Východní pobřeží USA se propadá. Ohrožuje to miliony lidí a kritickou infrastrukturu

Velká města na východním pobřeží USA se propadají. V některých případech klesla o víc než pět milimetrů ročně. Tento pokles na okraji oceánu značně převyšuje globální zvyšování hladiny moří, potvrzuje nový výzkum vědců z Geologické služby USA.

Podle studie, která vyšla v časopise PNAS Nexus, jsou tímto problémem nejvíc zasažená velkoměsta s největším počtem obyvatel – New York City a oblast Long Islandu, Baltimore a Virginia Beach a Norfolk. Tam všude se vedle pomaleji klesající nebo relativně stabilní půdy objevují také oblasti, kde půda klesá rychle, nebo se dokonce propadá. To zvyšuje riziko poškození silnic, ranvejí na letištích, ale také základů staveb, vlakových kolejí a důležitých potrubí.

„Neustálé nezvládnuté klesání půdy na východním pobřeží USA by mělo vyvolávat obavy,“ uvedl hlavní autor studie Leonard Ohenhen. „A to zejména v oblastech s vysokou hustotou obyvatelstva a nemovitostí a s historickou samolibostí vůči údržbě infrastruktury.“

Jeho tým shromáždil a analyzoval data naměřená satelity na oběžné dráze. Tyto velmi přesné údaje pak využili k vytvoření digitálních terénních map, které přesně ukazují, kde klesající krajina představuje riziko pro životně důležitou infrastrukturu a další kritická zařízení typu jaderných elektráren nebo skladišť vysoce hořlavých látek.

Problém mají miliony lidí

Data odhalila miliony případů poklesu půdy v průběhu několika let. Celkově se ukázalo, že velká část východního pobřeží se propadá nejméně o dva milimetry ročně, přičemž několik oblastí podél středoatlantického pobřeží o rozloze až 3700 kilometrů čtverečních se propadá o více než pět milimetrů ročně. Pro srovnání: to je víc než současná celosvětová rychlost zvyšování mořské hladiny, která činí čtyři milimetry ročně.

„Naměřili jsme rychlost klesání ve výši dvou milimetrů ročně v oblasti, kde žijí asi dva miliony lidí a je tam asi osm set tisíc nemovitostí,“ uvedli vědci. „Víme dlouhodobě, že se země propadá. Prostřednictvím této studie ale ukazujeme, jak moc a že klesání pevniny je reálnou hrozbou. Týká se vás i mě a každého z nás, může probíhat postupně, ale ty dopady jsou reálné.“

„Problém není jenom v tom, že se půda propadá. Problém je v tom, že místa, kde se půda propadá, se přímo prolínají s centry osídlení a infrastruktury,“ upozornili autoři práce. „Například významné oblasti kritické infrastruktury v New Yorku, včetně letišť JFK a LaGuardia a jejich vzletových a přistávacích drah, spolu s železničními systémy, jsou postiženy poklesy přesahujícími dva milimetry za rok. Jejich důsledkem je v současnosti i v budoucnosti potenciální poškození infrastruktury i zvýšené riziko povodní.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 18 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 20 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 21 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...