Východní pobřeží USA se propadá. Ohrožuje to miliony lidí a kritickou infrastrukturu

Velká města na východním pobřeží USA se propadají. V některých případech klesla o víc než pět milimetrů ročně. Tento pokles na okraji oceánu značně převyšuje globální zvyšování hladiny moří, potvrzuje nový výzkum vědců z Geologické služby USA.

Podle studie, která vyšla v časopise PNAS Nexus, jsou tímto problémem nejvíc zasažená velkoměsta s největším počtem obyvatel – New York City a oblast Long Islandu, Baltimore a Virginia Beach a Norfolk. Tam všude se vedle pomaleji klesající nebo relativně stabilní půdy objevují také oblasti, kde půda klesá rychle, nebo se dokonce propadá. To zvyšuje riziko poškození silnic, ranvejí na letištích, ale také základů staveb, vlakových kolejí a důležitých potrubí.

„Neustálé nezvládnuté klesání půdy na východním pobřeží USA by mělo vyvolávat obavy,“ uvedl hlavní autor studie Leonard Ohenhen. „A to zejména v oblastech s vysokou hustotou obyvatelstva a nemovitostí a s historickou samolibostí vůči údržbě infrastruktury.“

Jeho tým shromáždil a analyzoval data naměřená satelity na oběžné dráze. Tyto velmi přesné údaje pak využili k vytvoření digitálních terénních map, které přesně ukazují, kde klesající krajina představuje riziko pro životně důležitou infrastrukturu a další kritická zařízení typu jaderných elektráren nebo skladišť vysoce hořlavých látek.

Problém mají miliony lidí

Data odhalila miliony případů poklesu půdy v průběhu několika let. Celkově se ukázalo, že velká část východního pobřeží se propadá nejméně o dva milimetry ročně, přičemž několik oblastí podél středoatlantického pobřeží o rozloze až 3700 kilometrů čtverečních se propadá o více než pět milimetrů ročně. Pro srovnání: to je víc než současná celosvětová rychlost zvyšování mořské hladiny, která činí čtyři milimetry ročně.

„Naměřili jsme rychlost klesání ve výši dvou milimetrů ročně v oblasti, kde žijí asi dva miliony lidí a je tam asi osm set tisíc nemovitostí,“ uvedli vědci. „Víme dlouhodobě, že se země propadá. Prostřednictvím této studie ale ukazujeme, jak moc a že klesání pevniny je reálnou hrozbou. Týká se vás i mě a každého z nás, může probíhat postupně, ale ty dopady jsou reálné.“

„Problém není jenom v tom, že se půda propadá. Problém je v tom, že místa, kde se půda propadá, se přímo prolínají s centry osídlení a infrastruktury,“ upozornili autoři práce. „Například významné oblasti kritické infrastruktury v New Yorku, včetně letišť JFK a LaGuardia a jejich vzletových a přistávacích drah, spolu s železničními systémy, jsou postiženy poklesy přesahujícími dva milimetry za rok. Jejich důsledkem je v současnosti i v budoucnosti potenciální poškození infrastruktury i zvýšené riziko povodní.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 9 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 12 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 15 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.