Východní pobřeží USA se propadá. Ohrožuje to miliony lidí a kritickou infrastrukturu

Velká města na východním pobřeží USA se propadají. V některých případech klesla o víc než pět milimetrů ročně. Tento pokles na okraji oceánu značně převyšuje globální zvyšování hladiny moří, potvrzuje nový výzkum vědců z Geologické služby USA.

Podle studie, která vyšla v časopise PNAS Nexus, jsou tímto problémem nejvíc zasažená velkoměsta s největším počtem obyvatel – New York City a oblast Long Islandu, Baltimore a Virginia Beach a Norfolk. Tam všude se vedle pomaleji klesající nebo relativně stabilní půdy objevují také oblasti, kde půda klesá rychle, nebo se dokonce propadá. To zvyšuje riziko poškození silnic, ranvejí na letištích, ale také základů staveb, vlakových kolejí a důležitých potrubí.

„Neustálé nezvládnuté klesání půdy na východním pobřeží USA by mělo vyvolávat obavy,“ uvedl hlavní autor studie Leonard Ohenhen. „A to zejména v oblastech s vysokou hustotou obyvatelstva a nemovitostí a s historickou samolibostí vůči údržbě infrastruktury.“

Jeho tým shromáždil a analyzoval data naměřená satelity na oběžné dráze. Tyto velmi přesné údaje pak využili k vytvoření digitálních terénních map, které přesně ukazují, kde klesající krajina představuje riziko pro životně důležitou infrastrukturu a další kritická zařízení typu jaderných elektráren nebo skladišť vysoce hořlavých látek.

Problém mají miliony lidí

Data odhalila miliony případů poklesu půdy v průběhu několika let. Celkově se ukázalo, že velká část východního pobřeží se propadá nejméně o dva milimetry ročně, přičemž několik oblastí podél středoatlantického pobřeží o rozloze až 3700 kilometrů čtverečních se propadá o více než pět milimetrů ročně. Pro srovnání: to je víc než současná celosvětová rychlost zvyšování mořské hladiny, která činí čtyři milimetry ročně.

„Naměřili jsme rychlost klesání ve výši dvou milimetrů ročně v oblasti, kde žijí asi dva miliony lidí a je tam asi osm set tisíc nemovitostí,“ uvedli vědci. „Víme dlouhodobě, že se země propadá. Prostřednictvím této studie ale ukazujeme, jak moc a že klesání pevniny je reálnou hrozbou. Týká se vás i mě a každého z nás, může probíhat postupně, ale ty dopady jsou reálné.“

„Problém není jenom v tom, že se půda propadá. Problém je v tom, že místa, kde se půda propadá, se přímo prolínají s centry osídlení a infrastruktury,“ upozornili autoři práce. „Například významné oblasti kritické infrastruktury v New Yorku, včetně letišť JFK a LaGuardia a jejich vzletových a přistávacích drah, spolu s železničními systémy, jsou postiženy poklesy přesahujícími dva milimetry za rok. Jejich důsledkem je v současnosti i v budoucnosti potenciální poškození infrastruktury i zvýšené riziko povodní.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
před 10 hhodinami

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
včera v 14:12

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
včera v 13:07

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
včera v 11:47

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026

AI se nevyrovná lékaři, stále si vymýšlí. Experti připravili návod, jak ji využívat

Při konzultování zdravotních potíží s nástroji umělé inteligence (AI), například chatboty, je třeba podle odborníků kritický náhled, protože si často vymýšlí a mají tendenci odpovídat podle očekávání tazatele. Lékaře proto nenahradí. Varují také před zadáváním osobních údajů. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) kvůli stále rozsáhlejšímu využívání chatbotů představila příručku pro pacienty.
6. 5. 2026

Mamutí dálnice na Moravě propojovaly kontinent. Zkoumá je nový mezinárodní projekt

Před třiceti tisíci lety putovala Evropou velká stáda mamutů, která lákala lidské lovce. Vědci teď doufají, že s pomocí nejmodernějších technologií zjistí o obou druzích i jejich vzájemném propojení a vztazích víc. Klíčovou roli v projektu hraje území Moravy, která tehdy tvořila pomyslný most, jenž spojoval sever a jih střední Evropy.
6. 5. 2026

Proti covidu není očkovaná většina lékařů a téměř všechny sestry, vyplývá z dat

Během poslední sezony respiračních nemocí se nedalo v Česku očkovat aktuální vakcínou proti nemoci covid-19 asi 91 procent lékařů a přes 98 procent zdravotních sester.
6. 5. 2026
Načítání...