještě jedno srovnání: Jeden sverdrup je asi pětkrát větší než objem vody, kterou unáší největší řeka světa Amazonka: jako by jich tedy do Středozemního moře vtékalo najednou asi pět stovek.

Sverdrup je jednotka na měření přesunu objemu mořské vody v mořských proudech. Její zkratkou je Sv. Je pojmenována po norském oceánografovi Haraldu Ulriku Sverdrupovi.

Sverdrup je definovaný množstvím přepravené vody v čase: jeden Sv se rovná jednomu milionu metrů krychlových za sekundu.

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Communications Earth & Environment, popsala nově objevené geologické objevy a zkombinovala je s geofyzikálními daty a numerickým modelováním. Výsledkem je doposud nejpřesnější popis této potopy všech potop.

Vědci se opírají o analýzu asi tří stovek asymetrických, proudnicových hřbetů v koridoru napříč Sicilskou pahorkatinou. „Morfologie těchto hřbetů odpovídá erozi způsobené velkoplošným turbulentním vodním tokem s převážně severovýchodním směrem,“ popsal je Paul Carling, emeritní profesor na Fakultě geografie a environmentální vědy na Southamptonské univerzitě a spoluautor studie. „Odhalují obrovskou sílu zancleanské megapovodně a to, jak přetvořila krajinu a zanechala trvalé stopy v geologickém záznamu.“

Odběrem vzorků z hřebenů tým zjistil, že jsou překryty vrstvou kamenné suti obsahující materiál erodovaný z boků hřebenů a okolní oblasti, což naznačuje, že se tam ukládal rychle a s obrovskou silou. Tato vrstva se nachází přímo na rozhraní mezi mesinským a zancleanským obdobím, kdy se předpokládá, že došlo k megapovodni.

Další důkaz

Pomocí seismických reflexních dat, což je druh geologického ultrazvuku, který vědcům umožňuje vidět vrstvy hornin a sedimentů pod povrchem, pak autoři objevili „kanál ve tvaru písmene W“ na kontinentálním šelfu východně od Sicilského prahu.

Tento kanál, „vyrytý“ do mořského dna, spojuje hřbety s kaňonem Noto – hlubokým podmořským údolím nacházejícím se ve východní části Středozemního moře. Tvar a umístění kanálu naznačují, že působil jako mohutný trychtýř. Když se tedy vody megapovodně přelily přes Sicilský práh, tento kanál pravděpodobně odváděl vodu směrem ke kaňonu Noto a do východního Středomoří.

Tým vytvořil počítačové modely megapovodně, aby simuloval, jak se voda mohla chovat. Naznačují, že povodeň zřejmě postupem času měnila směr a nabývala na intenzitě; voda při ní přitom dosahovala rychlosti až 32 metrů za sekundu. Měla dost síly na to, aby vyhloubila hlubší kanály, erodovala více materiálu a přenášela jej na delší vzdálenosti.

„Tato zjištění nejenže vrhají světlo na kritický okamžik v geologické historii Země, ale také ukazují na přetrvávání tvarů reliéfu po dobu pěti milionů let,“ dodal Micallef. „Otevírají navíc dveře dalšímu výzkumu podél okrajů Středozemního moře.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 14 mminutami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 4 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 6 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
před 19 hhodinami

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
včera v 11:38

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
včera v 11:06

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
včera v 07:40

Studii o údajné souvislosti mezi očkováním a autismem má vést muž označovaný za antivaxera

Přestože byla souvislost mezi očkováním dětí a autismem mnohokrát vyvrácena, rozhodla se vláda prezidenta USA Donalda Trumpa ještě jednou tento fenomén prozkoumat. Americká média teď informují o muži, který má kontroverzní výzkum vést.
27. 3. 2025
Načítání...