Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.

Středozemní moře v minulosti vyschlo a místo vody tuto oblast tvořila jen rozlehlá solná pláň, ne nepodobná třeba utažskému Velkému solnému jezeru. Tato situace nastala před asi šesti miliony lety a trvala asi 250 tisíc let. Jak se ze solné pláně stalo opět moře?

Vědci pracují s hypotézou, že vodu přinesla obrovská „megapovodňová vlna“ biblických rozměrů. Teď mezinárodní tým geologů našel celou řadu důkazů, které právě na tuto potopu poukazují. Objevili je na Sicílii.

Mezinárodní tým vědců, včetně těch ze Southamptonské univerzity, identifikoval řadu geologických prvků v okolí jihovýchodní Sicílie, které poukazují na masivní potopu, jež se odehrála v celé oblasti.

„Takzvaná zancleanská megapovodeň byla úchvatným přírodním jevem, jehož rychlost překonala všechny ostatní známé povodně v historii Země,“ uvedl hlavní autor studie Aaron Micallef, který pracuje ve výzkumném ústavu Monterey Bay Aquarium v Kalifornii. „Náš výzkum poskytuje doposud nejpřesvědčivější důkazy o této mimořádné události,“ dodává.

Z moře poušť

Středozemní moře téměř úplně vyschlo během takzvané messinské salinitní krize. Před šesti miliony let došlo k pohybu litosférických zemských desek, který způsobil, že se přehradil Gibraltarský průliv. A to znamenalo, že se oblast moře uzavřela a nemohla do ní pronikat voda z oceánu. Navíc tehdy panovalo velmi teplé a suché klima, takže výpar výrazně překonal přítok vody z řek. Moře začalo vysychat.

Postupně se středozemní pánev stala pouští ležící až tři kilometry pod hladinou světového oceánu, v níž se zachovalo pouze několik izolovaných jezer. Koncentrace soli ve vodě se stala tak vysokou, že neumožňovala život žádných vyšších organismů.

Vědci se dlouhá léta domnívali, že toto suché období skončilo postupně a Středozemní moře se znovu naplnilo během nejméně deseti tisíc let. Tuto myšlenku ale zpochybnil objev erozního kanálu táhnoucího se od Cádizského zálivu k Alboránskému moři v roce 2009. Tento nález poukázal na jedinou mohutnou záplavu trvající dva roky až šestnáct let, která se stala známou jako zancleanská megapovodeň. Došlo k ní, když vody Atlantského oceánu posílené táním ledu přetekly přes výše popsanou hráz Gibraltaru.

Síla stovek Amazonek

Odhaduje se, že tato megapovodeň měla 68 až sto sverdrupů. Pro srovnání: Golfský proud má asi 100 až 150 sverdrupů a Agulhaský proud v Indickém oceánu asi 65 sverdrupů. To znamená, že voda plnila Středozemní moře přibližně silou Golfského proudu. A ještě jedno srovnání: Jeden sverdrup je asi pětkrát větší než objem vody, kterou unáší největší řeka světa Amazonka: jako by jich tedy do Středozemního moře vtékalo najednou asi pět stovek.

Sverdrup je jednotka na měření přesunu objemu mořské vody v mořských proudech. Její zkratkou je Sv. Je pojmenována po norském oceánografovi Haraldu Ulriku Sverdrupovi.

Sverdrup je definovaný množstvím přepravené vody v čase: jeden Sv se rovná jednomu milionu metrů krychlových za sekundu.

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Communications Earth & Environment, popsala nově objevené geologické objevy a zkombinovala je s geofyzikálními daty a numerickým modelováním. Výsledkem je doposud nejpřesnější popis této potopy všech potop.

Vědci se opírají o analýzu asi tří stovek asymetrických, proudnicových hřbetů v koridoru napříč Sicilskou pahorkatinou. „Morfologie těchto hřbetů odpovídá erozi způsobené velkoplošným turbulentním vodním tokem s převážně severovýchodním směrem,“ popsal je Paul Carling, emeritní profesor na Fakultě geografie a environmentální vědy na Southamptonské univerzitě a spoluautor studie. „Odhalují obrovskou sílu zancleanské megapovodně a to, jak přetvořila krajinu a zanechala trvalé stopy v geologickém záznamu.“

Odběrem vzorků z hřebenů tým zjistil, že jsou překryty vrstvou kamenné suti obsahující materiál erodovaný z boků hřebenů a okolní oblasti, což naznačuje, že se tam ukládal rychle a s obrovskou silou. Tato vrstva se nachází přímo na rozhraní mezi mesinským a zancleanským obdobím, kdy se předpokládá, že došlo k megapovodni.

Další důkaz

Pomocí seismických reflexních dat, což je druh geologického ultrazvuku, který vědcům umožňuje vidět vrstvy hornin a sedimentů pod povrchem, pak autoři objevili „kanál ve tvaru písmene W“ na kontinentálním šelfu východně od Sicilského prahu.

Tento kanál, „vyrytý“ do mořského dna, spojuje hřbety s kaňonem Noto – hlubokým podmořským údolím nacházejícím se ve východní části Středozemního moře. Tvar a umístění kanálu naznačují, že působil jako mohutný trychtýř. Když se tedy vody megapovodně přelily přes Sicilský práh, tento kanál pravděpodobně odváděl vodu směrem ke kaňonu Noto a do východního Středomoří.

Tým vytvořil počítačové modely megapovodně, aby simuloval, jak se voda mohla chovat. Naznačují, že povodeň zřejmě postupem času měnila směr a nabývala na intenzitě; voda při ní přitom dosahovala rychlosti až 32 metrů za sekundu. Měla dost síly na to, aby vyhloubila hlubší kanály, erodovala více materiálu a přenášela jej na delší vzdálenosti.

„Tato zjištění nejenže vrhají světlo na kritický okamžik v geologické historii Země, ale také ukazují na přetrvávání tvarů reliéfu po dobu pěti milionů let,“ dodal Micallef. „Otevírají navíc dveře dalšímu výzkumu podél okrajů Středozemního moře.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Letošní březen byl nejteplejším v Evropě

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.
06:24Aktualizovánopřed 1 mminutou

Očkujte se, vyzval Kennedy Američany kvůli spalničkám

V americkém státě Texas zemřelo druhé dítě nakažené spalničkami. Dítě školního věku nemělo očkování a bylo hospitalizováno kvůli komplikacím. Jedná se o třetí úmrtí související s nynějším šířením spalniček v USA. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší vyzval k očkování.
před 16 hhodinami

Mladý Čech a Slovenka získali prestižní cenu za čištění vody od antibiotik

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.
před 19 hhodinami

Indičtí říční delfíni rychle vymírají. Ohrožuje je pokrok i pytláci

Nejdelší a nejposvátnější indická řeka Ganga je domovem šesti tisíc říčních delfínů. Jejich přežití je ale ohroženo, píše britský server BBC.
před 21 hhodinami

Čeští vědci na Antarktidě bádají nad vlivem extrémů na lidský organismus

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.
6. 4. 2025

Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.
6. 4. 2025

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
5. 4. 2025

Umělá inteligence s falešnou osobností snadno prošla Turingovým testem lidskosti

V pokusu měli lidé, kteří současně komunikovali s umělou inteligencí (AI) a člověkem, říci, koho pokládají za stroj, a koho za lidskou bytost. Speciálně zaúkolovaný chatbot si vytvořil umělou osobnost, která byla důvěryhodnější než člověk.
5. 4. 2025
Načítání...